Přítel mi v úterý, ve středu i včera psal, že je takový blbec, že se se mnou rozešel, že mu bylo se mnou skvěle a beze mě být nemůže a bohužel si to uvědomit až teď, když mě ztratil a že pořád bude doufat, že spolu ještě někdy budeme..a mě se po něm začalo strašně moc stýskat. Chce se mi pořád brečet a nejradši bych vzala mobil a napsala mu, že ho miluji a chci s ním být..
Jenže má to jeden háček..Byly jsme spolu přes 4 roky a dvakrát jsme se rozešli (jednou na 2 měsíce, poté na půl roku a vždy jsme se dali dohromady). Teď jsme spolu byli rok a půl. Ale asi 2 měsíce zpět to začalo. Vídáme se jen o víkendech a každý víkend byl fajn, ale vždy v neděli se chtěl přítel rozejít, že vztah nemá budoucnost. Jenže vždy ještě ten den nebo za dva dny mi zase napsal, že se omlouvá nebo dělal,jakoby nic. A takhle to šlo asi 4 víkendy. Před rozchodem bylo čtrnáct dní úplně super a před týdnem v sobotu mi řekl, že takovýhle život nechce, že už je to takový stereotyp,že chce něco jiného a že i do budoucnosti má asi jiné plány. Vzala jsem to v pohodě a řekla si, že se k němu už nebudu vracet...ale o to ten smutek je ještě horší. Nejradši bych se k němu vrátila, protože nám spolu bylo opravdu skvěle,rozuměli jsme si,plánovali jsme, kam pojedeme v létě na dovolenou a tak,ale mám strach, že by za nějakou dobu zase přišel, že se chce rozejít. A taky nevím, jak by na to reagovali naši, že jsme se k sobě už po tolikáté vrátili..
Je mi strašně..bohužel nemám moc kamarádek, kterým bych se mohla vypovídat a poradily by mi, tak to píšu sem..Mám toho hodně do školy, ale nedokážu se na to soustředit a pořád na něj myslím a jak mi s ním bylo fajn 



Poslat SZ

Galerie obrázků
