Všechno je na mě moc rychlé.. jak mu říct, aby zvolnil?

taky potrebuju trošku prostoru, ale já jsem na to fakt hodně háklivá, takže prostě když se mi zrovna nechce,nemám náladu nebo mám jiný plány, tak se jednoduše omluvím s tím, že navrhnu jinej den, jinou akci a je to myslím, že ti hlavu neutrhne

Nejraději bych napsala, že "co je v domě není pro mne" , se vztahy na pracovišti mám opravdu ne příliš dobré zkušenosti jak mé vlastní tak okoukané - ale to už je asi pozdě Nemáte nějaké společné kolegy, to je asi nejlepší zdroj případných informací
Nevím, kolik je vám let - co je normální u dvacetiletého, to by bylo nenormální u čtyřicátníka.
Pokud se od někoho necháváš olíbávat, necháš se od něho provádět po mestě a vidíš se s ním každý den, tak by to teoreticky mohl začít brát, že spolu chodíte Ať už je to jak chce, pravidla se nastavují v začátcích vztahu, po roce mu budeš těžko vysvětlovat, proč jste byli doteď spolu každý den a najednou tě to dusí. Dnes se mi to nehodí,ale co zítra, zajdem na kafe ? Na pondělí už jsem domluvena / objednána k holiči / jdu něco vyřídit / ... , co tak ve středu zajít do kina ?
Člověk, kterého znáš měsíc si nemá co nárokovat na veškerý tvůj čas, pokud ty sama nechceš

Je pravdou, že bych měla ty věci začít řešit teď a ne až po určité době. Určitě ano. Jak jsem včera psala ten deníček, trochu jsem uvažovala, jestli se do toho moc nehrnu, jestli jsem udělala správně atd.. Z předchozích vztahů ale vím, že mi chvíli trvá, než se zamiluju, takže věřím, že to ještě přijde.
Reaguji na dadabus: Máš recht, taky jsem hodně přemýšlela, jestli do toho jít, ale nechávala jsem tomu volný průběh a tak je to asi dobře. My jsme v práci oba noví, pracujeme tam zhruba stejnou dobu, takže je to nové pro nás pro oba a jemu se tam moc nelíbí, takže si hledá něco jiného, což je vlastně pro případný vztah fajn. Navíc se tam potkáváme opravdu minimálně. Je nám jinak oběma 24. A ano, musím to udělat tak, abych měla i sama pro sebe dost prostoru, jinak se mi to brzo přejí.
Popravdě jsem trochu na pochybách, jestli vůbec mít vztah, ale zas vím, že je to pro mě v životě hodně zásadní. No, sama se v sobě trochu nevyznám asi bych měla být ráda, že někdo tak fajn má o mě zájem, protože dobrých kluků je jak šafránu.

no dnes to chodí všechno nějak rychle...já byla na schůzce s jedním klukem, který už rovnou myslel, že se k němu po dni nastěhuju a budu trávit veškerý čas s ním, to jsem tedy zdrhala...i když někomu to vyhovuje, já bych se zbláznila...
neměla by ses vzdávat svých věcí, přátel, koníčků, prostě mu řekni, že máš už něco jiného...pokud to nepochopí, tak je to jeho problém...

Reaguji na xTery: no, toto je moje první zkušenost a přiznávám se, že začínám mít taky trochu zaječí úmysly.. teď mi psal, že mě bude čekat na nádraží a že už přemýšlí, na jakej film se spolu podíváme. Jo, na film.. já nevím, ale je to fakt 10 dní, co jsme spolu byli poprvé večer si někam sednout a normálně se bavit aaa já nevím, co s tím.. nedokážu mu na rovinu napsat, že prostě ať brzdí. Když vidím, jak se hrozně těší atd.. ale opravdu je to na mě moc rychle, mám pocit, jakoby mě o víkendu nejradši pozval na rodinnej oběd nebo co

To zní jakoby si ani nepřipouštěl, že bys mohla mít jakýkoliv jiný program. Nebo ne ? Ptá se tě předtím, jestli se potkáte a nebo ti to pokaždé takhle rovnou nalinkuje ?

Ani se ti nedivím
Ještě mne napadá - není to tím, že je tak natřepaný na nějaké větší zblížení, nebo v případě, že proběhlo, jestli není tohle ten hlavný magnet ? Třeba byl déle sám a ... víš jak

Reaguji na dadabus:
No, neptá se. oznamuje. A to mi taky dost vadí. že on prostě počítá s tím, že veškerý svůj volný čas budu trávit s ním. Nejradši by byl, kdybych na víkend vůbec nejela domů a zůstala tam.. když jsem párkrát napsala, že třeba teď se mi to nehodí a radši bych později, tak je z toho hned hrozně smutný. Mám z něho pocit, jakoby se beze mě vůbec nebyl schopný bavit nebo co.
A jinak ne, nespali jsme spolu a já to ani zatím nemám v úmyslu. Přemýšlela jsem nad tím nejrpve taky tak, že mě chce jen do postele, ale nemyslím si to už teď. Nicmně působí na mě docela zoufale :/

Hrozně mě štve, že vím, že to myslí dobře a že se fakt snaží. ale prostě až moc. Takže teďka to udělám tak, že mu párkrát řeknu, že nemůžu a pokusím se nějak omezit náš kontakt. Pokud to nepochopí, tak si s ním na rovinu promluvím, že takhle to prostě nechci. A uvidíme, co bude dál

Ano, určitě to myslí "dobře" , ale tobě to nevoní a je potřeba to nějak vyřešit, jinak vztah půjde do kopru. Což by možná byla škoda - třeba si to své manipulování ani neuvědomuje. Zkus to ze začátku jak říkáš, oznam mu, že dnes nemůžeš a pod., že domů na víkendy za rodinou jezdit chceš, a uvidíš, co on na to. Když to vezme v pohodě, dobře - pokud začne dělat scény, sejdi z kratší cesty.
Kde se scházíte, má byt nebo někde u tebe ?

Myslím, že máš pravdu a on si to neuvědomuje.. právě proto je to nefér jednání a měla bych mu to vysvětlit. Takže zkusím tak trochu oemzit kontakt a uvidím, jaká bude jeho reakce. Přesně jak říkáš, pokud to bude přehnaně řešit, tak je jasné, jak to skončí.
No on bydlí ještě u rodičů, já zase na privátě s více lidma, takže se scházíme normálně venku, zajdem do kina, do hospody atd.

No, bude to tak jak říkáš. Borec je asi poněkud méně zkušený, třeba v tobě vidí konečně nějaké smysluplné trávení volného času, možná i maminka sem tam potlačí, že už by se patřilo mít slečnu - tak neví jak na to a snaží se až moc Určitě třeba vysvětlit, že vztah je vztah a ne koule na noze, ani povinnost být dennodenně spolu.
Držím palce na vyřešení k oboustranné ( ale především tedy tvé ) spokojenosti

No, tak už to máme vyřešené.. včera se mě tak jako dotázal, že s ním asi nejsem moc ráda že.. říkám, že to tak není, ale že prostě to je na mě celý moc rychlý, že potřebuju trochu zvolnit, ale že jsem s ním ráda a že prostě chci trochu víc prostoru a tak.. no a on to prostě pochopil nějak úplně hrozně, říkal že chápe a že prostě ať už nic nevysvětluju.. no a dneska ráno se podívám, smazal si mě z facebooku, ani jednou se za mnou nezastavil v práci. Říkám mu, že takto jsem to teda nechtěla a nechápu to a on že teď nějakou dobu se prostě nebudeme bavit a pak teda jo, ale jako kolegové ať od něho žádnou náklonnost nečekám... jako, nevím fakt.. vůbec nereagoval, když jsem mu říkala, že žádnej kontakt utínat nechci a chci s ním chodit normálně ven.. no prostě, hleděla jsem a je mi to líto, ale je fakt podivnej. asi jsem mu hodně ublížila nebo já nevím