Zlom v našem vztahu. Byla jsem to já, nebo on?

Ahojte Je to můj úplně první deníček na Omlazení.cz . Chtěla bych se vám svěřit s mým příběhem, plným zmatku, lásky, hádek, nenávisti. Našla jse si přítele (20) a všechno bylo doslova perfektní, rozumněli jsme si snad nejvíc jak to vůbec šlo, protože jsme byli půl roku předtím nejlepší přátelé. Bylo nám spolu skvěle, do té doby než jsem zjistila, že se pořád baví se svou bývalou přítelkyní. Nic jsem proti tomu neměla, možná jen malá žárlivost, ale mlčela jsem . Naše hádky začali dne, kdy mi jeho bývalá přítelkyně začala psát, že já si jeho nezasloužím. Řekla mi každý detail mého vztahu. Pochopitelně jsem byla naštvaná. Jak jí mohl říct úplně všechno? Vždyť to se nedělá..

Ten den, kdy se do mě začala navážet byl 1.zlom .. přes který mi nešlo se přenést, mrzelo mě, že ona o mě povídala to nejhorší, a on na to jen kýval. Spousta lidí říkala, že ho mám nechat jít, ale já nemohla, překousla jsem to a šla dál. Začala mě kontaktovat znovu, a tím už byla moje sebeúcta a kontrolovatelnost doslova v háji .

Volala mu, psala mu.. To na moje nervy bylo příliš. Slíbil mi, že se s ní kontaktovat nebude, a myslím, že svůj slib i dodržel..do doby, kdy jsme se začali hádat, ale hádali jsme se o tom samém.. Proč se mě nezastal, proč se zastává jí, apod. Po téhle hádce jí vypisoval ať s ním zajde ven, apod. Měla jsem ho nechat, já vím. Ale opět jsem to neudělala.

Měla přítele, takže jsem nechápala, proč to dělá, a můj mozek mi doslova vykřikoval, že ji můj přítel má ještě pořád hodně rád. A mě to vadilo, nebylo to fér. Několikrát mi i řekl, že mě nikdy nebude věřit, a milovat ě tolik jako svoji první lásku. Hádali jsme se víc a víc.

Ale ten nejhorší zlom nastal u jedné věci. Začala jsem být, jak to říct, narušená, z toho, co mi ona dělala. Nebyla jsem šťastná, pořád jsme se kvůli tomu hádali, a já začala zpochybňovat sama sebe, svůj vzhled, všechno, kvůli tomu, že jí pořád ještě rád, ačkoliv mě miloval.

Když už to bylo v nejhorším, rozhodla jsem se udělat správný krok, omluvila jsem se jí za MNOU způsobené problémy a samozřejmě jsem čekala, že se mi omluví, třeba jen řekla, promiň, že jsem to začala, i jen tohle by mi stačilo a byla bych v klidu. Ona místo toho řekla, že jí to nepříjde jako omluva, ale jako urážka. A tak na mě poslala svého přítele, který mi vyhrožoval, že napíše do mojí školy, že tam prodávám drogy, ať nepodporují moje studium, apod. A skončilo to tím, že napsal mému starostovy, že se našla moje nějaká pornografie, což byla samozřejmě lež.

Já z toho byla velice špatná, a můj přítel pořád dokola .. "nech ji, ona za to nemůže, to ten její kluk....". Což asi všichni víme, že je to blbost. Mohla za to ona, a taky můj příte, že ji ke mně pouštěl. To si myslím já, a moji přátelé. Ale na konci vztahu se řeklo, že jsem začala být "nemocná" .. ale popravdě, kdo by nebyl... Když každý třetí den tráví na policejní stanici s vyšetřováním a podání trestního oznámení, vůči někomu, kdo mu vyhrožoval, a přítel s tím nic nedělal, a byl k tomu naprosto nestranný.

Chtěla bych vědět váš názor na tuhle situaci, byla bych za to opravdu ráda, děkuji .