Ano, stydím se, že jsem ještě panna. V mém věku a v mém prostředí je sex poměrně častym tématem, a já nemam co říci. Snažim se přetvařovat, ale podle mě jde vidět, že žádné zkušenosti nemam. Ráda bych chtěla, už sex. Jenže když, už se mi líbí nějakej kluk, tak mam prostě strach. Řikám si, co si o mě pomyslí: v 18 a je ještě panna. To o ní není asi moc zájem? Nejraději bych se opila, šla na diskotéku a vyspala se tam s někym. Jenže, když už je příležitost, nemam odvahu. Jsem asi divná ale mam kvůli tomu opravdu špatné svědomí. A jsem z toho zoufalá. Nevíte co bych měla dělat?



Poslat SZ
Kamarádky o tom věděly a nedívaly se na mě nějak "divně." U některých to bylo spíš naopak - přišly o panenství brzo a buď s někým, o kom pak tvrdily že za to nestál, nebo na to měly špatné vzpomínky. Tak se s tím nijak netrap a nespi s někým jen proto abys to měla za sebou, časem by Tě to asi opravdu mrzelo. A u kluků (kteří to s holkou mysleli vážně a nebrali ji jako rozptýlení) jsem se setkala spíš s tím, že by byli rádi, kdyby byli prvním
Galerie obrázků
A rozumný kluk se ti 100% smát nebude, ani si nebude myslet nic divného. Naopak bude mu to velmi lichotit, že je tvůj první. Já na tom byla podobně, můj přítel byl můj první a když jsem mu to řekla, tak mi napřed nechtěl pomalu ani věřit
nevím, jak to přesně vyjádřit