Nechci žádnou konkrétní radu, spíš by mne zajímaly vaše příběhy, zkušenosti ohledně přátelství. Máte takzvanou „nejlepší kamarádku“, více dobrých kamarádek, nebo spíš jen různé známé, se kterými nesdílíte důvěrnější věci a nemáte s nimi žádný bližší vztah? Poslední jmenované je zrovna můj případ, což je mi líto a snažím se přijít na to, v čem to vězí. Napadá mne jedna varianta, která souvisí se situací v mé rodině. Nechci ji nijak detailně rozebírat, ale jde o to, že táta mně, sestru a mámu opustil v brzkém dětství a máma si o pár let později začala žít svůj vlastní život (odstěhovala se ke svému příteli – bez nás) a já se sestrou jsme byly vychovávány prarodiči. S tím mým problémem s kamarádkami to souvisí tak, že jsem nyní asi zkrátka hodně náročná na lidi, které si připustím k tělu, jelikož si stále říkám, že když jsem neměla štěstí na rodiče, tak si chci vybrat o to kvalitnější přátele. Partnera mám úžasného – je na mne moc hodný, se vším mi pomáhá a je mi velkou oporou a mým velkým štěstím. Přesto ve svém životě postrádám kamarádku. Jsem v předposledním ročníku VŠ a bohužel nemáme moc dobrý kolektiv – přestože jsme v ročníku samé holky, panuje zde velká rivalita, možná proto, že se jedná o studium oboru, ve kterém panuje dosti velká soutěživost a my se už teď vnímáme jako soupeřky. Ve volném čase se věnuji z velké části sportu, jsem instruktorka v jednom sportovním centru a cvičím tam už několikátým rokem, ale kupodivu ani tam se žádné větší spřátelení nekonalo (vím, že samo od sebe to nepřijde, ale navázala jsem tam právě spíš jen takové ty povrchnější známosti – po odcvičené hodině se většinou každý rozprchne domů, asi to znáte…
. Přemýšlím tedy nad dalšími aktivitami, které bych mohla podnikat, aby se mi poštěstilo nějakou fajn kamarádku potkat.
Věřím, že se některé z vás rády podělí se svým příběhem ohledně přátelství nebo zkušeností, kde a při jaké příležitosti jste navázaly kamarádství.
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Vy a vaše kamarádky
Poslat SZAhoj, tak tohle téma my dnes opravdu sedne. Zrovna dnes jsem přišla o svojí nejlepší kamarádku, teda já ji tak alespoň brala. Jenže jsem se dozvěděla, že začala spát s mým ex který mě předtím podvedl s jinou kamarádkou a byl to těžký rozchod a všechno jsem jí řikala a ona že by ani kolo o něj neopřela a teď tohle 
navíc jsem se to dozvěděla stylem od někoho jiného a kamarádka semnou ještě ani nepromluvila a nenapsala. Tolik jsem ji věřila, teď toho hocha obhajuje ještě že si to celé vymyslela..no prostě katastrofa, vyvolává mému bratrovy že za to může on že to rozkecal, přitom on nic nevěděl. Bylo by mi to asi jedno že měla sex s mým ex, vadí mi to neustálé lhaní. Není prostě fér, navíc jsem myslela, že jsou u nás součastní i expartneři prostě tabu. Tím si bohužel odstřelila i další dvě kamarádky, které maji strach o své partnery a nechápou proč tolik lže a není schopná normálně komunikovat, vždy jsme tu pro sebe byly a teď tohle? jsem ztoho smutná, asi jsem ji brala víc vážně než ona mě, ale mám ještě asi 4 hodně dobré, skoro nejlepší kamarádky už od základky všechny, známe se s jednou už 13 let s druhou asi 10 let a s dalšími asi 8 let, přesto mě to velice mrzí že jsem o ní takovým způsobem přišla, ještě kvůli klukovy...
mám jednu opravdovou a nejlepší kamarádku, ikdyž ted na sebe nemáme tolik čas, ale i tak si napíšeme asi několikrát týdně. myslím,že je to podobné jako s partnery, ne každá ti prostě sedne nebo ty jí. taky jsme se poznaly už na základní škole, ale nejlepší kamarádky jsme posledních pár let díky volejbalu, který jsme hrály spolu.
i já přemýšlím o vztazích ve svém okolí a myslím, že mě většinou lidé obecně spíš nemají rádi a oblíbí si mě až když mě lépe poznají, také jsem náročná a řekla bych i velmi kritická k některým věcem a hodnotám. prostě to se mnou není lehké. asi 2 týdny přemýšlím, jestli mám vůbec další kamarádky, kromě té jedné a opravdu nedokážu odpovědět, je mi z toho smutno.
jinak teda většinu "kamarádek"/známých mám buď ze školy, základní, střední, vysoké nebo z volejbalu, který jsem hrála spoustu let. ale takových témat tady bylo dost, co třeba nějaká seznamka, nebo kontaktovat někoho z minulosti by opravdu nešlo?
Mám pár bližších přátel (obojího pohlaví), ale upřímně řečeno, asi bych se o nich neodvážila tvrdit, že jsou to ti kamarádi "s velkým K", se kterými bych sdílela dobré i zlé. Když potřebuji pomoc, mohu se na ně obrátit, mohu si s nimi popovídat třeba i o tom, když mě něco trápí, ale stoprocentní důvěru k nim nemám. Zbytek jsou různí známí, se kterými člověk sem tam dohodne nějakou akci, nebo pokecá, když je někde potká, ale nic víc. Osobně doporučuju rozšiřovat právě okruh těch známých, protože mezi nimi se spíš časem můžou nají nějací lepší přátelé, než takové cíleně hledat mezi cizími lidmi. Jinak mám už delší dobu pocit, že plno lidí touží po blízkých přátelích a stěžují si, že jich mají málo nebo žádné, ale že by se sami snažili taková přátelství pěstovat, to ne. V podstatě je u všech na prvním místě partner a rodina (což je v pořádku), pak ale hodně dlouho nic, což už mi v pořádku nepřijde. Přátelé by měli být důležitou součástí života, a ne jen lidé, na které si vzpomeneme, když náhodou máme trochu času navíc.
