Zápasím s těžkou obezitou

Miluše
Tak to mám žebřík také, a asi na stejném místě jako ty asi 10 cm nad pupíkem. S tím se tedy nedá nic dělat?
A tu bandáž máš stále?

Hobitka
Bandáž mám stále. Zase bych se musela nechat řezat, protože mám tu první, ty dělali napevno a velkým řezem. Teď už je dělají laparoskopií a dají se povolovat a utahovat, ať si tam vegetuje, i když mě obtěžuje.
No a stou tvojí jizvou - asi záleží na tom, kolik by ti té kůže stahoval seshora. Rozřízne to nad pipinou, odstraní sádlo kam se dostane, přebytečnou kůži odřízne, vršek stahne dolu, předělá pupik a zašije. Tak je dost možné, že ti tu svislou stahne dolu a do ní třeba umístí pupik. Já nevím. To musí posoudit plastik. Ale těch dvou ostatních se zbavíš.

Miluše
Díky za info, začnu se po tom víc pídit, až budu mít zdolanou osmdesátku Pak se holt začnou opravovat napáchané škody.
Nedovedu si dost dobře představit , jak se funguje s tou bandáží, nebolí tě to?

Hobitka
Bandáž jako taková nebolí. Ale, stačí zhltnout a špatně rozkousat 2 sousta a příšerně bolí žaludek - než to proleze tou dírkou. Silnější jedinec jde na záchod a vyhodí to. Já to neumím, takže neskutečně trpím. No a pak třeba nesnáším suché dietní věci - maso, chleba, rohlík, bolí mě syrová zelenina, trpím nadýmáním a tak. Proto mi tak vyhovuje moje strava, protože je téměř jakoby tekutá a tolik nebolí. Ale stane se, že desetkrát si dám stelnou porci, stejné množství a nic a po jedenáctý toho sním polovinu a zas to bolí. Je to nepříjemné, ale strach z další operace, z dalšího zásahu do žaludku, až by to sundavali je větší.

Jinak právě piju příšerně odpornej močopudnej čaj z březových listů. Je to hnus. Ale už jsem na mrtvici. Včera už jsem měla další 2 kila nahoře, takže si umíš představit, jak mám mít chuť držet dietu, když to s váhou takhle mává. Poctivě vážím a počítám a stále přiotýkám. Dala jsem si Furon, ale průser, dolů šlo tentokrát jen kilo. Prostě už mě to nebaví. Depka jako kráva, nejradši bych vybílila lednici. A právě v tomhle mi trošinku ta bandáž pomáhá. Kdybych tu lednici opravdu vybílila, tak bych chcípla bolestí a to je pro mě větší strach.
No není to snadné. Takže pryč s přírodou, vrhnu se zpátky na tabletky a počkám až si tělíčko vybere daň. Pak to snad doktorka bude řešit. Nebo to vyřeší muskej a zatrhne mi přístup k lékům. Uvidím, kdo bude mít silnější nervy.Jak oteču, tak jsou mi malé kalhoty ale i boty, špatně se ohybám a jsem taková těžká. Je to hnusný.
Prostě mám dneska den, tak se omlouvám.

Miluško,
mne se ten Furon nelíbí. Jeho účinek je :"rychle pozbyl, rychle nabyl". Mám odzkoušeno na sobě. Rychle se vyčurám a už vesele zadržuju- v ten samý den. A ledviny jsou líné pracovat po "kopanci" Furonu. Proč 2x týdně? Já si udržuju "suchou váhu", t.j. oči bez otoků, tam to poznám brzy. To bych nevydržela- být "na suchu" jeden den a potom spuchlá.
Vol tabletky s pozvolnějším a delším trváním- a každý den- třeba Moduretic.
Myslím, že by Ti stačily 2 litry vody a vidělo by se. Podle mně, jak si už jednou začala s chemií, tak příroda bude slabý čajíček.
Výhodné je diuretika i kombinovat- každé působí na jiné části toho filtrovacího zařízení a tak se účinky výhodně sumují a nemusíš brát koňské dávky.
M.

Miluše
Ani nevíš, jak dobře tyhle stavy znám. Nic nejde tak jak by mělo, tělo si dělá co chce proti všem zákonům, váha je nepřítel a všichni okolo jsou nad věcí, protože jejich těla jsou v pořádku.
Prosím Tě, vydrž to. Stojí to za to, to odříkání i ty depky - protože to není jen prohra/výhra na chutěma, je to prohra/výhra nad sebou. Věř tomu, že tělo prostě potřebuje o té operaci víc času, aby se dalo do kupy.
Drž se , myslím na Tebe.
Já zas po tom zánětu a otoku, který sice splasknul, mám po celém těle ( na krku, na břiše, v tříslech) "uzlinky" citlivé na dotek. Dříve jsem to měla často a tou svou dietou jsem se toho zbavila, a teď to mám zas.

Maria
Já jsem na tom Moduretiku byla asi 3 týdny a vesele otékala pořád. Snad jsem si ještě nenavykla, ale bojím se toho. Ale při vyšetření v laborce je všechno v pořádku. Poznám to na váze a na nártech nohou. Vysušená mám nárty šlachovité a otékáním se začnou plnit, až jsou mi malé boty. A vodu už jsem taky omezila na ty 2 litry.Kafe je močopudné, tak piju kafe, dneska tu břízu. Už nevím, co s tím. Právě toho Furonu se taky bojím. Proto hledáme v bylinkách. Je hromada močopudných čajů a ta bříza jako jednosložková se mi zdála nejschůdnější. Teď hledáme, co k tomu na zchutnění. Asi přidám černý rybíz. Zítra něco natrhám a proženu sušičkou.. Je to děs, protože mi to bere chuť hubnout. Už jsem byla tak hezky nastartovaná a teď tohle.

Hobitka
Tak jsem měla rozepsanou takovou hezkou odpověď a vypadl proud a vše je v ..........
Takže znova . Já vím, všechny vás tady podporuji a teď holt potřebuji ukrást kousíček té podpory a porozumění taky zase pro sebe. Neboj, nevzdám to. Jen mi to hrozně štve. Tak jsem byla hezky nastartovaná na hubnutí a teď takové problémy. Leze mi to na mozek.
Je to tou operací, tím horkem a možná i tím cvičením. Už to nechci pustit do těch obludných rozměrů, co jsem mívala. Jen jsem to chtěla zase všechno rychle, znáš to. Člověk a zvlášť já jako každá s pár kily navíc, to chce prostě rychle.

Hobitka
Tak a budu pokračovat.
Ty tvoje uzlinky budou taky holt po tom prodělaném zánětu. Proto jsem ti psala taky o těch jogurtech a zakysaných výrobcích, aby ses pěkně zase zaplnila těma hodnejma bakteriema a střeva čistila co mají.
Asi jsi měla ten zánět holt nějakej urputnější. Ale pozor, nezačni hned s cvičením naplno. Dej si jen tak piánko a pak po svatbě se do toho obuj a uvidíš, bude dobře.

A teď z jiného soudku. Dneska jsem šla na procházku se psem a předjížděl mě cyklista a málem spadl z kola. Ještě se pak vracel a až přijel blíž, tak jsem poznala, že to byl můj dávný přítel a velká láska a pár let mě neviděl. Vysek mi poklonu a já se chtěla vznášet. To zase potěší. Na druhou stranu by zas stačilo, aby kejvnul a já bych šla jak ovce. Prostě nic není vyřešeno ani po letech. Ale ten dobrej pocit z poklony teda potěší. To za odříkání a depky stojí.

Miluše
Ten pocit jsem měla přesně s tím zubem - už jsem byla pěkně v režimu s jídlem i s cvičením, časově mi to zapadalo, elán jsem měla a najednou BUM a skoro 14 dní v tahu. Dnes už jsem trochu začala cvičit, ale zítra ještě skočím na odběry - ani můj lymfomasér se do ničeho nechce pouštět, když mám ty bouličky a ani ta pusa ještě není 100%

Miluše
ahoj, tak koukám, že máš teda pěknou depku. Ani neotékáš méně teď když bylo chladnějc? U mě to teda byl rozdíl, hned jsem měla břicho oteklé méně. Je mi divné, že na nic nepřišli, přeci musí nějaká příčina být. Už mě vůbec nenapadá co by jsi pro to mohla udělat. Možná by stálo ještě za to, být třeba tak 3 dny úplně v klidu bez námahy, jestli se to třeba nezlepší. Pak by bylo jasné, že je to tou námahou. Možná to taky přeháníš a tělo se takto brání. Jenom ale vydrž, ono se to určitě nějak zlepší i když vím, že to není určitě jednoduché

Miluše
Tak to je móóóc pěkné pokračování. To se nedivím, že málem spadl z kola. Musíš být jinej člověk po tom zhubnutí. Tak to jistě potěší, to přišlo zřejmě v pravou chvíli, že?
Ty budeš podobný typ jako já - všechno, dobrý, zlý i pěkný je schovaný někde uvnitř, občas to dělá paseku ale zůstává to tam už napořád.

Hobitka
No navenek jsem bubák a jentak někoho si nepustím k tělu. Jsem prostě zamindrákovaná už od mala a teď tím zhubnutím to prostě přebíjím. Ale dobře mi není a ten strach ztoho, že bych mohla být zpět je strašnej. Z toho ještě venku nejsem. Nekoukáš na NOVU? na film? Takhle jsem vypadala, ale holt jsem měla smůlu na lidi a tak jak ten hoch mě nikdo neviděl. Zůstalo to ve mě. Proto se snažím pomoc každému, kdo se rozhodne s tím něco dělat. Je to srozumitelné?

Atanera
Ahoj děvče, zájem v pravý čas strašně potěší a pomůže. U nás moc chladno není a teď jsem si dala pauzu 2 dny a oteklá jsem stejně. Snad nějaký čaj s muským vymyslíme. On je hodně přes bylinky.
Ta bříza je dost odporná, ale už proháním sušíčku bobulema černýho rybízu a zítra ještě utrhám nějaké to lupení . Třeba to vymakáme a bude to i k pití a i k pomoci od odtoků.
V posilovně to určitě nepřeháním, tam mě hlídá cvičitelka, ale asi doma tomu dávám zahulit. Sice na některé cviky břicho vypojím, ale už ho i víc ucvičuji. Jdu pak na procházku a mám pocit , že je dost tvrdé. Ale já pak budu makat docela těžko a bojím se, abych to zvládla. Zatím mám strach se posadit na 8 hodin do kanceláře.
Ale zemědělství je jen o dřině a 31 dnech práce. Tak to musím zvládnout.

Miluše
tak jak tady píšeš, tak se teda zrovna moc nešetříš. Zkus opravdu 3 dny nedělat nic. Ona ta posilovna a vycházka není zrovna málo. Zkus to jenom pro to, aby jsi se přesvědčila, že to je opravdu námahou. Pokud budeš oteklá méně, tak je to jasné a můžeš zase cvičit, ale když ne, tak bych to asi nenechala. Vždycky musí nějaká příčina být, ale u tebe to bude možná hormonama, ta operace nebyla přeci vůbec jednoduchá. Možná bych hledala nějaké bylinky na ty hormony, určitě nějaké budou.
Taky mě napadlo, co takhle zkusit pít čaj z ostrpestře mariánského? Je to bylinka na játra, ale ty jsou v těle hodně důležitý a mohlo by to taky zabrat. Já sama problémy žádné nemám a dělám si tak 2x do roky 3 měsíční kůru.