Super rodiče

na to, že jsi nenapsala ani 10 příspěvků a jsi pár dní registrovaná máš suprové informace a porovnání

Reaguji na cooki:
Aha, takže, aby ses pomstila za to, že Ti máma nechce pomáhat, napráskáš tátovi, že má milence.. a vlastně i tomu tátovi to patří za to, že se Tě nezastal.

Na tom jak to mají ostatní vůbec nezáleží, jediné na čem záleží je to jak si život, svůj život zařídíš Ty.
Nepíšeš nic o tom jaké jsou vaše vztahy celkově, co bylo do této doby. Je Ti 21 let a celou tu dobu se o Tebe nějak rodiče starali, takže jak to, že píšeš, že Ti nepomohli/nepomáhají?
Já nevím, nic o Tvé rodině, dost možná, už toho prostě mají dost, možná si prostě už chtějí žít po svém. Nevím, to víš jen Ty, co za tím je, ale lamentováním nad tím, jací Tvoji rodiče jsou svůj život nevylepšíš.

Já být tebou, vyprdnu se na to, jak to mají vaši doma. Ty jsi se odstěhovala a jsi teď sama za sebe. Chápu že tě štve že ti mamka nevyjádří nějakou podporu, ale co jsi od ní čekala? Evidentně dostala zápal mládí a asi si to chce užít, tak jí to neber. Začni se starat sama, zvládneš to i bez ní.

Zdejší soudkyně vidí asi pod pojmem rodič cizího člověka, který tě přivedl na svět, do určitého věku jakž takž zaopatřil a dál mu můžeš být lhostejná No nevím, mně teda chování tvých rodičů až tak normální nepřijde. Samozřejmě nevím jaká jsi ty, ale tak nějak věřím v rodičovskou lásku a když se dítě chce osamostatnit, tak je běžný, že se mu rodiče snaží aspon v těch prvních krocích pomoci. Naopak dítě jim to oplácí když jsou oni staří, že.. Bohužel když to oni v sobě nemají, tak si to nijak nevynutíš, akorát by sis to mohla přihoršit. O nevěře tátovi nic neříkej, nikomu by to nepomohlo. Budete to s přítelem nějak muset zvládnout sami. Na druhou stranu budeš mít oproti těm, kterým všechno zajistili rodiče, reálnou představu o životě a o to víc si toho, co sis sama vybudovala budeš vážit Všechno má svá pro a proti. Držím pěsti

Nebudu na tebe rozhodně tak přísná, chápu, že tě to mrzí. Ale vztah tvých rodičů neřeš, on taťka taky asi není slepý a možná o té nevěře ví, jen mu prostě přijde pohodlnější to neřešit. Kdybys za ním přišla, tak vůbec ničemu nepomůžeš. Soustřeď se na sebe, máš před sebou celý život a spoustu příležitostí, a netrap se tím, co nemůžeš změnit.

Sem na oml chodím pravidelně snad už 7 let...

Reaguji na LoveYourself: No tak vidíš, jak se Ti tu líbí ! Tak k čemu ty komentáře?

Ono je hrozně těžký říct neřeš jejich vztah, když vidíš, že si to táta nezaslouží. Sama nevím, jak bych se zachovala kdybych na něco takového přišla u svých rodičů..asi bych si o tom s mámou promluvila. Jinak co se týče odstěhování, tak mě rodiče do začátku pomohli. Ve 24 jsem si vzala hypotéku na byt, díky stavebnímu spoření co mi naši založili jsem si mohla něco zrekonstruovat. A místo nějaké staré výbavy mi koupili pračku. Asi to zní sobecky, ale beru to jako normální v této době, protože dnes už nic nedostaneš jako dřív (služební byty k odkoupení za hubičku, novomanželské půjčky bez úvěru atd..). A jsem si jista, že pokud to půjde, tak jedou až budu mít děti, tak jim budu taky spořit, aby to v první fázi osamocení neměly finančně těžký jako my. A teď mě ukamenujte, že jsem rozmazlenej fracek co dostal pračku Jo a ještě musím říct, že nepocházím z bohaté rodiny (máma uklízečka, otec instalatér) je to jen na rodičích a samozřejmě finanční možnosti, zda dítěti něco do začátku dají.

Já nestačím zírat... fakt...
Je naprosto normální, že se rodič zeptá formou - a máš v tom bytě všechno? nepotřebuješ s něčím pomoct (stěhování, malování), máme ti něco půjčit? pomoct zajistit? poradit?
Je naprosto normální, že se rodič zajímá, kam jeho, i kdyby dospělé, dítě jde, kde bude prvně bydlet... Že vás rodiče nechali napospas, ať si poradíte, jak chcete? To vám nedává nárok tady po někom štěkat a vylívat si svou frustraci..

K zakladatelce, do nevěry se nepleť, brala by to jako zradu a věci by byly ještě horší.. A pokud nechce s ničím pomoc, tak aspoň víš, že dále můžeš spoléhat jen na sebe, v životě se ti to taky bude hodit

proč napospas. prostě bud na to mám jít bydlet sama, nebo ne. A 3 ručníky a 6 talířu určitě nejsou to na čem by stálo to rozhodnutí se přestěhovat nebo ne.
Rodiče se o mně starali v dětství a během studia a I když mi dali minimum, když jsem se stěhovala, tak se jim budu za výchovu a možnost v klidu studovat vděčná do konce života a kdykoliv mužu, tak jim sama finančně vypomužu.

Jako napospas čemu? Dospělý pracující člověk, který se chce osamostatnit, to zvládne sám a pokud má pracujícího partnera, není to žádný velký problém. Není vydán ničemu napospas Samozřejmě každý rád dostane nějaké dary do začátku, ale nikdy by mě nenapadlo to brát jako samozřejmost, vyžadovat a pak na rodiče nadávat, když nic nedostanu. Taky si přečti, jak se slečna o matce vyjadřuje, tak buď je matka špatná a pak nemůžeš čekat, že z ní najednou bude skvělá starající se maminka, nebo je zakladatelka sprostý fracek a pak si ani nic nezaslouží.
O mě se rodiče starali dost dlouho, stála jsem je spoustu peněz a víc od nich neočekávám, naopak jim to ráda vracím jak jen můžu

Tady nejde o to, že by nás rodiče nechali napospas a my si tady pak vylívali svou frustraci. Podle mě, když se chce člověk odstěhovat, musí být schopný se sám o sebe postarat a ne spoléhat na pomoc rodičů (nebo kohokoliv jiného), byť sebemenší. Ano, je to blbý a celkem smutný, ale je to tak.

Jinak jak už jsem psala, neznám jejich rodinnou situaci, ale to, jak se zakladatelka o své matce vyjadřuje, je trošku hardcore... ano, opravdu může být tak špatná, jak popisuje, ale také nemusí. Jenže to my asi nikdy nezjistíme.

Někde se začít musí a když by měl každý odcházet z domova, až na vše má, tak by se moc lidí nikam nepohnulo.. já ani neříkám, že to je nějaká povinnost, ale že to je naprosto normální, že se rodič stará a vy z toho děláte, proč by se rodič měl starat? tak to je víc zcestné? když mám zájem o své dítě, nebo když ten zájem nemám?
Ona to taky mohla psát ve vzteku a co si budem povídat, neříkáme hezké věci ve vzteku, samozřejmě do toho nikdo nevidí, ale reakce jako - co jsi čekala?! starej se o sebe sama, ty rozmazlený spratku a pod, mi přijdou přes čáru
Ale já už jsem si zvykla, že na omlazení se vyskytují pouze silné individuality, které si se vším bravurně poradí a když se vyskytne někdo, kdo takový není, je pod palbou..
Gratuluji dámy, a nechám vás tu osamotě, krutě mě totiž nebavíte

ano, pokud dítě studuje, ale ne že má 21, a chce bydlet samo, takže příjem má.

Rodiče ji nevyhazují, takže se starají vice než dostatečne.

do kolika let by se měl tak asi starat?

zajímalo by mě, z čeho to dedukuješ, já vidím napsáno pouze:
"Že se mám konečně postavit na svoje nohy ( je mi 21 let)."
---

ve smyslu:

---