Tak mě asi konečně dostihla ta pověstná zodpovědnost za domácnost...Problém je v tom, že mi to prakticky pokaždé leze pěkně na nervy. Vlastně ani nevím,proč sem píšu (někdo by možná řekl "takové nesmysly"),ale asi to musí ven. S přítelem spolu ještě ani oficiálně nebydlíme,ale trávím u něj spoustu času a tudíž se spolu staráme i o domácnost. Na přítele si stěžovat nemůžu-rád mi totiž s čímkoli pomůže. Co se mě týče nevadí mi praní,žehlení,utírání prachu,vytírání,mytí nádobí,starání se o zvířata,luxování,mytí oken-prostě dá se říct,že všechno doma udělám,i když to není moje nejoblíbenější činnost. Ale co mě dokáže vytočit do nepříčetnosti je to, když něco udělám a za chvíli to není znát. Chápu,že prach se prostě udržovat na 100% nedá a dřez taky nebude věčně prázdný,ale trefil by mě šlak,když jeden týden vyžehlím hromadu prádla,další týden tam jdu a je všechno zmuchlaný a můžu to dělat znova...Přítel mi tvrdí,že je to zmuchlaný už když si to bere z komínku-což je nesmysl,protože to skládám,takže to vidím jen jako výmluvu. Nemáte některá nějaký tip na to,jak udržet prádlo nějaký čas vyžehlené? Přítel se sice dá se říci snaží tu skříň udržovat,ale je to prostě chlap a nikdy to není úplně dokonale srovnaný. Já mám pak pocit,že vůbec žehlit nemusím,když to ani neni vidět.Přijde mi to jako věčný boj....



Poslat SZ
takže to "zoufalství" někdy chápu, ale musíš se to naučit bud ignorovat, nebo ho příště zapojit do skládání (pak chápe že se to tam nevzalo samo
jak si hodně synů svých "užasných" matek myslí..)


. Každopádně, pokud si přítel neváží tvé práce a nechá to znovu zmuchlat, už bych žehlila jen sobě. Buď bude chodit jak hastroš, nebo začne žehlit sám a zjistí jaká to je práce a dá si dost záležet aby se mu to "samo neskrčilo"
Galerie obrázků
POZOR
jo vlastne "fuj pes v posteli, ten patří na zahradu" asi že?