Bez kamarádek a kamarádů

Zdravím Zkrátím to
na ZŠ - Do páté třídy jsem byla celkem oblíbená, pak jsme se stěhovali, tak jsem nastupovala na jinou ZŠ, kde se semnou jakžtakž bavily ale měla jsem tam asi 3 nejlepší kamarádky. Potom znova stěhování a nastupovala jsem v 6. třídě.. Na první den se semnou seznámily všichni a neměli problém se někteří semnou bavit, ale byla to škola, kde vládne šikana. Mou kamarádku tehdy šikanovali a tak jsem jí pomohla tak, že jsme společně i s její sestrou přestoupily na jinou, tam už bohužel komunikace vázla, přišli jsme 3 a nikdo se nebavil, na to jsem si zvykla, ale šikana žádná.. Jenom nějaký urýpanec, kterého jsem poslala víte kam. Cosi budeme nalhávat, někteří to na ZŠ lehké nemají.
Na SŠ - V prváku pohoda, našla jsem si nejlepší kamarádku, bavila se jakžtakž, pak to šlo z kopce, ale měla jsem 2 kamarádky a na internátu se bavila snad se všema.
No pak jsem ale ukončila v druháku studium, začla jsem pít a chodit za školu. Moje chyba, kterou se budu snažit napravit, tak že letos nastupuji opět do prváku. Mohla jsem být už ve čtvrťáku .
Bydlím na dědině, pár "mladších" lidí se tu najde, ale většina fetuje, či tak. S takovými se bavit nechci. Navíc si s mou věk. kategorii nerozumím, spíš si rozumím se staršími, kolem té třicítky.
Nikdo mě tu nikdy nijak nemusel, mám totiž divného bratra a tak mě vždy všichni srovnávali. Což už nijak neřeším, navíc mě někteří poznali a zjistily, že tomu tak není. Najdou se tady i tací, co chtějí být za každou cenu středem pozornosti a snaží se někoho "shodit" svými řečmi, takové už vůbec nemám v oblibě a na urážky nereaguji, spíš se usmívám, jakože nic.
Poslední dobou asi cca půl roku, mám furt divnou náladu, takovou smutnou,nechuť se bavit.
Před rokem jsem měla partu, báječnou,ale rozuteklo se to, pak "kamarádku" odtuď, která se baví 4 měsíce a pak se ani neozve a vymýšlí si, jak může. Ozve se až za další půl rok, to není kamarádka. Další začala šlapat a fetovat. Doslova. Do toho fakt zatáhnout nechci.
Jó bývali lepší časy, když jsem měla s kým ven, ale scházím se svým nejlepším kamarádem, který bydlí cca minutu ode mě. Ale čím víc ho vidím, tím "horší" náladu mám, prostě nechuť se bavit, čím to? Známe se dlouho,scházíme se denně a jakoby mě nudí?! Ráda chodím do společnosti, ale není s kým, chodila jsem na diskotéky, teď není s kým, prostě jsem zvědavá, co budu dělat v létě.
A ještě dopíši jednu věc, s tím kamarádem, když jsme se nebavily nedávno půl roku, tak všichni za mnou chodily a bavily se semnou, zvali mě všude i kluci odtuď a byli asi rádi, že se nebavíme, co jsme se usmířily, tak nic.. Nezájem. Jen pozdrav, ale všichni na mě kašlou. A všichni závidí kamarádovi, že má více známostí, více peněz a práce než oni, kontakty na různé majitele firem a vlastně to má růžové, když něco chce, zařídí to druhý.
Ale co to souvisí, že se baví ON semnou a JÁ s ním a všichni mě začli ignorovat?
Potřebovala bych jinou společnost lidí, prostě opravdu lidi, kteří mi porozumí a tak. Nevím kde hledat, jelikož jsem vyzkoušela snad všechno.:/ Děkuji za rady.