Smazat

Vztahová krizovka jako blázen - jak znovu získat pocit zamilovanosti?

A má to ještě budoucnost?Nějaký recept na šťastný vztah, ve kterém se z jednoho z partnerů stane spíš kamarád, než partner?Kam zmizela zamilovanost?

S přítelem jsme spolu skoro dva roky. Dva poměrně pohodový a hezký roky. Kdybych tu měla vyjmenovat všechny jeho vlastnosti, budeme tu sedět dlouho.

Ve zkratce jde ale o to, že s ním nejsem už minimálně rok šťastná. (On to oficiálně ví nějaký měsíc).
I když nebyly začátky vztahu vůbec snadné a on mi to vůbec neulehčoval, přesto jsme spolu vydrželi takhle dlouho a díky němu jsem vlastně tam, kde dnes jsem - tzn. že se věnuji své kreativní stránce, na kterou jsem v minulosti zanevřela anebo jsem ji přestala rozvíjet dál. Kdykoliv mám nějaký problém, pomůže mi - je na něj tedy opravdu spolehnutí, udělá pro mě první poslední, vážíme si sebe navzájem.
Na tu druhou stranu je tu ale i několik negativních věcí, jako jsou časté hádky a to převážně, když se napijeme. To bychom si vyčetli snad všechno. Fajn ale je, že komunikace s ním je na výborné úrovni, takže na sebe nejsme uražení, ale druhý den se se smíchem vzájemně omluvíme a bavíme se normálně dál a vztah pokračuje.

Jde o to, že se ze vztahu (ale pouze z mé strany) vytratila láska, zamilovanost a nahradilo ji přátelství. Odmítám jakýkoli fyzický kontakt. Připadám si s ním jako s nejlepším kamarádem a nevím, zda se tahle situace dá nějakým způsobem řešit. To, že city opadnou, to chápu. Ale tohle zmizelo najednou celé, ani nevím jak. Jako kdyby ses ráno probudila a uvědomila si, že už ho nemiluješ.
Když je dlouho pryč, někde na cestách, tak nemám ani ten pocit, že by mi chyběl.

Vím, bude to znít jako klišé, ale jsem na něj už tak zvyklá, že si nedovedu představit, že se s ním najednou neuvidím, nebudeme spolu kecat hodinu na drátě, neporadí mi a nebude tu, když budu někoho potřebovat ... Bojím se toho i proto, že bydlím v místě, kde nemám moc přátel. Všichni se odstěhovali anebo s prvním velkým problémem odešli a já tu zůstanu už opravdu "sama"...Vzájemně se prostě nechceme ztratit, ale víme, že pokud se rozejdeme, kamarády nezůstaneme. (paradox, že?)

Jde jen o to, že mi chybí to pravé partnerství. Ne, abych si připadala, že chodím s kámošem a společný čas trávíme bez polibků, držení se za ruce a dalších romantických věcí, který patří do vztahu, jako je samozřejmě i sex. On by všechno tohle chtěl, má mě pořád moc rád, ale já se tomu vyhýbám. Jsme už na hranici rozchodu a to jen proto, že se znovu nedokážu zamilovat, přitom on do toho vložil už všechno úsilí a sám přiznal, že už mu došly nápady.

Dámy, slečny - víte, jak z tohohle bludiště a začarovanýho kruhu ven?




 
arrow
profile_image
NEWTIME
od 11. 1. 2015
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

ahoj, já jsem si nedávno prošla tím samým, s přítelem jsme se rozešli a pak se k sobě zase vrátili, jenže stejně to nebylo ono. Přítel měl samé skvělé vlastnosti, které jsem si říkala, že snad jiný mít už nebude, měl mě opravdu moc rád, v podstatě vše, co popisuješ ty, ale fyzický kontakt už téměř žádný, zjistila jsem, že ho nemiluji, že mě nepřitahuje. Když už jsem mu ani nedala skoro pusu, uvědomila jsem si, že ho vlastně jenom trápím, on byl schopný pro vztah a jeho záchranu udělat cokoliv, ale já už vnitřně věděla, že ve mě nic nevzbudí, spíš se ve mě stupňovala lítost. Nakonec jsem se s ním rozešla, přestože jsem teď také sama a bez přátel! Ale pořád raději sama, než ve vztahu s někým, koho nemiluji. Já stále věřím tomu, že to pravé jednou přijde, že nejsem tak stará na to, abych byla s někým pouze na základě toho, jaký je, potřebuji cítit to NĚCO!! Až si projdu tím obdobím smutnění, které prožívám, a trochu se zaktivizuji, vyrazím někam na koncert, či tak, poznávat nové lidi,...a však ono se to nějak vyvrbí...škoda, že nejsi ze stejného města, mohly bychom na kafe

arrow
profile_image
vilima
od 11. 8. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Připadám si s ním jako s nejlepším kamarádem a nevím, zda se tahle situace dá nějakým způsobem řešit.

Ano, rozchodem. Nečekej, že se donutíš znovu se do něj zamilovat. Vlastně kdo ví, jetsli jsi vůbec do něj zamilovaná byla, myslím vášnivě, bláznivě, opravdově. Zřejmě to pro tebe není ten pravý vzhledem k tomu, jak rychle jsi ochladla.

arrow
profile_image
dadabus
od 26. 9. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Mne to přijde trochu, jako bych to psala sama - akorát s tím, že my byli velcí kamarádi od začátku, pak jsme nějak neplánovaně skončili v posteli a on to hned automaticky považoval za začátek vztahu - což byla moje chyba, že jsem na to přistoupila a nechala se "ukecat". Samozřejmě, že takové ty "hezké začátky", jak se říká - kávičky, rande, romantika, obdiv a nedočkavost, až si to rozdáme kdesi na hotelu - žádné nebyli, všechno se přeskočilo a až nastali časy stereotypu, není z čeho brát a na co vzpomínat. Nic. Neměla´s to tak ze začátku taky ?
Spokojený vztah pozostává z přátelství, respektu a vášně. Pokud jedno z toho není, může těch zbývajících dvou věcí být i nadbytek a přesto se spokojenost vytratí.
Píšeš, že vy se i hádáte - není problém tam ? Třeba pořád zjišťujete, že jste každý jiný ale pořád se snažíte toho druhého přesvědčit o svých pravdách ? My už to zjistili, takže žádné hádky nejsou a je klid
Počítám, že až jeden z vás ( ten, co má akčnější povahu a nestačí mu jen spokojené a finančně výhodné soužití dvou kamarádů s benefity = ty ) najde někoho jiného, vztah se rozpadne. Jen pozor, v takovém stavu je unuděný člověk prahnoucí po nových dobrodružstvách schopen si leccos zidealizovat a do lecčeho se zamilovat ....

arrow
profile_image
NEWTIME
od 11. 1. 2015
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Reaguji na dadabus:

arrow
profile_image
Starship
od 29. 11. 2015
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

méně než
10 příspěvků

Reaguji na NEWTIME:

Přesně jak říkáš - i ve mně se stupňuje lítost. A o to hůř se mi to dělá. Bohužel je pravda, že na lítosti nemůžu stavět vztah, protože dřív nebo později k tomu stejně dojde. Ulevilo by se mi, kdyby s tím ale přišel i on. Nebylo by to potom tak těžký a já bych neměla tak špatný pocit, že jsem mu ublížila.

Jak dlouho Ti období smutnění zatím trvá / trvalo?

arrow
profile_image
Starship
od 29. 11. 2015
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

méně než
10 příspěvků

Reaguji na dadabus:

Náš začátek nebyl nijak hektický, spíš to šlo všechno postupně, na nic jsme nespěchali.Ve finále je tohle jeden z nejlepších vztahů, jaký jsem vůbec měla, proto mě na tom hrozně mrzí, že k němu už necítím nic, kromě přátelství. Souhlasím s poslední větou, bohužel to takhle v těchto situacích chodí, ale naštěstí vím, že v mém životě nikdo jiný není a je to čistě o tom, že se vytratily ty správné city.

A co se hádek týče, poslední dobou je to přímo šílenství Někdy se už tomu musím smát, jak jsme schopni si vyčíst pomalu i hrubku ve zprávě

arrow
profile_image
vilima
od 11. 8. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Cituji Starship: Ulevilo by se mi, kdyby s tím ale přišel i on. Nebylo by to potom tak těžký a já bych neměla tak špatný pocit,

Je dost možné, že on má podobné pocity jako ty. Akorát že s tím rozdílem, že neochladl kvůli ztrátě citu, ale rezignoval, protože nic nepomohlo a ztratil sílu. Teď už jen záleží, kdo sebere odvahu a vytáhne to jako první.

 

Téma Vztahová krizovka jako blázen - jak znovu získat pocit zamilovanosti? je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací:

  • Příspěvky (rady, řešení) se v tématu začínají opakovat.
  • Příspěvky se začínají stáčet jinam, účastníci diskuse se původního tématu nedrží.
  • Téma je příliš široké, nově příchozí mají problémy se v něm orientovat.
Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy otevřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené