Vzhled partnera

Pri bývalom som to dosť riešila zo začiatku. Neznášala som keď sme šli niekam do ,,vyššej" spoločnosti a ja som si obliekla niečo elegantné a on došiel v mikine a v rifliach... Bola som schopná ho poslať domov prezliecť sa.... ale ako roky plynuli , tak aj jemu sa zapáčil skôr elegantnejší štýl a netrebalo ho do ničoho nútiť... No a teraz po rozchode, si zlízne pomlázku iná, lebo dostala chlapa, ktorý sa vďaka mne dosť dobre oblieka.... achjo

a ja môžem začať odznova, lebo terajší priateľ sa najlepšie cíti v metalovom tričku, rifliach a čiernych 5 ročných pumách....

Ať si každej říká co chce, vzhled je důležitej. Jak bylo v jednom filmu: na první pohled se zamilujeme do vzhledu protějšku, ne do jeho osobnosti. Ovšem několikrát se mi stalo, že i vzhledově nepříliš zajímavý člověk mě začal přitahovat právě svou osobností. Momentálně mám přítele, který je pro mě atraktivní jak zevnějškem, tak vnějškem, ale za mě: pokud nemá jít o dlouhodobej vztah, tak proč nevybírat jen dle toho jak vypadá a co na něj řeknou lidi - pokud má jít o lásku, tak člověk nehledí na to kdo má o vrásku anebo kilo navíc.

a už to neriešm aj keď nekedy vyzeráme ako cirkusanti, vážim si ho pre iné kvality ako je to čo má na sebe....

Ahoj, tak mne na mužích většinou upoutá spíš celkové vystupování nebo to, o čem mluví, o co se zajímjí. A pokud jde o vzhled, tak spíš ve smyslu nějaké upravenosti...Spíš bych se za partnera styděla, pokud by byl vyloženě hloupý, mluvil sprostě nebo měl úplně (z mého pohledu) zcestné názory. Ovšem, s takovým bych asi nebyla
Nicméně ano, otázku vzhledu jsem také kdysi trochu řešila. S mým nynějším partnerem máme poměrně dlooouhou historii, která se táhne už od našich pubertálních let. A tehdy jsem ho, myslím, nechtěla částečně i proto, že nebyl úplně lamač dívčích srdcí Holt v 15 letech se člověk dívá na věci moc jednoduše. Teď, o 10 let později, to také není žádný Belmondo, bříško mu narostlo víc, než je zdrávo, ale je spousta věcí, pro které si ho vážím já i lidé okolo. V mých očích je tím nejlepším, takže pro stud není důvod...

Ano, s tím souhlasím do puntíku.
Nehledě na to, že během let málokdo vypadá lépe a lépe

Říká se, že když dáš do řady 10 chlapů a máš si vybrat jednoho, tak si nemáš vybrat první dva favority, které by sis vybrala podle vzhledu )
Dle mých zkušeností bych řekla, že je to pravda. Vždy, když jsem se rozhodovala podle vzhledu, tak to nedopadlo a když jsem nějakou chvíli poznávala zajímavého člověka, který mě zaujal hlavně osobností + tam byla přitažlivost, tak s tím mi bylo nejlépe a hlavně se mi ten člověk líbil nejvíc. Vzhled u mě určitě hraje roli. Ten člověk mě musí přitahovat, ale není to u mě první věc číslo jedna. A co se týče okolí, tak nad tím nepřemýšlím. Nikomu do toho nic není Co by mi na chlapovi asi vadilo je, že se komplet holí, tráví více času v koupelně než já, nosil legíny..

Já jsem na určitý typ chlapů a musí mi být jedno, co kamarádky a jiné okolí řekne, protože.. to prostě nikdo nechápe, jaká "ucha" se mi líbí jistá souměrnost v obličeji být musí, ale jinak, pokud nemá brýle, tak se u mě nechytá a tak celkově si vybírám chlapy, kteří jsou pro ostatní ženy ne příliš atraktivní.. má to jisté výhody
Závěrem, ano, "vzhled" chlapa je pro mě důležitý, ale není pro mě až tak důležité, co na můj výběr říká okolí

Co mi na přítele řekne okolí je mi úplně buřt...přece s ním jsem a budu já a né oni mně se musí líbit, mě musí přitahovat, mezi ním a mnou musí fungovat ona - chemie. Samozřejmě také požaduji určitou úroveň, ale s tím můj současný nemá problém, naopak a on vyžaduje to samé ode mě.

Vzhled chlapa do jisté míry ano, ale kolikrát se mi líbili chlapi, kteří vypadali naprosto obyčejně, ale měli takový charisma, kterým strčili do kapsy kdejakýho modýlka a já z nich padala na zadek. Na začátku vztahu bych nejspíš řešila, co na něj řekne rodina, přátele, atd (ale spíš celkově, než vzhledově). Ale jak se říká, hezká tvářička ještě neznamená, že mě ten člověk zaujme i duševně.

Jj, tak to mám i já.
Výrazné modrozelené oči a velké ruce, to je to, co mě zaujalo na mém muži a tak nějak pořád to funguje..
Obecně, oči a to jak se chlap dívá, to mě buď přitahuje nebo odrazuje..

A mě se zase líbí chlapi, co jsou tak trochu "jiní" Zakládala jsem si vždycky akorát na výšce (vyšší a o dost) a na věku (museli být starší minimálně o 4 roky)...
No holt člověk míní, život mění
Teď zrovna se vídám s klukem, který je komplet od hlavy až k patě potetovaný (a to fakt hodně), asi o 5 cm vyšší než já a ještě ke všemu je o 6 let mladší než já. Ale v životě jsem nepotkala nikoho s takovým charakterem...
Nejhorší je, že představit ho rodičům vůbec nepřipadá v úvahu, takže nevím, co mám vlastně dělat, protože mu nechci ublížit...

Kdybych měla vybírat jen podle vzhledu, tak u mě hraje roli výška (chlap vedle mě jako bodyguard ) a pak pěkné ruce. No a v obličeji nemusí být krasavec, ale nesmí se mi hnusit, to je jasné. Styl se dá u většiny jedinců doladit, také jsem svého ex převychovala a smetanu teď slízne jiná

Na vzhledu to nestojí, ale upřímně mi dělá dobře, že je můj chlap atraktivní chlap, kterého ženské obdivují Byť můj typ úplně není, líbí se mi hodně štíhlí, pevní a tmavovlasí.

Reaguji na Samanthička: Také mám potetovaného chlapa. Ne teda od hlavy až k patě, ale dost. Nikdy bych nevěřila, jak moc to je vzrušující okolí to bere v pohodě, s rodinou to bylo horší, ale co člověk nadělá, taková je už doba já jsem na to pyšná obecně si nemyslím, že by na tom záleželo, to si každá rozhoduje sama, jestli potřebuje, aby okolí jejího chlapa obdivovalo, nebo ne