Zvednutí sebevědomí

Ahoj, to jsi jdu potom něco hezkého koupit taky to nechápu, den kdy si myslim jak mám dokonalej make up, krásný vlasy i jak mi to celkově sluší tak nic a pak když si připadám jak blb tak se zamnou otáčej a usmívaj a tutu nunu.

Když se tak cítím tak se prostě seberu a někam vyrazim s kámoškama nebo kámošema.Mě docela pomáhá nebýt sama.Pak právě přichází takovéto stavy. A nebo se prostě snažím dělat něco co mi jde a hned je mi lépe Jinak osvědčený recept neznám.Myslím ,že málokdo má zdravé sebevědomí a jestli ano tak tu osobu hrozně ráda potkala.Asi ti to nepomůže ,ale alespoň víš,že nejsi sama

Tak mě pomáhá zhubnout...vždycky když přiberu ,tak se necítim dobře a pak když zhubnu tak už je to v pohodě...momentálně hubnu

To je pravda Mě stačí i pár dní nejíst sladký a zkusit to zdravě a hned se i člověk cejtí líp..
Jinak k diskuzi.. Holka,to mam dnes a denně. Ještě lepší je když si máme někam vyjít, vyfiknu se jak nejlíp umim a příjde kámoška a v tu ránu vim že moje snažení byl k prdu protože ona vypada daleko líp.. No jo holt nizký seběvedomí se špatně zvedá ale musíš nejdřív začít sama u sebe! Věř si že ti to opravdu sluší, usměj se na sebe v zrcadle se řekni si že si prostě kočka.. () Ne, fakt.. to pomáhá a nebo se koukni kolem sebe na lidi a řekni si že tobě to oproti nim prostě sekne.. Zkus si věřit. Je težké radit, sama s tím občas bojuju..

cokoladovazelva:hezký nick mimochodem
no já si právě tak že se koukám po ostatních i spravuju sebevědomí. zní to hrozně, ale je to tak ale o to víc mi to někdy může sejmout. nejsem ten typ bárbínky, ale obyčejné holky a tak i když si říkám, že bych tak někdy chtěla vypadat přijdu jako šupák. se upravím, namaluju a přijde si holka co jí přijde že jí patří svět a já sem jak žebrák

goldhelen: zhubnout. hm, to se mi moc nedaří, nevážím se radši. kvůli práci jím sem tam jak kdy. a na cvičení není čas. páč do práce a z práce jedu domů dvě a někdy i dvě a půl hodiny a zdravě se jíst snažím, ne vždy to vyjde..ale snaha je

Určitě; lehčeji, příjemněji, "sportovněji" (víc celkově fit), líp se pak nakupuje na sebe.

Hlavně si hlavní nášup dne nenechávej po práci.
Tak dlouho do práce? To je peklo, znám a nevydržela jsem to dlouhodobě. Leda by byla práce extra dobrá.
Co třeba kousek do/z práce pěšky...? Nevím ale kam jezdíš, to záleží na trase. Po rušné silnici samozřejmě nechoď.
Máš víkendy? Jestli ano, využij je...

Taky nevím, kolik Ti je let. Věkem se to (sebevědomí) může lepšit. Taky když poznáš dobrého partnera....

A jinak rozhodně platí toto:

Každý o sobě občas pochybujeme (i "bárbínky" ). Záleží jak často...

Jo a chlapi nechtějí zástup bárbínek, chlapi si chtějí vybírat.

Jeden docela jednoduchý tip je i držení těla. Nehrb se, choď narovnaná, neseď "zhrouceně", jízdu z práce a do práce si můžeš i oživit břišními cviky (obyčejným zatahováním břicha svaly taky trénuješ!)... a nezapomeň se usmívat. Raduj se z maličkostí. Každý den si takových maličkostí najdeš tucet a s dobrou náladou budeš líp hodnotit i sama sebe.

Bude dobře.

Reaguji na jersey: To víš, miluju čokoládu a želvy tak proto ;D
Jinak to jak píšeš že si "sparvuješ sebevědomí na druhých" to podle mě dělá hodně lidí.. I já Ale spíš to zkus brát tak že oni dělají jistě to samý... Pokud se hezky oblečeš, nalíčíš .. --> budeš se prostě cítít dobře a dáš to oklí znát, okolí to pozná a začne tě i jinak brát-to je základ úspěchu!

Mě by spíš zajímalo, jak si zvedáte sebevědomí, když trpíte nějakým komplexem...já osobně na plastiku nemám peníze ani odvahu, tak by to chtělo nějaké zdarma-řešení

tak já se snažím jíst zdravě takže sem si třeba zamilovala sušenou slunečnici, tak furt uždibuju, nebo ty kulaté suchyry (chlebíčky či co) napůl polité čokoládou. a miluju jogurty, a ovoce a zeleninu. nejím právě ani tak sladké.
a pěšky se snažím chodit kde se dá. běhám po schodech, máme sice jen dvě patra, ale kolikrát je seběhnu a vyběhnu. do práce a z práce pěšky chodit nejde. pracuju v praze a jezdím 50km od prahy do prahy a pak z roztyl na dejvickou a pak busem (nelze vynechat bus, je to docela daleko).

no vím, že když sem si nasadila kšiltovku a narovnala ramena a byla v pohodě, přišlo mi, jako že mi lidi i uhýbají z cesty dívají se na mě. sem tam se i někdo usmál nevím, přijdu si v kšiltovce tak nějak jiná než bez ní..myslíte že je to nesmysl?

naapuri: no já mám komplex z toho, že mám jak bych řekla výrazný obličej (navíc zplihlé vlasy, které prostě jdou mimo obličej a tak ho ani trochu nekryjí,) pak mám velké zuby a mírný předkus když se usměju a víš na co sem přišla? že smát se kvůli ostatním nepřestanu, takže na to kašlu a když mi pár lidí řeklo že mám hezký úsměv, tak sem byla ráda.
jo a taky mám široké boky a ramena, holt po tatínkovi takže s tím, že nejsem zrovna tyčka jsem jak malej tank. ale s tím se dá taky něco dělat. musíš se s tím srovnat a koukat i na slavné co s tím srovnali. ne každý je kus..mě hodně pomohlo, když sem třeba viděla nějakou reportáž a viděla agátu hanychovou nenamalovanou. to i já sem oproti ní kočka a ráda bych se viděla po péči jejího maskéra to by všichni čuměli
a vlasy, šaty a tak? všechno má udělaný tak, že kdykoliv přijde udělají to pro ní. nemáje to obyčejná holčina z ulice jako my. jen to má vystylovaný a draze zaplacený.
to MY jsme samostatné a jak nám to sluší. a mezi náma, lituju kluka co si nabalí krásnou namalovanou kočku a ráno se vzbudí děsem kdo to je

a pokud máš na mysli velký nos, ( co třeba barbra streisand? )malá prsa? přiznám se ti, že já prsa nikdy neřešila. nechtěla jsem je, fakt. a nyní? no sem tam si výstřih vezmu, ale nehrotím to. něco tam mám a nazdar. v sexuálních hrátkách je to stejně jedno, chlapům se líbí jakékoli..

a víceméně to je skoro vše co mě napadá

jak jsem někde četla a i kámoška mi to řikala, každý jsme originál, a pokud prostě nemáme na plastiky či nechceme či tak, no tak se smiřme s tím co nám pánbůh či kdo to byl dal. (moje oblíbená průpovídka když někoho chci naštvat či je ošklivý dle mého je: no na někom se bůh vytrénovat musel než šel na další level

zkus se na lidi usmívat... každému se rozveselý den, když se na něj někdo usměje a nemusí to být zrovna topmodelka. A když ti to oplatí, hned se cítíš mnohem líp

rebequa: zkusím to díky

Myslím,že je to o tom,najít správný přístup k sobě samé,prostě si sebe vážit. Já jsem asi obrovská vyjímka,ale mám úžasné sebevědomí,prostě si věřím,že všechno zvládnu,ničeho se nebojím,ale nevím,jak jsem k tomu přišla,mám to odjakživa,možná je to i vlivem rodičů a ostatních faktorů. Takže za mě-važ si sama sebe,rozmazluj se,dělej si radosti,nic si nevyčítej. Chovej se k sobě jako k nejmilovanějšímu člověku-to neznamená být sobecná,ale nestavět se na jinou kolej.

Reaguji na kayuschka: nádherně řečeno, tohle jsem se naučila asi před rokem, a musím říct, že od té doby jsem šťastná

Chovej se k sobě jako k nejmilovanějšímu člověku

krásná věta