Touha vidět sebe sama cizíma očima a umět zhodnotit vlastní vzhled

tak webku nepočítám Myslím normální (třeba na foťáku) a musí tě někdo natočit z jeho pohledu, né že se natočíš jako nějaká youtuberka ))

Reaguji na Hildi:

to už dneska vím ... je to tak, občas platí, že každý chce to, co nemá

s tím také souhlasím, např pihy mi přijdou taky pěkné a určitě je škoda je zakrývat - je to přirozené a já obdivuju přirozeně zajímavé a hezké slečny ( "plastics" nejsou mým vzorem )

no ještě uznávám profi fotky, kde jde třeba něco málo vidět, ale fakt ty typické fotky jen ve spodním prádle před zrcadlem vážně nechápu ...

tohle taky za potřebí nemám a nebo ještě připisovat komentáře ve stylu : "ale né, ty jsi hezčí..." ... ale je fakt, že je den, kdy tu fotku na fb vložím a potřebuju pro "svůj klid", aby liky naskakovaly (jo taky pod tím cítím nějaký komplex...)

přesně tak.. až nebudeš mít potřebu to dělat, tak hurá A prosím nemyslím normální fotky na fb, ta mám taky,ale takové ty "plavkové u zrcadla" nejlépe přidat popis jak jsi ošklivá a čekat až ti to 50 lidí vyvrátí. No ale chápeme se..

Reaguji na Adluna: já myslela třeba na Skypu, volám jedině bez kamery

Reaguji na Kacka_S: tak na skypu je to někdy fakt horor... ta kamera má trochu čočkový efekt a já mám větší nos, takže..............

Myslím si, že každý o sobě někdy pochybuje a každý by rád věděl, co si o něm druzí upřímně myslí
Ale asi jediná možnost, jak se z toho nezbláznit, je prostě neuvažovat, co si o tobě kdo myslí.

A taky si možná postupně zkusit vybudovat sebevědomí na něčem jiném než je vzhled. Nerada to připomínám, ale stejně jako ve dvaceti bohužel celý život vypadat nebudeš

Reaguji na Lisa: pravda pravdoucí ... asi bych se neměla v myšlenkách tak "pitvat" a doufám, že můj pohled na svět se s věkem bude měnit, takže pak změna vzhledu nebude taková tragédie. I když to je zrovna další zajímavá myšlenka - jak ženy přijímají to, jak se s přibývajicím věkem změnily ...

Reaguji na hezky_den:

Cizí lidé tě vnímají přesně tak jak vnímáš ty sebe sama. Pokud máš sebevědomí a jsi o tom sama přesvědčena i druzí to tak vidí, pokud o sobě pochybuješ i lidé okolo tebe o tobě pochybují.Všechno začíná v hlavě a to co vyzařuješ taky přitahuješ neboli v co věříš stává se pravdou.Krása je relativní pojem .

i ve 40 můžeš vypadat lépe než ve 20 nemysli si

Reaguji na mikkýsek: tak zrovna s čtyřicítkou jsem to vážně nesrovnávala...život nekončí padesátkou

hlavní je být spokojená sama se sebou... krása je relativní...

Reaguji na hezky_den: hmm, mě třeba ani tak neděsí představa, jak budu za dvacet, třicet let vypadat, v naší rodině vypadají všichni do pozdního věku mnohem mladší, tak snad mám k tomu taky předpoklady...a v osmdesáti jestli se dožiju, tak už snad doufám budu mít trochu nadhled a nebude mi to připadat tak důležité, že mám vrásky, budu mít jiný starosti...

spíš nemám dobrý pocit z věku jako čísla, když je to nad určitý věk, tak už tě každý předem odsoudí do starého železa, i když vypadáš třeba dobře a jsi v kondici...dnes se uctívá mládí no..jedna známá teď dosáhla třicítky a ani to neslavila, spíš to prožila v depresích z toho, že už je konec mládí a je stará))

No, to není moc pozitivní, když si to otočíš a řekneš si, je mu jedno jak vypadám, hlavně když má sex....
Nemyslím si, že by to tak bylo.
Každý má měřítko krásy jiné a když někoho znáš, díváš se na něj jinak než na "obrázek" bez historie.
Být krásná a líbit se svému partnerovi... co víc bys chtěla?
Jsou lidé, kteří jsou obecně tzv. krásní, na první pohled, ale i oni mají jak fyzické tak psychické vady stejně tak jako každý člověk. Podstatné je, ale stejně to jak se člověk sám sobě líbí, když ano, je to na něm vidět.

To myslíš vážně? Že až ti bude 80, nebudeš chtít být atraktivní a nebude ti vadit, že máš vrásky? Nerada ti beru iluze, ale i starší žena se chce líbit a že nevypadá jako dřív ji zrovna netankuje

Zajímavé téma. Myslim že pochybovat o sobě a své kráse je docela normální. Někdy mam den, kdy si i nenamalovaná připadám hezká a nechápu, proč se vlastně maluju. A pak je den, kdy se namaluju a upravim uplně stejně jako jindy a stejně se na sebe nemůžu ani podívat, protože si připadam hrozně Když mi někdo řekne, že jsem krásná nebo že mi to sluší, tak si většinou myslim, že mi to řiká jen tak, aby mě potěšil, ale že to pravda neni, chápete Takže komplimenty a pochvaly přijímat neumim, protože jim moc nevěřim. A fotky a videa, to je kapitola sama o sobě. Vždycky si před zrcadlem řikam, že to se mnou neni až tak špatný...a pak se vidim na fotce nebo videu a zhrozim že "vážně vypadam v reálu TAKHLE?"

krásně řečeno, ještě to do té hlavy nějak dostat