Zkušenosti z předchozích vztahů, vliv bývalek...

Ahoj. Chodila jsem s klukem, on byl můj první, já jeho druhá. S první byl rok a půl, se mnou mnohem dýl, přesto jsem se cítila tak trochu méněcenně ohledně toho, že já za sebou nic nemám, zatímco on už někoho měl. Byla jsem v tom vztahu hodně nesmělá, vůbec jsem si nevěřila... Teď to vypadá docela slibně s jedním klukem, je ale o něco starší, a tak má zase zkušeností víc než já. Teď, když už mám taky nějakou minulost, se cítím mnohem sebevědoměji, už se navíc nebojím (v prvním vztahu jsem měla stres z první pusy . Ale opět...zas budu já ta méně zkušená, pro tohoto nebudu druhá, ale možná pátá...tak nevím. Asi řeším blbosti, ale celkem by mě zajímalo, jak tohle řešíte vy. Podle mě je optimální, když mají partneři minulost tak nějak vyrovnanou...jenže to se mi asi nepoštěstí.

Možná jde taky o to, jak moc je minulost vyřešená. Bývalý byl sám docela dlouho, než si mě našel, ale stejně mi někdy hned zpočátku vztahu napsal jménem bývalky. Což chápu, může se stát. Ale zaselo to ve mně zrníčka pochybností... Také mi řekl (ne úplně sám od sebe, ale vyplynulo to z diskuze) že prostě ta první láska je nejkrásnější...což mě hodně mrzelo. Možná nejde o to, kolikátá jste, ale kolikátá se cítíte... a pokud člověk cítí, že je u partnera na 1. místě, nemá důvod řešit minulost. Nepochybuji o tom, že první láska je jedinečná, ale nemyslím, že bych svému příštímu partnerovi řekla, že tak krásné jako s bývalým to není. Protože si ani nemyslím, že to tak musí být. Ten nový kluk mi zamotal hlavu, je to s ním prostě zase něco jiného... sice už nic nebude poprvé, ale i tak mi jeho doteky přijdou nádherné Asi mám strach z toho, co se mi stalo v předchozím vztahu - že budu přílíš cítit stín jeho bývalých a dozvím se, že tak dobré jako s nimi to není...