Výčitky svědomí

Byli součástí Tvého života, takže je normální, že si na ně vzpomeneš. Pokud jsi se s nimi rozešla, tak jistě z nějakého důvodu, takže to asi nebylo to pravé. Sama píšeš, že máš teď super život, tudíž to tak mělo nejspíš být a neni žádný důvod si něco vyčítat. Oni už si také žijí svoje životy, nelitovala bych.

To snad patří k životu, ale nechápu, proč bys měla mít výčitky svědomí a litovat je, to jsou na tom tak špatně, že zaslouží lítost? Co tak hrozného jsi jim provedla? Lidi se rozcházejí pořád.
Já bych možná řekla, když ty bývalé tak řešíš, že třeba podvědomě nejsi se životem až tak spokojená, pak by to dávalo smysl.

Nic si nevyčítej ! Taky myslím, že to patří k životu, přece žádnou část života nedokážeme jen tak škrtnout
Já jsem tedy před manželem měla jenom jednoho - byla to láska jako trám a skončila velkým podrazem z jeho strany těsně před svatbou . Dnes jsem vdaná 23 let a taky na něj občas myslívám, dokonce se mi asi dvakrát stalo - když byly problémy s financema - že jsem si říkala, jestli bych se s tím Frantou neměla líp - ale jsem ráda, že jsem s tím, s kým jsem a neměnila bych
Myslím, že i naše protějšky občas vzpomínají na své bývalé - nic na tom není

myslím, že tohle má něco společného s tím, že mozek záměrně potlačuje špatné vzpomínky a nechává výraznější ty hezké . . .

s každým jsem to skončila proto, že jsem si našla někoho jiného mladá blbá. kdyby mi alespoň jeden z nich za to vynadal, tak by mi asi bylo líp

Reaguji na eileen11: taky mě semtam napadne, jaké by to bylo zůstat s někým z bývalých . . . vždycky ale uznám, že fakt nikdo z nich by nebyl vhodný adept na otce, manžela, živitele

na tom něco je - určitě mozek vyhazuje to hezké a to špatné někam uklidí

no a o tom to je výčitky jsou zbytečné, klidně si zavzpomínej

Reaguji na eileen11: určitě takové ty hodně traumata jen tak nezmizí . . . prostě mě nedělá dobře, když je pak potkám a oni vzpomínají na náíš vztah s takovým tím zamilovaným?? výrazem! ten můj první si na mě dokonce sehnal číslo, když už čekal se svojí nastávající miminko

jo, to by mě taky zajímalo, co je k tomu vede...já zase zjistila, že ten můj první nosí na klíčích od auta přívěsek, který jsem mu dala..auto má asi patnáctý - ale ten přivěsek vždycky přendá...25 let
A taky k nám jednou přišel odečíst vodoměr - já nic zlého netušíc otevřela a on se rozbrečel...no fuj, to mi teda taky neudělalo dobře, ale vůbec

tak to je mazec no, brek je nejhorší! my jsme s manželem strašně ukecaní, pořád něco rozebíráme a tak . . . v práci jsou chlapský kolektiv a je to tam mazec drbárna. no prostě jsme řešili, co tolik moc chlapů vede k tomu, že zůstanou singl a z většiny vytáhl, že jim prostěnevyšel vztah a už to nerozchodili, nechtěli se znovu zklamat. já si taky myslím, že i když jsou ženské prý křehule, tak se ze všeho dokáží nějak líp ztřepat . . . dělají na směny, tak mi jen vykládá historky, jak kterej té své přišel na nevěru, zrovna i včera vykládal o dalším paroháčovi. a hlavně že se pořád říká, jak to mají chlapi v gene, rozsévat to semeno, to, že na to setí musí být to ochotné políčko čekající na setbu, se už nikde neříká

Reaguji na kivus:
jj, taky mám tu zkušenost, že chlapi to snáší mnohem hůř..
A s tím rozséváním máš taky pravdu - jasně, že chlapi občas zahýbají - a s kým, se ženskými, že...
Je to fifty - fifty

Reaguji na eileen11: někdy to je drsné to poslouchat i z té druhé stránky no . . . doufám, že já se o ničem nedovím jsem hodně pesimistka, tak ani moc nedůvěřuju, aoe nejsem z těch, co by za každou cenu musela slídit a o všem vědět. třebas posledně jsem přijela pro chlapa na firemní akci a hned se mi tam pořadatelka-manželka oslavence (byly to narozky jeho šéfa) pochlubila, že hochům objednala striptérku a hned ji do nebes vychvalovala jak byla šikovná. no samozřejmě jsem tam byla jakože nad věcí a doma toho mojeho seřvala jak psa, že by moh být natolik slušný a postarat se, aby tyhlety jejich záliby zůstaly v jejich kruhu, nemusím o všem vědět, pak mě to jen zbytečně sre

to jsi jako já - já svýmu muži večer před svatbou řekla, že jestli mi někdy zahne, ať to kouká udělat tak, abych se to nedozvěděla Asi to klaplo - nevím nic , ale taky neslídím
Ale chtěla bych se vidět, kdybych mu na něco přišla

to já jednou na něco přišla bývalému, přišel domů totálně na kari, usnul po cestě do postele napůl svlečený (no snaha byla) a pohozený mobil vedle něho, tak jsem si řekla - co bych se nepodívala? a našla jsem tam milostnou zprávu mojí sestřenici. prvně jsem mu nohou žďouchla do žeber, ať se probere - on nic, ještě párkrát jsem to udělala jemně a když furt nic tak už jsem ho pak párkrát kopla více . . . nejsem na sebe hrdá pak si sedl na postel a já: co mi řekneš na tohle? podíval se na to svým vypitým pohledem a řek: tak na tohle ti miláčku neřeknu vůbec nic a hodlal si usnout!! tak jsem mu dala nevím jestli jednu nebo více facek (vždycky jsem to chtěla vyzkoušet) super pocit věděla jsem, že si to stejně nebude pamatovat a odjela jsem si k rodičům, samozřejmě jsem ještě párkrát třískla dveřma, aby se jeho rodiče probudili a slyšeli jakého mají synáčka (věřící rodinka). to jsme spolu byli 7 let . . .