Ahoj holky,
v únoru jsem zde zakládala tuto diskuzi https://www.omlazeni.cz/ma-vubec-smysl-67-497284-0. html kde jsem se ptala na to, jestli si myslíte, že má smysl studovat vysokou školu. Je mi 21, studovala jsem rok prezenčně ekonomku a pak jsem přešla na kombinované studium opět do prváku. 1 ročník jsem tedy studovala 2 roky a teď jsem ve druháku. Muj problém je v tom, že nevím co mám dělat. Vím, že to mi asi neřeknete, jen mě zajímal Váš názor a jestli jste se s tím některá taky nesetkala.
Problém je v tom, že to prostě nezvládám. Psychicky. Jsem pořád protivná, nejsem schopná pořádně nic dělat, myslím tím nějaké domácí práce a tak. Nemám prakticky žádné starosti, můžu se pořád jen učit. Změnila jsem i práci na zkrácený úvazek abych se mohla víc učit, ale je to snad ještě horší. Škola mě nebaví, nenaplňuje, je strašně těžká a asi mě brzo odvezou na psychiatrii. Štve mi že hromadu peněz dávam do doučování různých nesmyslných předmětů, který stejně k ničemu nejsou. Šla jsem tu školu studovat kvůli tomu, že mi okolí říkalo že je to prostě dnes důležitý, že musím studovat. Spousta mých příbuzných mi zase říkalo, že ta škola je těžká a že na to nemám a já si tenkrát řekla, že jim ukážu, že na to mám.. Chtěla bych strašně mít nějaký titul, ale ta škola mě tak strašně ubíjí, jsem z toho úplně zoufalá. Po večerech brečím protože nejsem štastná. Štve mi, že jsem s tím strávila 2 a půl roku, cpala do toho peníze a nic z toho. Pak si zase říkám že už jen rok a konec, jenže teď je ten semestr tak těžkej... Včera jsem byla na zkoušce, kterou jsem neudělala. Byl to kroužkovací test a chyběly mi 2 blbý body. Každej neúspěch mě tak strašně srazí a já si pak tak nadávám 
Po tý zkoušce jsem byla uplně mimo a v takový depresi. Chtěla jsem jít hned na studijní a ukončit to svoje trápení na tý škole, ale zase jsem to nechtěla unáhlit. Nevím jestli jsem fakt tak hloupá, nebo mám opravdu tak nízký IQ. Tak strašně mě ta škola tíží. Nevím jak z toho ven... Ani vlastně nevím co chci, abyste mi na to napsaly. Potřebovala jsem se s tím jen někomu svěřit než skočím z nějakýho mostu nebo si hodím mašli...
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Trápení s VŠ
Poslat SZ
Galerie obrázkůA neni něco, co by Tě bavilo víc než ekonomka? Mě naši donutili na střední ekonomickou, ježiš jak mě to nebavilo a nic mi to neřikalo. Plně Tě chápu, tak se na to vy..., uleví se Ti.
Reaguji na Ellenuschka: no hlásila jsem se na pajdu na němčinu a tam byl hroznej nátřesk, nedostala jsem se tam.. Jinak když skončím, tak myslím už nebudu mít v úmyslu ještě někdy studovat.
Strašně mě mrzí že jsem tou ekonomkou ztratila tolik času 2 a půl roku jsem mohla cestovat, zdokonalit se v jazyce nebo co já vím
Ahoj, určitě bych to neviděla jako ztracený čas. Každé studium ti něco dá, i to neuspěšné.. Pokud Tě to ničí natolik, že jsi schopná psát o mostu, kašli na to. Ale v životě člověk zažije spoustu neuspěchů a kdyby tě měl každý porazit... Důležité je si to tak nebrat. Vem to jako zkušenost, ta je nepřenositelná. A ty 2,5 roku studia jsou utopené náklady, už nevstupují do rozhodování.. Takže se jen zamysli jestli ti ten další rok za to stojí a podle toho se rozhoduj 
. Hodně štěstí a pevné nervy! 
Tak kvůli škole z mostu určitě neskákej, i když ti rozumím, taky jsem občas měla podobné stavy při studiu. Zvlášť, když se člověk opravdu snaží, a stejně se nezadaří... Zkus zatnout zuby a ten poslední rok tam už dodělat, snaž se myslet na to, že když už tě to stálo tolik nervů, že se jen tak už nevzdáš... Já bych ti i doporučila se dokopat k nějakému koníčku, ať to fakt nemáš ten život jen o škole, která tě nebaví.... To je jasné, že se to nedá dlouhodoběji vydržet.
Z žádnýho mostu skákat nebudeš, určitě ne kvůli bl.bý škole 
to tady vůbec nechci číst fuj! Každej prostě nemá na vysokou školu povahu a nervy. A žádná škola a žádný vzdělání na tomhle světě nestojí za slzy a propadání depresím, to není normální. Jestli se tam opravdu tak trápíš a probrečíš večery, tak bych zauvažovala, jestli fakt není lepší se na to vybodnout a hodit se zase do pohody. Nemá už cenu litovat toho, co se stalo a peněz taky ne, čert je vem. Jestli máš pocit, že už to nějak dokopeš do konce, tak se zapři a jdi dál. To je těžký no, sama musíš vědět. Ale mít titul za cenu 3 nebo 4 tak strašně prostresovaných let je blbost, to je o zdraví, žijeme jen jednou. Můžeš třeba zkusit dálkový studium něčeho, co ti bude blíž, můžeš při tom i pracovat. Možnosti tu jsou, neboj se neúspěchu a nenič si tělo stresem a slzama.
Ono nervy a stres k vysokoškolskému studiu patří - ale jen v jisté míře, to co tu popisueš je už extrém. To je ta VŠ opravdu až tak těžká? Hlavně, když jsi na kombi, co já vím, tak na ty studenty nemají až takové nároky. Možná to až moc přežíváš. Často se ti stává, že neuděláš zkoušku? Protože jsem měla spolubydlící, která na tom byla podobně, pořád brečela, stresovala, dělala nervy i nám ostatním, co jsme byli v klidu. A přitom slečna každou zkoušku udělala na první pokus a dobrou známku. Někdy je to jenom v hlavě.
Ale pokud se opravdu snažíš a nevychází to, asi bych se na to vykašlala. I když já jsem ten typ, co když něco začne, tak to dokončí, ať to stojí, co to stojí. Nechci tě nějako urazit, ale někdo na tu VŠ prostě nemá - i když na střední mu to třeba šlo, vysoká je už jiný level (i když ne všechny). Hlvně když jsi na ekonomce, takové předměty se nedají nabiflit, tomu musíš rozumět. Já sama mám kromě mého vysněného oboru i Bc. z ekonomky, protože mi to šlo, bavilo mě to, v podstatě jsem se ani nemusela učit. Není ostuda to nechat tak, nás šlo do prváku něco přes 1000 a k státnicím se dostala sotva stovka.
