Zapomenout na někoho skrz hypnózu

Já mám výborný zkušenosti s regresní terapií. Nevymaže ti to z hlavy nic, ale pomůže se s tím srovnat a trochu rozpojit pouto. Ale dobře vybírej terapeuta.

Reaguji na Mauwie: Človek nezažíva veci len tak pre nič a keby to bolo také jednoduché si proste ísť dať vygumovať hlavu, tak by to, čo zažíva nemalo zmysel a život by bola zbytočná vec. Ako napísala Rebarbora, možno by si to mohla zmierniť regresnou terapiou, ale pochybujem, že ti niekto vygumuje hlavu . Tvoje pocity chápem, pretože ja sama som sa z jedného vzťahu dostávala niekoľko rokov! Ale toto aj keby to fungovalo, nie je riešenie. To čo sa u teba deje má svoj dôvod, ako to cítim ja tak karmický a karmu nevygumuješ ani keby si neviem ako chcela, karmu musíš splatiť. Aj keby sa niekomu podarilo ti ho vyhnať z hlavy, budeš to pociťovať inak, napríklad ako prázdnotu, pocit, že ti niekto alebo niečo v živote chýba. Nezbavíš sa toho. Život sa má žiť a má sa mu čeliť, nie utekať. Možno v nejakom minulom živote on trpel takto pre teba a je na čase aby si si to prežila aj ty, možno máš trpieť preto aby si bola v budúcnosti silnejšia, lebo to budeš potrebovať a moźno možno. Môžu byť tisícky dôvodov, ale dôvod na to určite je. Pokiaľ hypoteticky by ti ho niekto vygumoval z hlavy, stratila by si všetko čo si sa naućila, všetko čo si zažila a že nič sa nedeje náhodne a bol by to pre teba krok naspäť a skúsenosti by si si musela opakovať. Stalo by ti to za to? Je lepšie si tým prejsť, pretrpieť si to, zmieriť sa s tým a byť silnejšia ako zbabelo utiecť, pretože dokým si neodžiješ to čo máš a nepochopíš lekcie, vesmír ti to zas a zas pošle ako skúsenosť do života. Takže gumovanie hlavičky ti nijako nepomôže a pochybujem že sa nájde niekto kto bude mať tú odvahu a schopnosti ti to spraviť ...

Zapomenout ne, ale může pomoct srovnat se s tím.

To by bylo moc jednoduchý, ne? Upřímně pochybuju o tom, že by to fungovalo. Člověk jen tak nezapomene na někoho, kdo byl součástí jeho života. Já bych třeba ani nechtěla přijít i o ty hezký vzpomínky...Nicméně k tobě - čas dokáže tu bolest pomalu utupovat až nakonec úplně odezní. Já jsem se rozešla se snoubencem po pěti letech. Myslela sem si, že to nezvládnu. Teď mám novýho přítele a je všechno OK.

Trochu na odlehčenou; Na téma vymazání vzpomínky z mozku na býv. partnera a posléze bývalou partnerku byl natočený film: Věčný svit neposkvrněné mysli, v hl. roli Jim Carrey, kupodivu v tomto filmu se nepitvoří a hraje seriózně. Scénář získal sošku plešouna ;-)

Film začíná tím, že se bývalý milenci po vymazání vzpomínek na svůj vztah znovu setkávají, pořád je to táhne k sobě, ale přitom ani jeden z nich netuší, díky umazání paměti, že si spolu vztah už prožili - docela dobrý film k tématu a na zamyšlení...;-)

Reaguji na xiuxina: Teď jsem nad ním uvažovala Nemohla jsem přijít na jméno, tak díky Kdo film viděl, tak mu je jasný, že každá mince má dvě strany a nelze jen tak někoho vymazat z paměti.

Podle mě to není dobrý nápad. Tohle si musí každý, kterého to potkalo, prožít. Někdo se s tím vyrovná ryhleji a někdo pomaleji. Ale vždycky to bolí a čas všechno vyléčí. Vymazat si někoho z paměti je blbost. I kdyby to šlo, bála bych se, že mi ty vzpomínky něco zase vyvolá. Nebo že se někdy, někde, v nějaké situaci nebudu cítit dobře a nebudu vědět proč. To je stejné jako, když nám umře někdo blízký, bolí to strašně a nedoveme si život bez toho člověka představit. Ale taky si ho nevymažeme zpaměti. Časem to přebolí a zůstanou hezké vzpomínky.