Zanechání školy - otec je proti

Co dělá přítel ?
Taky kdysi, jak jsem zanechala studia VŠ po třech měsících na mne můj drahý táta řval z okna něco nehezkého, ale tam spíš šlo o to, že mne hned od začátku bylo jasné, že mne škola nebaví, nějak mi nejde a v tom, co chci dělat mám zcela jasno ( to byli asi ty "cíle" ).
Nakonec i fotr uznal, že jsem měla pravdu, ale chvíli to trvalo.
Z Bc. na Mgr. je jeden rok nebo dva ? Rok by se to dalo vydržet i na stávající škole, ne ? Zas na druhé straně, titul ti opravdu práci nezajistí, ale dělat prodavačku by byla škoda, protože je to velice slabě placené . Nechceš jít urychleně do Prahy jen proto, že přítel tam už je ?

Reaguji na dadabus:
Dva roky.
Tu prodavačku jsem napsala jen jako příklad, samozřejmě, že bych chtěla dělat něco jiného, ale mám skoro nulovou praxi a dva roky sezení v lavici mi ji nezajistí (a v regionu, kde je škola je sakra těžké něco najít). I proto se chci vrhnout do práce, abych získala praxi a později se ucházet o "lepší" místo.
Do Prahy chci z mnoha důvodů, tady (Ostravsko) mě to vůbec nedrží, nesnáším to tady..

No to se ti ani nedivím, taky jsem z Ostravy a nemyslím, že by se tam situace měla v blízké budoucnosti nějak výrazněji zlepšit. Ne že by to jinde bylo až o tolik lepší ....
Dva roky je už dost. Nenechá si táta vysvětlit třeba, že na Ostravsku je opravdu velice málo příležitostí na budování kariéry a skvělé pracovní místo, titul - netitul ? Zas na druhé straně, jeho negativní přístup chápu ne tak, že by ti chtěl zle, ale že má strach, že až budeš pracovat, tak se ti nebude chtít školu dodělat, že přítel se svou prací neuživí případnou rodinu a že se zkrátka budete mít zle - jak už to tak dneska chodí, doba je pro mladé lidi na začátku života velice tvrdá .

Reaguji na dadabus: Vysvětlit si to právě nenechá, ačkoliv před lety sám skončil na ÚP..tohle nechápu. Otec je kariérista, člověk, který nikdy nepracoval jako zaměstnanec, vždy byl v řídící pozici a mám ten pocit, že nechápe, jak muž=můj přítel se může "snížit" k tomu, aby makal pod někým a nemířil hned vysoko....To mu zkrátka nevysvětlím. O tom, že já jsem člověk, který postrádá jakékoliv řídíci schopnosti raději pomlčím..

Aha, tak to já řídím, odkdy jsem vylezla z průmyslovky - ale autobus

V dnešní době se i top manažer musí vypracovat .... kdysi to možná trochu šlo za pomoci protekce a strany ( tím se nechci nikoho dotknout, od bývalého táta taky okamžitě po VŠ nastoupil do funkce ředitele jakéhosi důlního ústavu - a všichni víme proč, tehdy to tak bylo ) , ale tyhle časy už jsou díkybohu za námi. Dnes je žádoucí, aby se člověk vypracoval postupně a to bez nadřízeného nepůjde Kdyby čekal, až mu někdo nabídne padesát papírů a služební audinu, tak nevím, kde by skončil ....
No, táta je stará škola. Nepomohlo by trochu zmírnit vztahy, kdyby ses alespoň tvářila, že tě do Prahy táhne zejména možnost studovat tam ( a v ideálním případě se pak opravdu snažit do tamní školy dostat ) ?

Takže otec si prostřednictvím tebe chce plnit své ambice....to je úplně strašidelný! Mě se teda nic takového nestalo, ale kamarádku takhle tlačili oba drazí rodičové do studií a tvrdě si vynucovali Ing. titul na prestižní škole tak dlouho, až to tady holka zabalila, odtáhla rok před inženýrem do Austrálie a zavolá jim akorát na Vánoce. Obsluhuje na benzínce a je šťastná se zrzatým Australanem - a o tom to je! To by měl taťka pochopit. Je fakt strašný, když rodiče tlačí své děcko do studování - k tomu tě přeci nikdo nutit nemůže.

Ahoj,

tak to moc dobře chápu tvýho tátu, někteří rodiče jsou bohužel takovy já jsem po střední taky už chtěla pracovat, odstěhovat se a osamostatnic, jenže rodiče chtěli ať dál studuju .. když pochopili že nechci, tak se s tím smířili a ze začátku mi se vším pomohly .... tvůj táta by měl pochopit, že si budeš žít podle svýho a né jak on by si přál .....

Udělej si to podle sebe já si myslím, že bude chvíli uražený a pak ho to přejde a jak jsi psala třeba tě to studium ještě někde chytne. Dříve se na vysokou dostalo pár lidí dnes ji může mít každý, takže ta doba je opravdu jiná a zaměstnavatelé hledají opravdu šikovné lidi, než někoho, kdo teprve vyšel VŠ a čeká, že mu vše půjde rovnou do klína..

Pokud už teď uvažuješ o tom, že by sis přece jen Mgr. dodělala (na kvalitní škole), tak to udělej a co nejdřív. Čím déle budeš ze školy pryč, tím hůř.

Samozřejmě špatná škola ti nic nedá a titul z ní asi nikoho zajímat nebude. Ale dobrá škola tě naučí hodně věcem, který ocení i případný zaměstnavatel (Tak například, pokud máš v budoucnosti operovat pacienta nebo vyučovat děti, prostě se musíš naučit, jak na to).

Neříkám, že praxe není důležitá, ale ta se dá získat i při škole. Mám z toho celého prostě trochu pocit, že chceš za přítelem, vydělat si aspoň na něco a víc tě nezajímá Ale nevím, jak dlouho tě to bude bavit, protože za kasou to tedy není žádný med.

Právě proto, že VŠ už má dneska prakticky každý mladý člověk, ji potřebuješ mít taky.

Reaguji na Lisa: Řekla bych, že v mém oboru ani titul není důležitý (jazyk), nestuduji ani medicínu ani technický obor, kde by ty znalosti byly nepostradatelné. Vidím to kolem sebe, kdy kamarádky, slečny s titulem mgr dělají tak či tak práci, která neodpovídá jejich vzdělání, protože nemají praxi..Navíc ani jednou jsem na pohovoru neslyšela, že potřebují, abych měla titul mgr, chápu, že někde to potřeba je, ale já prostě prozatím s Bc dokážu žít a vím, že v mém oboru je titul mgr fakt jen papír.

Reaguji na Leslie01: A praxi si nemůžeš dělat při škole? Přece to není tak, že buď můžeš dělat školu, nebo můžeš dělat praxi, ale nikdy ne obojí zároveň.

Však pro tlumočnictví nebo překladatelství apod. tě Mgr. v jazycích připraví dobře, pokud je to kvalitní škola. Berou se tam i věci, ke kterým se sama těžko dostaneš a těžko si je nastuduješ.

Minimálně je to další bodík plusu v životopisu a navíc se díky třebas psaní diplomky nebo vůbec získaným kontaktům pak budeš moci ucházet o nějakou zajímavou pozici.

Nechci ti vymlouvat tvoje rozhodnutí, prostě pokud tě to neláká, už jsi studiem unavená, chápu, že nechceš pokračovat. Ale bude to mít plusy i mínusy. Tvůj táta má o tebe jednoduše starost, určitě chce, abys byla v životě spokojená.

Ahojky, no titulek mě nejdřív vyděsil, že jsi poblázněná sedmnáctka a chceš zdrhnout z učňáku... Pak jsem dočetla a uklidnila jsem se... Z vlastní zkušenosti vím, že i Bc. je mi dost nanic... :/

Jsi dospělá a v dnešní době je štěstí, že budeš mít vůbec nějakou práci. Je dobře, že chceš pracovat,.. u nás ve škole to byl samý "věčný student", co si myslel, že po škole na něj všichni čekají a bude mít jen to nejlepší místo - hodně peněz za málo muziky.

Však on si táta zvykne a bude v klidu... a to, jeslti je člověk Bc., Ing., nebo má střední či učňák vůbec nerozhoduje o tom, jak dobrou práci bude jednou mít. Fandím Ti a nenechej si do toho mluvit - třebas si nabiješ, ale třeba taky ne a budeš se mít dobře a uděláš díru do světa. Je to tvůj život a jak s ním naložíš je v tvých rukách, ne v rukou táty.

Já Tvému tatínkovi rozumím, když jsi bakalářka, už máš jen krůček k magistrovi a byla by škoda to nedodělat. Ikdyž tátovi řekneš, že máš v plánu si to třeba dodělat později, on ví, že později už to nebude třeba tak snadné, nebo se Ti do toho už nemusí pak chtít, prostě má strach, že už k tomu magistrovi nedojdeš. Jeho zklamání se prostě asi nevyhneš to je jasné. Ale nelíbí se mi, jak Ti to podává, jako že můžeš domů na návštěvu, to hezké není.

Na druhou stranu ale rozumím i Tobě. Já jsem školu dodělala jen kvůli svému tátovi, v bakalářském jsem s tím chtěla prásknout, ale měla jsem strach z našich, z tátovýho zklamání, on vystudoval VŠ vojenskou, a to levou zadní, a prostě já kdybych nedodělala, byla bych looser asi Takže mi nic jiného nezbylo a ted jsem mu za to vděčná.

Když jsem po dokončení gymplu šla na VŠ, zvolila jsem si úplně nevhodný obor, nebavilo mě to, tak jsem po třech měsících studium ukončila, měla jsem ztracený rok a táta to skoro nepřežil, zuřil, řekl mi, že jsem hloupá a byla tichá domácnost. Tohle mě strašně zasáhlo. Nevím, proč tak reagoval, ale proto pro mě další studium bylo útrpné a plné strachu z možného neúspěchu a nikdy už bych víc studovat nemohla Rozhodně teda ne tak, že bych musela být finančně závislá na našich a tím pádem by mě to svazovalo s tím dostudovat.

Třeba bych to na Tvém místě zkusila na kvalitnější škole než na té, kde píšeš, že je to nekvalitní. A nebo pokud by to šlo dálkově, to by bylo úplně nejlepší A pokud se rozhodneš, že už fakt ne, bude to sice dle mě škoda, ale ani ne něco, bez čeho by se nedalo žít

Hlavně ať to klape s přítelem

Řešila jsem to podobně. Po Bc. jsem věděla, že chci ze školy pryč, mámě se to nelíbilo, tak jsem nakonec šla do práce (taky Pha) a navazující studium si dala dálkově. Teď po 3 letech od ukončení Bc. můžu říct, že to bylo jediné dobré co jsem udělala. S tím, že na navazující studium jsem se šla "podívat" 2x a vykašlala se na to. Škola je sice fajn věc, ale praxe ti dá mnohem víc. Možná jsem měla štěstí, že jsem hned po škole narazila na supr práci, ale kdybych se znovu rozhodovala - škola by určitě nevyhrála.
Jinak co se týče táty a jeho okřiknutí, že můžeš jezdit akorát na návštěvy - no, pokud se přestěhuješ, tak stejně nic jiného než návštěvy to nebudou ...