Smazat

Vzít si ho v USA a zůstat anebo letět zpět domů?

Nevím jak dál. Stojím před největším rozhodnutím svého života a partner, kterého se toto rozhodnutí týká, dělá, jako kdyby jsme se rozhodnout nepotřebovali.

Dámy, potřebuji Váš pohled na věc.

Jsem dočasně v USA. Jak už to bývá, potkala jsem tu "soulmate" a stali se nás partneři. Samozřejmě jsem tohle neplánovala, ale tohle je to kouzlo - nehledáš, najdeš. Škoda, že to neplatí i s peněženkami a dalšími zašantrocenými věcmi. No nic, zpět k tématu.

S přítelem jsme spolu tedy něco málo kolem roku a půl a oba jsme našli "životního partnera". Nechceme o sebe přijít, ale pravděpodobně nás rozdělí naše státy. USA vs. ČR.
Zbývá mí měsíc do odletu zpátky domů. Už asi před více, než půl rokem jsem s ním načala téma "co s námi bude za dalších šest měsíců".
Po probrání různých detailů jsme si řekli, že na tohle téma musíme mluvit znovu a brzy, protože se nám krátí čas. Tenkrát jsme ani jeden nechtěli svatbu a tak jsme hledali jiné řešení, jak zůstat spolu, ale bez svatby. Rozešli jsme se tu noc domů s tím, že každý přijde s vlastním řešením a probereme to příště.

Dál se nic nedělo, nic jsme neřešili. Po dalších pár měsících jsem mu na papír sepsala všechny možnosti, jaké máme, protože jsme si při minulé diskuzi řekli, že přece musíme přijít s nějakým řešením. No, já s ním přišla. On ne. Takže jsem mu dala dlouhý dopis s několika postupy, jak zůstat spolu, kde tedy byla /jako poslední bod) zahrnuta i svatba. To by ale bylo (z obou stran) až poslední řešení. Zmínila jsem se, že potřebuji vědět, o čem uvažuje on, co od nás čeká a že hlavně já potřebuji mít jistotu, protože bych to byla já, kdo by opustil všechno, co má doma a vyměnil to za život ve státech. Což teda není úplně výhra. (to jsem mu samozřejmě nezmínila, ale pořád si to myslím).

Dopis si přečetl, reagoval pozitivně. Odpověděl, že se mnou chce strávit život a že šťastnější už být nemůže. Že je otevřený poslednímu bodu. Skvělý! To nás tedy posunuje k bodu "svatba".
Jenže. Od té doby uplynuly další tři měsíce, kdy se k tématu ani krůčkem nevrátil. Vlastně to téma ani nezačal nikdy sám, pokaždé jsem s tím přišla já, protože jsem začala být nervózní z toho, jak nám plyne čas a on se pořád nemá k tomu se vyjádřit. Čekala jsem, až přijde sám a vyjádří se, řekne jeho názor, jeho obavy a hlavně mě dá pocit, že v tom nebudu sama, že jsme na celý proces oba. Bohužel. Nic se další měsíce nedělo. Stále mě ujišťuje, že mě miluje, že mi neřekne na letišti "sbohem" a že mě v žádném případě nenechá odletět.

To je sice všechno krásný, ale to jsou pro mě už jenom slova. Chybí činy. Já prostě potřebuju vědět, jak sakra zaplatíme všechno to papírování, kdo bude komunikovat s imigračním, kde budeme bydlet, z čeho budeme žít. Já prostě nedokážu skočit do neznáma, do života s někým, kdo mi nedokáže ani říct, že to všechno spolu zvládneme a kdo ani není schopný dohledat informace, ale všechno to nechává na mě.

Po skoro čtyřech měsících jsem se tedy rozhodla přijít potřetí, strčit mu pod nos informace týkající se papírování, získání dokumentů, procesu případné svatby či další možnosti týkající se stěhování do Evropy, o které se musíme pobavit. (Aktuálně jsem našla diskuze, kde vyzvídám info o práci pro cizince v EU, získávám detaily, webovky, kontaktuji Ministerstvo vnitra)...... Vše jsem mu dala pod nosánek, ale už s pocitem, že to dělám naposledy. Naposledy mu dávám pod nos všechny informace. Jeho reakce byla "super, že jsi našla všechny informace. Teď se musíme semknout a celou věc řešit. Musíme mít další silnou diskuzi a udělat tento týden závěrečné rozhodnutí". Dala jsem mu webovky v angličtině, které může prolistovat a zjistit, zda by našel u nás práci, kterou by rád.

Teď mi, dámy, zbývá poslední měsíc. Měsíc do odletu. A přítel už dalších 14 dní na téma nereaguje. Vůbec.

Podotýkám, že se vidíme každý den, každý den mě nosí na rukou, udělal by první poslední, ale udělat rozhodnutí, to ne. Já už nemám sílu ho "popohánět" do rozhodnutí. Přijde mi, jako kdyby čekal, až budeme "out of time" aby mohl říct, že by si přál, abychom měli více času. Už několikrát jsem s ním zažila, že nedokázal mluvit o problémech, natož je řešit. Přiznal mi, že problémy přechází a raději dělá, že žádné nenastaly. A to je mu, prosím, třicet.

Nevím, co s ním mám dělat a myslím si, že nakonec stejně odletím domů, protože on nebude schopný tuhle otázku řešit. Z jedné strany mě tu chce, chce si mě vzít, chce se mnou žít, ale na tu druhou stránku o tom jenom mluví a nic nedělá, nic neřeší. Mám strach, že i kdybych tu s ním zůstala, budu toho litovat, protože na mě nechá viset každý problém. A to, když už máme nějaký problém, s ním o tom mluvím prvně já. Takže si chvílemi přijdu, že ten chlap jsem já a komunikuji s ním na rovinu jen já, on toho není schopný, pan Přechazeč problémový.

Jak to vidíte vy? Co je dobré udělat? Jsem v bodě, kdy jsem na něj permanentně naštvaná a v hlavě přemýšlím jen o tom, proč nekomunikuje, proč nic neřeší.
Btw. kdybychom se tu brali, tak mi řekl, že to bude bohužel bez prstýnku (bez "vezmeš si mě?) a že svatbu bychom měli tady ve státech malou a že by nejraději jen podepsal papíry. Ale že ví, že bych si přála velkou svatbu. Kill me now...

Nevím, opravdu nevím. Mé momentální duševní rozpoložení je takové, že jezdím autem po místech, které už dva roky znám a v duši se s nimi loučím. Dívám se na věci v pokoji a přemýšlím, kam je doprčic nacpu, až poletím domů. Mám strach z toho, že by mě po čase začalo štvát, že nekomunikuje, nezajímá se o problémy, hází je na mě. Plus tam jsou další negativa, kvůli kterým si nejsem jistá, zda to překousnu. Na druhou stranu je tu i hromada pozitiv!
Plus, jeho rodina už mě dokonale zná, já znám je, trávíme spolu víkendy i dovolené a oni sami se ho ptají, jak to s námi bude. Strejda mě chce v rodině, to už mi oznamuje přes rok a prý mě domů nepustí. Rodiče nás ze srandy posílají brát se do Vegas. Já prostě nevím. Do ničeho ho netlačím, řekla jsem mu upřímně, že pokud změnil názor, ať mi to řekne. Jsme dospělí, né děti. Vše vyřešíme.

..... asi ne.

Pomoc, help me ...




 
arrow
profile_image
slimatko
od 5. 11. 2015
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

No, asi zase tak moc si tě udržet nechce, když pro to nic nedělá. Spíš je pro něj pohodlné že si má s kým užívat a nemusí pro to nic dělat. Ale na trvalý vztah evidentně není zralý. Já bych takového chlapa nesnesla ani jeden den. Za takového nemá cenu bojovat a vynakládat energii. Jeď domů a vem si z toho ponaučení, že příště takhle ne, hezké řečičky jsou jedna věc ale činy jsou činy. Jeho rodina si holt bude muset najít jinou hlupačku která mu skočí na špek. A nepočítej s tím že ti oznámí že se nějak rozhodl, ten to akorát nechá vyšumět a nakonec ještě budeš za tu zlou ty, žes ho opustila.

Reaguji na slimatko:
Zcela souhlasím s výše napsaným. Na to, že cizinec pojede do ČR na déle jako na dovolenou rovnou zapomeň Pokud jste spolu rok a půl a ani spolu nebydlíte ( nebo ano ? ) , ani nic nenasvědčuje tomu, že by on měl (jako chlap a navíc místní ) potřebu se o vás nějak postarat, tak asi od něj nemůžeš čekat zázraky. Partner, který "nechává problémy vyšumět" se hodí leda do té postele, takového si můžeš najít i doma, ba co jedného - na každý prst deset. Akorát mi není zcela jasné, proč se do toho plete hned svatba - asi kvůli nějakým potížím s pracovním povolením ? Pomohlo by to něčemu ? A proč nechce "normální" svatbu - nemá peníze nebo je v tom něco ještě horšího ?

arrow
profile_image
campgames
od 27. 7. 2018
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

méně než
10 příspěvků

Reaguji na dadabus: Ano, byla by to cesta, jak zůstat spolu. Pokud se vrátím zpět do ČR a on by zůstal ve státech, museli bychom to řešit skrz snoubenecká víza a to bychom byli od sebe až po dobu rok (ano, i tak dlouho trvá vyřízení papírů pro občany žijící ve dvou odlišných státech). Proto ta svatba. Kdyby se mnou letěl do ČR, dostal by 90 dní na to, aby si našel práce (jak ho ale znám, tak by si ji nenašel a letěl domů). V Praze je práce pro cizince možná, někde by se uchytil a tím pádem bychom mohli zůstat spolu, ale bez "závazků". Jenže to by se musel vyjádřit, že ano.

arrow
profile_image
ilka1
od 29. 6. 2009
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Myslím, že ti poradily už přede mnou. Nechej ho být, nebo klidně počkejte třeba i ten rok na vyřízení dokladů. Co je jeden rok proti celému zbytku života, který vás čeká. Tedy, pokud opravdu stojí o to, s tebou žít, starat se. Moc tomu ale nenasvědčuje, že by to tak bylo. Ostatně, sama to píšeš, práci by nehledal a odjel. Copak něco takového udělá milující partner? Jenom by si udělal příjemnou dovolenou, a nedivila bych se, kdyby na tvé náklady

arrow
profile_image
Chamarika
od 4. 7. 2018
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Chlap než se rozhoupe a požádá ženu o roku, to trvá
Ale pokud se chová takhle, není to na dobré cestě a myslím, že ani nebude. Pokud si myslí, že vše nachystáš ty a on počká, až ho postavíš před hotovou věc, že si prostě bude muset uvědomit, že jsi ho tam dokopala. To asi není to správné. Ještě chvíli čekej, ale nevnucuj se, pokud o tebe má zájem, udělá cokoli.
Já se na svého přítele můžu spolehnout, a to jsem poznala i dost nezodpovědných, přesně jako ten tvůj, neměli se k vyřešení důležitých záležitostí, nechávali to jen na mě. Tak jsme to vzdala.

arrow
profile_image
Rebarbora
od 28. 4. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Bohužel musím souhlasit s holkama. Takhle se pořádnej chlap, co o ženu stojí fakt nechová a sama to dobře víš. Asi můžeš být i ráda, že to má nějaký dead line a neztratíš s nim roky. Já takhle čekala a hádej co! Takže užij si poslední měsíc a pak hurá za novým životem. Třeba se rozhoupe, ale už to nech na něm, aby se pochlapil! Ty můžeš mít svědomí čisté, že ses snažila a zároveň jsi netlačila moc

arrow
Neprodává v Bazaru

Holka, holka, to nezní jako začátek pěkného společného života, ale spíše pěkné katastrofy!Prosímtě co ten tvůj přítel dělá za práci a jak žije, když nedělá žádná rozhodnutí? Takovýho fouňu, kde já si musím všechno vyběhat a zařídit bych potřebovala, proboha tobě nevadí že z jeho strany není žádná iniciativa a že je mu defacto jedno jak to dopadne? Ten má o tebe zájem jak pes o petržel.Umíš si představit co všechno budeš muset zařizovat dál v životě, co kdybyste měli dítě?Hele já bych si partnera kterej pro mě nic neudělal ani nevážila, musí pro mě být oporou, ( stejně tak to budete slibovat před oltářem- v dobrém i zlém, být oporou pro toho druhého, a on mi přijde že ti není oporou už teď.Dobře si to rozvaž, nevím jaká jsou ta pozitiva o kterých píšeš, ale chlapovi když o něco nebo někoho jde, tak se sakra snaží aby mu to neuniklo a pokud tě miluje a vidí že to řešíš a trápíš se a chceš se sním ( zcela pochopitelně) jako partnerem( a budoucím manželem) o tom poradit a sdílet to, tak strkání hlavy do písku( jakože ten problém není, aby ho nemusel řešit) tak tu zodpovědnost za váš vztah hodil na tebe. A buď o něj tak strašně stojíš, že to všechno budeš řešit sama, a nebo ne, a pak mi přijde že on to nechá plynout. Anebo se probere a vybičuje k nějaké akci. Ale jak se říká , odloučení vždy prověří každý vztah.

arrow
Neprodává v Bazaru

Jo a jen tak btw bez prstýnku by si u mě ani neškrt,ten můj by se ženil hned ale já nechci, takže čeká , rád by i děti, ale stačí mu hlídat neteř se synovcem a hned přestane o dětech romanticky blábolit Pomalu se mě pak bojí i dotknout, je to super antikoncepce
Ten můj už ví že až se rozhoupu tak že navštívíme Bulgari nebo Tiffany, to jsem mu řekla rovnou.Jsem celkem náročná, oba dost vyděláváme, takže vím že to pro něj není problém, a tím mi ukáže jak si mě cení a váží. Je to pro mě důležité gesto, na kterém trvám.
Záleží na tobě jakou ty chceš svatbu a na jaké se s přítelem domluvíš, ale pokud ty sis vysnila nádhernou se vším všudy a on chce jen podepsat papíry, tak to není pravé ořechové. Kdyz tě miluje, tak by ti měl splnit co ti na očích vidí. Když né teď tak kdy jindy, po 20 letech manželství to už taková romantika nebude.

arrow
Neprodává v Bazaru

Promiň za ty smajlíky,ty tam nejsou vhodný,není to žádný výsměch z mé strany,psala jsem z ipadu a vkládala některé věty dodatečně, a teď když to zpětně čtu,tak to vyznívá dost blbě.Tak se za to omlouvám.

arrow
profile_image
campgames
od 27. 7. 2018
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

méně než
10 příspěvků

Reaguji na askim: V pořádku, já to pochopila v dobrým. Nic se neděje Hlavně děkuji za odpověď - všechny jste se tu shodly a máte prostě pravdu. Měla jsem dost silný, růžový brýle ... takže je na čase je zase sundat.

arrow
profile_image
campgames
od 27. 7. 2018
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

méně než
10 příspěvků

Reaguji na kanica007: bohužel už to tak také vidím. DÍky za odpověď

arrow
profile_image
campgames
od 27. 7. 2018
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

méně než
10 příspěvků

Dámy, děkuji všem za reakce. Pomohly jste mi sundat růžové brýle z očí. Děkuju

Zrovna předevčírem jsme tady měli na návštevě příbuzné od jedného z mých kolegů a byla řeč o jeho sestře, která je několik let vdaná v Anglii. A prý je tam spokojená a Angličan by jí nejraději na rukou nosil od radosti, jaký poklad má doma, protože místní mladé dámy raději chlastají venku po nocích s kamarády, než by doma vytvářely domácí atmosféru Tak jsem si vzpomněla na tohle téma a na to, že spíš by měl přesvědčovat tvůj přítel tebe, ať s ním zůstaneš - a ne naopak.

Cituji campgames: Měla jsem dost silný, růžový brýle ... takže je na čase je zase sundat.

Teď to bude chvíli mrzet, ale myslím, že život s tímhle člověkem by tě mrzel ještě víc. Blábolit o "soulmate" je k ničemu, za chlapa mluví spíš jeho skutky - pokud si vedle něj připadáš jako chlap ty sama, tak to nemá smysl.

arrow
profile_image
Elajka
od 10. 2. 2016
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Na vztah i na problémy, překážky a jakékoli řešení mají být vždy dva. Kdyby si tě tak moc chtěl ve státech udržet, dělal by pro to první poslední. Osobně by se mi nelíbilo, kdyby přítel nechával všechny problémy na mě, takže za sebe radím odletět zpátky domů do ČR. Pokud je to opravdová láska a pokud s tebou chce být, přiletí klidně i do ČR. Na druhou stranu, pokud chceš ve státech zůstat a nechceš se do ČR už vracet a svatba by byla řešení a dělala bys to spíše pro delší pobyt a ne s vidinou dokonalého manželství, tak ok.

 

Téma Vzít si ho v USA a zůstat anebo letět zpět domů? je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:

  • Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
  • Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
  • Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené