Těžký rozchod

Ono už ani není na co odepisovat. O komunikaci nestojí...napsal mi, že to nemá význam a proto bude lepší, když se neuvidíme a ani si nebudem psát...to napsal, když jsme se jakoby rozloučili přes sms. Vím, že je to pro mě nejlepší... Já ani nevim co bych mu psala. Jsem hrozně zklamaná, zlomil mou důvěru.

On už je teď někde jinde...má jinou a jeho v pohodě, asi-i když mi to pořád vyčítá. Má ve 30 letech 19ti letou holku, tak se cítí jako machr. Příde mi plnej zloby vůči mě, asi jsem opravdu poničila jeho ego či co. Byla jsem první, která dala pauzu a odešla od něho. On byl vždy ten, který toto dělal...buď si našel jinou nebo od bejvalky odešel on jen tak. Dokonce jsem se dozvěděla, že po 14 dnech vztahu tu novou představil rodině a ona jeho taky. Mě to fakt příde hodně ujetý, nějaký moc rychlý. Ale co, tohle už jde mimo mě, i když to bolí. Asi je blázen na úrovni puberťáka.

Tak holky SPORT opravdu zabírá! Krásně jsem si včera vyčistila hlavinku. Večer jsem uléhala spokojená...že jsem tohle vše pro sebe udělala, že si zasloužím jen to nejlepší... Až na ten sen v noci tedy dobrý. Doufám, že to se brzy taky zlepší...už mě nebaví si to s ním každou noc vyříkávat.

Vidíš Všechno půjde. A hlavně se k němu nevracej, až bude žebrat

Reaguji na ShoesManiac2:
Teď jsi mě pobavila! Neboj, stejně vim, že by to jinam než ke konci pak nevedlo. Nechtěla bych si tim projít znova. Teď budu makat, abych byla krásná...nejkrásnější No jsem zvědavá, jestli bude někdy žebrat...všichni mi to říkaj, ale nevim. Bylo by to určitě zadostiučinnění či jak se to říká.

Ideální varianta.

Bude, věř mi Ale nejlepší je, že pak ti to už bude fuk

Naprostý souhlas

Reaguji na ShoesManiac2:
Reaguji na aksile2aksile:

Holky tak to by byl paradox... Na to se těšim... Jen ať si pak tříská hlavou o zeď, třeba se mu v ní rozsvítí konečně...

já teda možná teď dostanu přes čumák, ale moc nechápu, to že holka se chová ukázkově, uklízí vaří, je hodná atd. a ten chlap se najednou (předtim asi nemohl, jinak by sis s nim nic snad nezačala) začne měnit, já si myslim, že je vždycky chyba na obou stranách a že se typově hledají trochu stejný nátury, to že se de večer někam s kámošema, samozřejmě chápu, jako že věnovat se bude víc kamarádům ne mě, když se sem tam opije, tak to asi k chlapům taky sem tam patří, spíš by mi bylo divný, že tam brečíš a taháš ho domu, šla bych domu sama, nebo bych se nějak zabavila, to že napíšeš, že si myslela na sebevraždu, taky není znak komplexního člověka, mně už dělá problém, jen to slova napsat, nechci soudit, ale vždycky tady jsou témata, kdy ta holka je dokonalá, dělá všechno jak má a chlap je hajzl, já dávám lásku najevo, tak yjen když mám potřebu, když nemám potřebu, tak to nedělám, nebylo by to upřímný..

Reaguji na petrahogen1:
Samozřejmě, že každý má své chyby. Bohužel on se ze začátku choval úplně jinak než později. Přímo opačně... V podstatě po pár měsících, kdy jsem se k němu nastěhovala, se začal chovat jinak. Je to asi o tom, že když má určitou holku jakoby jistou, tak na ní kašle. Promiň, ale myslím si, že když jdou partneři někam spolu se bavit, tak by si sebe teda měli všímat...dohodnout se, kdy spolu půjdou domu atd. Nevím, proč by chlap měl nechat ženskou odejít samotnou...obzvlášť v téhle době, kdy nevíš, co se může stát. On mohl chodit všude a já skoro nikam...jinak mi už v 1 ráno volal, kde jsem. Tohle byl prostě vztah jen o něm a ne o nás dvou! O volném čase, který jsme museli trávit po jeho. Navíc, když se za partnerem odstěhuješ do neznámého města, tak jde vše stěží...nikoho tam neznáš atd. Nezlob se na mě, ale když mu dám najevo city, tak očekávám, že jestliže ke mě něco cítí, tak to řekne...a ne já ti to teď říkat nebudu. Asi mám jinou představu. A to, že jsem pro něj hodně dělala...ono když máš ráda, tak se snažíš, aby byl spokojený...když se z něj stane pak manipulátor, tak toho začne využívat. Je snad chyba, že jsem ho hodně milovala a snažila se?! Ze začátku si toho vážil...měl přede mnou mrchu, ale brzy zapomněl! Je taky rozdíl s někym žít a s někym se scházet! Když jsem se přestala snažit, tak to dopadlo tak jak to dopadlo...

Taky teď řeším něco podobného ... ty první řádky u zakladatelky jako by mi z pusy vypadly ,,, k tomu je ještě to , že vášeň z jeho strany není , žijeme jako kdybychom spolu byli 20 let .
V ložnici to je těžce o ničem přitom se o sebe starám , zhubla jsem , myslím že si nemá na co stěžovat
jsme spolu skoro 3 roky, a já cítím že tohle mě nebaví , nechci to , při představě že bych takhle měla žít napořád tak je mi zle .
Miluji ho a věřím že on mě taky , máme společného psa na kterém visím , takže to taky nevím co bych dělala , hrozím se toho co by na to řekli ostatní , protože většina by měla radost , jak to tak bývá ,
Já jsem velmi společenská , akční , živá , náruživá vášnivá , a přítel mi nic z toho už nedává ... Už asi rok to je tak že příjde z práce , najíme se , a tv. Tím končí vše. Dá mi pusu a jde spát.

Nevím co mám dělat . Hrozně se bojím..
Jsem ten typ co stále myslí na druhé a raději budu já neštastná jen abych někomu nezlomila srdce a neublížila mu. Protože se hrozně bojím že by byl smutný... to nechci , hrozně mě to vysiluje jen ta představa ,
A tak vůbec nevím co mám dělat ... pročítám diskuze, denně , ale stále nenacházím odpověď. Když jsem si napsala seznam plusů a mínusů v našem vztahu , tak mínusů bylo více. Bojím se že když odejdu uvědomím si že to nebylo tak hrozné , že mi chybí , chci to zpět apod. Ale pokud odejdu , pronajmu si byt , což bude na nějakou závaznou dobu , a Vracet se to se mi zdá už k ničemu . Prostě jsem v koncích , nevím jak z toho ven . Pokoušela jsem se s přítelem o tom mluvit , nedá se. Ví že se chystám odejít pokud se nezmění , no nějaký náznak tady je , ale myslím že je to jen proto , že jsem mu řekla že už mě to nebaví a jakmile přestanu opakovat a vyhrožovat že odejdu , vše se vrátí do Jeho kolejí . je o 13 let starší.

Reaguji na Kimmy24:
Ahoj, tak vítej...

myslím, že něco podobného jsem měla taky. Je mi jasný, že je to pro tebe hodně těžký, tak jako bylo pro mě. Taky jsem pročítávala diskuze, četla knihy o vztazích, ale nebylo to nic platné... Jestli tohle děláš, tak je to právě známka toho, že vztah neni opravdu v pořádku a že tě to trápí. Pro mě bylo taky nepředstavitelné, že bych ho opustila a ublížila mu. Proto jsem místo rozchodu nám dala tzv. pauzu. Zaprvé jsem si potřebovala ujasnit, co od života chci, zadruhé poznat jestli ho miluju, zatřetí ho tím možná i prověřit. Myslela jsem si, že to ale doopravdy neskončí. Když jsem ale zjistila,co se z něj vyklubalo a sundala si růžové brýle...tak jsem ráda, že jednou budu žít bez něho a mé děti jednou budou mít jiného otce než je on. Najednou jsem místo milovaného, hodného partnera uviděla manipulátora myslícího jen dolejškem.

Jinak taky jsem ho chtěla chvilku zpět! Hrozně moc a ani nevím proč, když za to fakt nestojí. Mooooooc mi tady pomohly holky - tímto jim děkuji (aksile2aksile, ShoesManiac2,...) , že mě držely a radily mi.

Já bych ti poradila, aby sis fakt našla chvilku a prostě si uvědomila, jestli s tímhle partnerem vidíš nějakou budoucnost, jakou a co bys od života a od partnera chtěla. Jestli tě moc neposlouchá, tak je to jeho blbost. Já mu to taky tloukla do hlavy asi rok...ale *** platné.

Holky, a kdy se to trochu po rozchodu srovná? Byla jsem s ním 8 let. Vím, že každý to má jinak, ale myslím tuhle tu nejhorší fázi.
Teď v noci nemůžu spát, pořád jsem vzhůru. Zdá se mi o něm a začínám z toho být šílená. Přitom ho nechci, ale nemůžu se zbavit myšlenek na něj. Kdyby jen ve dne, bylo by to fajn, ale jsem nesmírně vyčerpaná tím, že skoro nespím. A to včerejšek probíhal celkem v klidu. Na to, jak se poslední měsíc cítím, to bylo fajn. A pak přijde noc a já spím 2 hodiny....., srdce buší jak splašené.
(A to si dám půlku prášku na uklidnění a tak 2 dvojky vínka.)

Reaguji na Bara1:
Já jsem přesně tohle taky měla! No nejhorší fáze u mě trvala tak týden, to jsem měla sevřený žaludek, zhubla jsem 3 kg, nemohla jsem totiž nic jíst, spát jsem taky nemohla, měla jsem návaly breku. Pak 14 dní bylo lepších, ale pořád jsem na něj myslela a trápila se. Taky jsem s nim chtěla být, ale nemohla. Takže zhruba tak u mě ten měsíc. Záleží asi na člověku. Já jsem asi cíťa a slabouš. Člověk to musí brát s nadhledem, i když to moc nejde. Říkej si, že tě čeká něco lepšího!

Jediný, co mě pomohlo, tak bylo to, že jsem poslechla rady holek tady a začla cvičit. Fakt to strašně pomáhá na psychiku. I když se mi nechtělo, tak jsem šla! Radím ti, vyhýbej se alkoholu! Já jsem se opila kvůli němu a měla jsem neuvěřitelnou depresi hned druhý den. Alkohol to ještě prohloubí!

Teď už jsem ve fázi, kdy sice si vzpomenu, ale ne tak často. Sny o něm mám ještě pořád, ale ne už tak srdcervoucí. Uléhám s pocitem dobrým, že jsem to trápení s ním ukončila. Opravdu to chce čas, ale neboj bude líp! Nejsi v tom sama...

Holky, mám pro Vás všechny, které se trápíte rozchodem jedno video...to mě taky pomohlo...a je určitě pravdivé! Prostě proto, aby začalo něco lepšího, musí něco skončit.

VIDEO: http://www.youtube.com/watch?v=IR3gqbIWQOU&feature =share Pusťte si to! Je to od Reaga! Snad Vám to taky trošičku pomůže...

Udělaly jsme si z nich středy Vesmíru a teď to hold máme... A oni jsou v pohodě. Příště to je třeba napravit a držet si asi trochu odstup. Nebo nevím...

Reaguji na MCLucky: děkuji za názor , no já bych si to i dokázala představit , jenže jak říkám , sex jednou týdně občas 1x za dva týdny , buď je unavený nebo je unavený
Když má nějaký problém tak všichni utíkejte , protože atomová bomba se chystá vybuchnout ,
Když nesouhlasím s jeho názorem , už se hádáme , protože on má ve všem pravdu , nevím kdy se stal tak vztahovačným a líným milencem , vím že je starší , že už má za sebou ty bavíčka a pátky a soboty na tahu , to respektuji , ale prostě tady žiji od pondělí do neděle s tím že se nic nedělá a tím myslím velké nic ... jako bych chytla druhý dech a chtěla toho ještě tolik zažít a udělat , nemluvě o tom že sex potřebuji pravidelně a kvalitní .. nedá se s ním o vážných věcech mluvit . Jen vím že s jeho ex to skončilo tak že ho nechala ona po 4 letech , nevím přesně proč ale co jsem si poskládala do hlavy z toho co jsem z něj dostala tak to bylo i to že s ní spal jednou za měsíc a řekl mi , že mu pověděla že spolu žijí jako bratr a sestra.. je mi to nějak až moc povědomé tak jestli náhodou on prostě takový člověk není ? Prostě je to v něm , nedělá to záměrně , ale my dva jsme úplně odlišné povahy , které já se snažím dát dohromady už 3 roky , je to taky možnost ? Vím že mě miluje , ale kde je ta vášeň ?? Teď byla zase hádka , a druhý den jsem na stole našla kartu s tím ať si koupím ty hodinky co chci ( drahé hodinky) , tak nebudu hloupá že pak jsme si volali a říkala jsem mu co mě nebaví že vážně půjdu a že hodinky to nespraví , a on že ani trochu ? asi to bylo myšleno i trošku ironicky , ale tímhle mi sex a jeho přítomnost faaaaakt nenahradí