Zoufalství z hledání práce

Kvalitní pojistku a dobrého právníka kdyby se dětem něco stalo,stačí při hře rozbitá hlava a už se to žene k soudu, matky okamžitě zapomenou,že dítě hlídat potřebovaly a drobné úrazy se prostě stávají.

Ano,to pobaví i mně........práce prostě není
Ale těm,co klesají na mysli dokáže pomoct psycholog když už nic,tak alespoň uvidí,že na to nejsou sami a lidí v podobné situaci jsou mraky.

asi jak které.. s dovolením jsou i normální matky, které vědí moc dobře, jak snadno děcko přijde k úrazu, a člověk může stát vedle něj. Chce to mít dobrý nos na lidi, a to platí oboustranně.

Reaguji na Monus:
Reaguji na Lauritta:
Na dítě jsou přece vždycky 2, takže nepředpokládám, že si ho uděláš s "kdekým" a pak na něj budeš sama!
Chce to najít si šikovného, pracujícího muže, to pak půjde líp. 7600,- teda žádná velká sláva, no a o 3800,- raději ani nemluvím - to je fakt šílené - s tímhle nikdo nevyjde! Takže chlap a založit rodinu!

ahoj uplně tě chápu .... já hledám práci už tři měsíce a mám za sebou milion pohovorů a furt nic .... životopisy taky odesílám od asistentek až po uklizečky a většinou se ani neozvou nebo napíšou jen že když nedaj vědět do měsíce tak sem nepostoupila do užšího výběrovýho kola.... přitom taky mám maturitu ....

Ahoj mam to samý... teď jsem odešla z práce.. jsem doma tejden, ale už teď mě popadá panika, ptže se máme od ledna stěhovat, a s nákladamajaký máme se to neuplatí, takže prostě doufám, že do měsíce něco najdu.. známý mam, ale pokaždý řeknou, že teď nikoho nehledaj.

taky jsem absolventka a hledám už rok a něco práci a nemůžu nic najít,bud jdu na pohovor a nakonec z toho nic není,ale ve většině případů mě ani na pohovor nepozvou,nemám peníze,práci,nevím co jako budu dělat dál.......

koukám že je nás dost.. já hledám cca půl roku..chodím i na pohovory a stále nic.. opravdu jsem ze svých nároků hodně slevila.. doufám, že brzo něco vyjde..jelikož žiji s přítelem.. a žijem od výplaty k výplatě a modlím se aby jsme měli příští měsíc na jídlo.. navíc on je z tý práce co dělá totálně na nervy.. takže byj sme oba rychle něco potřebovali..

Ahoj,
mrzí mě situace nezaměstnaných, jen chci přispět do diskuse, a nechci aby se všichni nezaměstnaní do mne pustili..
Jsem toho názoru kdo pracovat chce práci najde (tedy ve větších městech jako v Praze ji je hafa na každém rohu).
Pokud zoufale člověk , hledá práci tak si nesmí vybírat a brát všechno, na kasu do hypermarketů, či obsluhu v mekáči hledají všude.
Já po maturitě byla na pohovouru, vzali mne, práce účto, provoz v informačním centru.
Pak jsem šla na pohovor do vodafonu a tam jsem byla několik let do mateřské.
Po mateřské jsem šla na pohovor do firmy a vybrali mne, práce mi přišla né moc zajímavá tak jsem šla na pohovor do jiné firmy vzali mne.
Dnes jsem tu přes rok, práce zajímavá dobře placená, jen chci víc času na děti, tak jsem hledala dál a šla na další pohovor a vzali mne.
Od prvního nastupuji do nové práce.
Je jasné praxe je důležitá.
Další věc je ta ,že nechtějí lidi s VŠ- musí jim platit víc.
A také myslím,že v CV i když budete mít praxi super a jako člověk budete nelíbivý, nepříjemný tak prostě Vás nevezmou. Záleží na osobnosti člověka a co z něj vyzařuje.
U nás v práci mám také nastarost nábor zaměstnanců a prostě pokud mi ten člověk nesedne , je mi nepříjmný tak ho nevezmu.
Já měla štěstí a jsem za to ráda.
Všem hodně štěstí při hledání.

Hm...minulý týden jsem byla na pohovoru, otevírají u nás novou pobočku KFC (takže nabírali dost lidí, ne jednoho, dva), druhý den mi volali, že bohužel dali přednost jiným kandidátům ... to mě fakt dorazilo, když mě nevemou ani do KFC, tak fakt nevím co budu dělat dál? Když jsem to všem řekla, tak se jen divili ... Jinde se mi ani neozývají, kolik jsem v poslední době poslala CV, a telefonát jen z KFC, a jeden zamítavý mail z DHL, toť vše ... taky těch prací co bych mohla dělat tady moc není (tím myslím, že ze mě asi nebude svářeč apod. profese absolutně mimo mne)

Takže já už toho názoru nějak nejsem .... ale zoufalá být začínám ...

Ještě přidám zkušenost, když jsme do firmy hledali skladníka:
Přišlo 60 životopisů během 3 dnů.
Z těch se nám praxí nehodila 1 třetina.
Po škole bez praxe + starší občané byla 2 třetina.
A hromádka z té se dalo se zamhouřenýma očima vybrat 10 lidí.
Pozvala jsem na první den pohovoru 3 lidi, z nichž mi jeden řekl :
Jé a kam že to vlastně je? No to né paní tam bych nedojížděl..(přitom nám poslal životopis)
Další dva slíbili , že přijdou ( nedorazil bez omluvy ani jeden)
A takto to bylo i s dalšími.
Nakonec se dostavili 2, z nichž jeden byl naprosto mimo a druhý na půl mimo.
Toho na půl mimo jsme vzali.
Po 3 měsících jsme ho vyhodili protože byl na nic.
Bylo mi ho líto, tak jsem mu po známém sehnala místo ve skladu v globusu za 16.000.-hrubého, a on mi řekl, ccc nebudu sem jezdit budu radši doma.
Přitom ten globus byl 2 km od naší firmy..
Tak jistě mne chápete proč mám na to takový názor

A to je problém personalistů z leknutí....kdyby si firma vybrala někoho mezi "staršíma lidma" tak ho tam máte ještě teď ale chápu,že pokud personalista dá na vzhled,tak je to prostě v řiti a já bych vyhodila toho personalistu.

to musí být strašné tak dlouho ... ale umím si to představit, na každou pozici jsou desítky, stovky uchazečů, někdo ostrouhat vždycky musí ...

Laky:
Nemyslela jsem to tak, zě mají šanci jen krásní lidé,
Ale musí mít i kouzlo osobnosti.

Reaguji na rachel30: jo kouzlo osobnosti když někoho ani na pohovor nepozvou.Pardon,ale jsem toho názoru,že i mladý člověk absolvent dokáže mnohdy vzít více za práci než naopak.Například já bych byla ráda i za tu šanci.Někteří se ani neobtěžují odpovědět na žádost o práci.A to zdůraznuju že já nejsem náročná. chci dělat prodavačku- řeknou že nejsem vyučena a že si mám hledat pozice pro SŠ, chci dělat SŠ řeknou že nemám praxi----a tak to jde furt dokola. tak co ted?

Já teda práci mám, ale poohlížím se po něčem lepším..je to docela bída...Hledám teprve měsíc a půl, ale byla jsem za tu dobu jen na 3 pohovorech. Takže nejspíš budu muset zůtat tam kde jsem Říká se, že na pracovním pohovoru je pouze třetina úspěchu vzdělání a praxe, zbytek je o umění vyjednávat s lidma...něco na tom bude