Svaba když nám nejde miminko?

Tohle téma bys měla především řešit s přítelem. ne tady na diskuzi. Jste spolu dlouho, chcete rodinu. Nejde to. A co dál? Byli jste už na vyšetření? Je pro vás možnost umělé oplodnění nebo adopce? Jestli váháte oba dva, svatba se dá odložit na neurčito, až uvidíte, co dál.

Druhá věc je, na chvíli se vykašlat na dělání dětí a pustit se do plánování svatby. Tělo se uvolní, stres z "nejde nám miminko" spadne a třeba se nakonec budeš vdávat těhotná.

Mě zas přijde omezená dnešní doba Dnešní vztahy se rozcházejí jakmile "dorazí" nějaký problém. Ale jak už jsem psala, tento "příběh" určitě nebude reálný, celková gramatika, smýšlení atd. o tom vypovídá. Možná někoho baví rozpoutávat takové diskuze a dohady.

souhlas

Jsem s přítelem už 5 let. Dítě mít nemůžu, jelikož jsem nemocná, přitom ho oba chceme. Měl by mě opustit a já se zavřít někam do kláštera, když jsem "jako ženská k ničemu"?

vzít se znamená slíbit tomu druhému, že s ním budeš do konce života v dobrém i ve zlém. To znamená i když manžel onemocní, i když bude neplodný, i když vám dítě příroda nedá. Vážně si ho chceš vzít, když už teď pochybuješ jestli mu to opravdu můžeš slíbit? odpověz si sama

Děvčata nesuďte mě. Já chci radu, ne aby jste mne soudily. Kdyby jste některá byla v mé situaci také to řešíte.

Jsme oba zdraví a v pořádku. Adopci rozhodně nechci a chci mít dítě přírodní cestou.

zkusila bych vše možné, aby se mimčo povedlo.. a když už by to nešlo, mluvila bych s přítelem/ manželem o adopci, nebo o rozchodu, to záleží na nastavení obou partnerů.. pokud je chyba na tvojí straně, třeba bude chtít zkusit dítě s jinou a naopak.. komunikovat je klíčové

Ale já bych si svýho chlapa vzala, i kdyby mu ho někdo ušmik, jelikož ho miluju a chci s ním být v dobrém i zlém. Já svatbu beru jako akt lásky.

Reaguji na Ellenuschka:
To jsem bohužel taky četla, slečně odebraly ženské orgány a přítel se s ní rozešel ještě v nemocnici, že už není "úplná žena" a nazdar.

Ale proč to tak odsuzujete? Každý má přeci právo se rozhodnout a žít tak jak mu vyhovuje. Vy jejich životy nežijete, každý to holt vnímá jinak .

Hmm slibovat můžeš co chceš jen čas ukáže zda tvé sliby a přesvědčení budou pravdivý.Navíc moc lidí asi nevstupuje do manželství s tím, že budou bezdětní.

Hele nebudu Tě soudit a zkusím Ti teda poradit...
Pokud jste oba zdraví (tj. máte za sebou testy na zjištění plodnosti v nějakém reprodukčním centru - Ty máš ok ovulaci a žádné funkční problémy na vejcovodech/děloze plus máš správně funkční štítnou žlázu, partner má dost dostatečně pohyblivých spermií), tak opravdu může být problém v tom, že si dohromady nesedíte, nejsou kompatibilní vaše imunitní systémy etc.

Ale nemusí to být jen tím. Může být problém třeba i v tom, že se na to dítě až moc soustředíš. Že jsi z toho napjatá, nejsi psychicky v pohodě a prostě tělo nechce v takové situaci otěhotnět. Nebo taky prý mohou být problémy s lehce bloklou bederní páteří, kdy jen její uvolnění může vést k otěhotnění. prostě těch důvodů může být x a taks e Ti může velmi snadno stát, že sice vyměníš partnera, ale dostaneš se z deště pod okap - problémy budou stále.

Další věc je, že pokud jste spolu 11 let, tak už Ti pravděpodobně minimálně táhne na 30 - v tomhle věku se noví chlapi (or takoví, co chtějí dítě) nehledají zase tak snadno, prototože většina těch "použitelných" už je dávno zadaná. Plus se asi na dítě nehupsne hned, takže stejně se ho můžeš dočkat třeba až v horizontu několika let nebo taky vůbec nikdy.....

To jsou takové argumenty proti tomu, aby jsi se na současného přítele vykašlala. Ale bohužel už to, že o výměně partnera uvažuješ značí, že něco není úplně v pořádku. zamilovaná a milující žena totiž obvykle chce dítě s tím konkrétním partnerem a udělala by pro to cokoliv (včetně umnělého oplodnění). Takže bych se být Tebou zamyslela nad tím, zda je Tvá láska k partnerovi opravdu dostatečná an to, aby sis ho vzala. zda opravdu ten vztah není spíš přechozený a nejste už spolu jen "ze zvyku" a proto při prvním náznaku problému máš chuť vzít kramle.... Pak je tu samozřejmně možnost že jsi jen vystreslá ze svatby, máš strach ze závazku a tohle přemýšlení je výsledek a ve skutečnosti tot ak nemyslíš, ale měla by sis to sama v sobě probrat jak to tedy je. Prostě si ujasnit, zda chceš radši dítě (s kýmkoliv, klidně se spermabankou dkyby to bylo možné ) nebo tohoto partnera a jeho dítě. A pak bych si o tom narovinu promluvila s ním....

Ještě mě napadlo, jak dobrá je ta tvá kamarádka, která ti radí zrušit svatbu?

taková co má před rozvodem, doma to neklape a chce si pojistit kámošku jen pro sebe...

Mikkýsek: odsuzujeme to proto, že ten chlap byl duševní mrzák. Opustit nemocnou ženu po operaci, ještě kvůli něčemu, co ani neni vidět, dokáže jen extra svi.ně. Pánbu ho potrestá.