Vždycky jsem chtěla muže, co nebude sledovat televizi. Tak tomu i bylo, dokud jsme se nenastěhovali do bytu, kde má majitelka televizi. Vyhodit ji tedy nemůžu, alespoň jsem docílila toho, že po příchodu z práce si chvíli povídáme, a pak nastane věta: "Miláčku, jdu se podívat na sport...." A už jej od ní nedostanu 
Vím, že je to jeho věc, jak tráví čas, ale mně ta představa muže s pivem (to jen někdy) u televize přijde natolik asexuální, že mne občas přejdou všechny chutě - neřeknu být přilepený u TV v 60 letech, ale jsme mladí a bezdětní. U televize i cvičí, při zapnuté televizi smskuje, surfuje na internetu. Já mám pak blok, že s ním nechci mluvit, dokud jede televize, protože mám pocit, že to jde jedním uchem tam a druhým ven, ani já se na ten rozhovor při zapnuté televizi nemohu soustředit. Jinak máme i společné koníčky, i když jich není mnoho. Já mám svoje koníčky, nevadí mi je podnikat samotné, ale pak hrozí, že vedle sebe jen žijeme a ne spolu. Ale televize mne nikdy nebavila, na zprávy se vydržím dívat jednou za uherský rok a přítel stejně sleduje kriminálky a nějaké krváky, což mne baví tak 10 minut. Přijde mi, že ta televize tedy celkem negativně narušuje milostný život, protože než se dodívá, tak mne už chuť třeba přejde a je to pak takové naprogramované, že v 22:10 se můžeme milovat, vydrž! To naprogramování mi přijde přijatelné, jen pokud jsou už děti, tam se to samozřejmě musí řídit jimi.
Zdá se mi, že jsem ještě neviděla muže, který by opravdu nesledoval často televizi, i když ji doma má. Jak to máte se svými partnery? Sledujete televizi s nimi? Necháte je dívat se na televizi a podnikáte svoje koníčky?
Poslat SZ