Zmatená

No mám docela velký problém. Nevím co dělat.

To není velký problém. To jsou poblázněné hormony. A co dělat? Rozcházet se nechceš, takže doma je ti dobře, proto nejlepší bude nedělat vůbec NIC.

Tohle je zrádný a málokdy to končí jinak než že zisk je bída, ale ztráty velké.

Třeba je to jen chvilkový poblouznění a přejde to Jestli je to je fyzická přitažlivost tak si myslím že to velký problém nebude, horší by bylo kdyby v tom byly city..

Já netvrdím, že to platí univerzálně a rozhodně tě nechci navádět ke špatnostem. Ale docela se v takových situacích osvědčilo se s dotyčným vyspat. Pak se dostaví lehká morální kocovina, hormonální hladina se ustálí, poblouznění opadne, zjistí se, že to zas takový zázrak není, a vše zas funguje jako předtím. Protějšek ovšem musí mít taky zájem (aby nenastal trapas) a musí se ukočírovat city (aby se to nezvrhlo v něco víc než jednorázovku).
No a nebo si prostě sednout, dávat si časté studené sprchy a čekat, až to přejde. Nebo si s přítelem pořiď další dítě.
Možná tu od ostatních dostanu sodu, ale napsat jsem to musela.

Taky mám s přítelem dceru a něco podobného jsem si před rokem zažila.Jak radí slečna na demnou výše,pomohlo mi to prostě udělat a vyspat se sním . Nejdřív jsem si myslela,že s ním možná zůstanu a rozejdu se s přítelem.Bylo to těžké,jenže jak bylo po vystřízlivěla jsem a viděla bez růžových brýlí.Už mi nepřijde tak atraktivní ani lepší než můj přítel,nebo,že by mě to k němu více táhlo.Spíš mě to odradilo,ale každá jsme jiná.Moc toho lituji,ale jednou asi každý zakopne a udělá chybu.Našemu vztahu to nespíš prospělo,víc si přítele vážím a víc se mazlíme atak..

To je docela blbý návod na řešení Ale tohle

bych doporučila taky. Než mne místní moralistky sežerou. Pořád lepší, když to dopadne tak, jak je výše napsáno, než sedět doma, umárat se touhami a představami a případně štěkat na partnera, který za nic nemůže. Ono, ať si to připouštíme nebo ne, správání vůči partnerovi se v takovém případě vždycky trochu změní a chytřejší protějšek vycítí, že se něco děje. Což by bylo v tomto případě zle.

No dítě bych taky nedoporučovala,to nic nevyřeší.Spíš naopak nevím ani se mi to nelíbí otěhotnět jen ,abych s někým zůstala.. Sice jsem ted zrovna těhotná teprve měsíc,tak moc to zatím spíš tři týdny tak se ještě bojím,abych o mimčo nepřišla.Ale určitě jsem neotěhotněla záměrně,spíš ,že se náš vztah upevnil a cítím,že se víc milujem. Ale každý jsme jiný na kždýho to může působit jinak ne jako na mě.Někdo se může zamilovat ještě víc a uteče od rodiny .

Ahoj když říkáš že máte hezký vztah bez problému,a chceš s ním zůstat nadále, tak proč dělat hlouposti, stojí to vůbec za to?
Když partnera miluješ bude ti to pak sakra líto.
Pro pár minut potěšení? Když pominu možnost že se ti to ani nemusí líbit.
Ještě se v životě objeví víc mužů kteří tě budou přitahovat.
Ale jde o to aby člověk věděl co má doma.
Některé holky píšou že jim to pomohlo, ale taky to může zničit celý vztah.
Vem si to z opačné stránky. Jak by si se cítila, kdybys byla v opačné situaci- předpokládám zklamaně, ublížilo by ti to, a zhroutil by se ti v ten okamžik celý svět.

no vzhledem k tomu, že nevěru nesnáším, tak jí doporučovat nebudu, přijde mi to hrozně sobecké a zbabělé za zády partnera si užít s jiným, aby člověk následně zjistil, že to za to stejně nestálo...alespoň beru ze svého pohledu, kdybych zjistila o partnerově nevěře, tak by ten vztah šel do kytek...
myslím, že tohle po nějaké době a stereotypu ve vztahu může nastat, spíš bych se nějak snažila ten vztah s partnerem oživit, aby se znovu vrátila nějaká jiskra a nemusela bych ji hledat u někoho jiného...a asi bych omezila styky s kolegou jen na nutnou úroveň, aby zbytečně nevznikalo větší pokušení a příležitost...
ale nevím, nemám s tímhle zkušenosti...
každopádně každý má jiný názor a je to tvoje věc, jak se rozhodneš s tím naložit, ale následek by mohl být takový, že by to zničilo třeba dvě spokojené rodiny(třeba taky ne)
hormony se občas zblázní, ale myslím, že většinou když jim člověk zcela iracionálně podlehne, tak většinou pak lituje....
za mě tedy nevěra ne...)

Můj návod: Hoď si nohy křížem ať tě to nenutí... nic víc ti neporadím...

Máš skvělého chlapa, úžasné dítě, krásnou rodinu, tohle by mi za to nestálo... Ještě se v životě objeví lidí, co ti budou sympatičtí, nebo přitažlivý... Tak si to moc neidealizuj hlavně... i on doma řeší s manželkou třeba špatně vymačkanou pastu, nevyhozenou krabici od mlíka, nebo další věci... taky se určitě občas chová jako prase... zkus se na to podívat takhle a třeba tě to přejde...

Trvá to již dlouho? pokud to po pár týdnech nepřejde a opravdu chceš rodinu zachovat, změnit práci.

No.

Nikdy bych nevěřila, že se mi tohle může přihodit.

Zase až rozchodíš a vstřebáš to překvápko, že dlouhodobý vztah neznamená život ve vakuu, tak to bude taky pro něco dobré.

Hodně štěstí.

Máš rodinu, hezký vztah, nestrádáš, přítele miluješ, tak proč to dávat všanc kvůli jednomu vrzu?
Párkrát si to rozdáte, pak se to provalí a všechno, co jste budovali, půjde do kopru.
To je opravdu tak těžké myslet hlavou a ne rozkrokem?

Navíc je to poměr na pracovišti. Ještě větší blbost než začít si se zadaným, je začít si se zadaným kolegou.

Tomu se říká pokoušet hada bosou nohou. Ale každý svého štěstí strůjcem...
Reaguji na amelie1111:

[cituji=]Ale co dělat?[/cituji]

A co třeba pro začátek zkrotit hormony ?