Bojím se cizích psů a moc je nemusím

Někdo se bojí psů (po tom co Tě napadli se nedivím), někdo třeba myší... divná nejsi. Jen je blbý, že pes ten strach "vycítí" a mnohdy ti pak provádí "schválnosti".

Nejsi divná. A nechápu lidi, co mají psi na volno a ne na vodítku. A nejvíc mě dostává, když se proti tobě řítí pes a majitel jen volá nebojte on je hodný. To bych jim jednu švihla! Těm majitelům, pes za to nemůže. My máme rotvajlera, poslouchá výborně, ale NIKDY bych ho nenechala na volno!

Tak na tom určitě není nic divného, po tvé zkušenosti Mě pes kousl dvakrát, pokaždé byl malého plemene. Přiznám se, že jsem k nim mnohem ostražitější než k těm větším. Ale zas je škoda, že se kvůli tomu nechceš ani vídat s kamarádkou...

Reaguji na pavlab: No jednou sem šla s přítelem a jedli sme kebab. A stojíme u auta našeho a nejdnou se zpozarohu vyřítí buldog a začal na nnás skákat. Cítil jídlo, což se dá tak nějak jako i pocopit ikdyž.... A když se za nějakou dobu vyšel jeho páníček (mladej nagelovanej floutek s egem velkym, jak nevim co) a pakticky jen čuměl...A na moje: To si toho psa ani nezavoláte? Mi odpověděl, abych se nezbláznila....DLouho sem to rozdejchávala...

Mám to stejně jako ty, taky na mě v dětství vystartoval pes a od té doby jsem vůči cizím psům nedůvěřivá. Bojím se hlavně těch větších a pak bojovných plemen. Nemám ráda, když na mě cizí pes skáče, kor když je venku blátivo, tak mám opravdu radost. Navíc mě ještě šíleně štve nesmyslné štěkání hlídacích psů. V naší ulici jsou dva, pokaždé když jde někdo kolem, tak začnou hrozně hysterčit. A já, i když vím, že tam jsou a že začnou štěkat, vždy se hrozně vylekám. Pamatuju si poprvé, co jsem tam šla, tak jsem skočila málem do silnice Dle mého názoru má být pes naučený dělat rámus až poté, co je někdo na soukromém pozemku. Nevím, co má co vyvádět, když jde někdo po chodníku kolem.

To souhlasím, psi to opravdu vycítí, doléhají a člověk je pak ještě více vyklepaný.

Mám to úplně stejně a to ani nemám žádný negativní zážitek. Jakmile někde narazím na psa bez vodítka, úplně mám knedlík v krku a jsem z toho hrozně na nervy. Je to fakt nepříjemné, navíc bydlím v místě, kde procházím místem, kde lidé často venčí a většinou na volno, takže vždy čekám kdy se na mě přiřítí pes. Když jdu běhat, schválně musím volit cesty kolem silnic, protože sice tu máme krásné běžecké trasy, ale plné psů bez vodítek. A takový běžec, to je pro psy lákadlo jako blázen. Nejvíc mě minule dostalo, když přede mnou, na cestě kudy jsem potřebovala nutně projít řádil velký černý dobrman. pán v poklidu stál na cestičce. Fakt jsem byla po*** až za ušima, byla navíc tma. Na pána jsem zavolala jestli by si ho mohl podržet než projdu, pán na mě jen klidně pojdte...to mám nejradši, tak já na nej, že bych byla stejne radsi kdyby si ho podrzel. nakonec si ho zavolal k sobe a prosla jsem. A proč si ho nepodržel se hned ukázalo, pes totiž neměl ani obojek. Mám ráda psy, ale nejsem na ně moc zvyklá, chvíli mi trvá než si na něj zvyknu, ale psy známých, od kterých vím co čekat se klidně pomazlím. Dokonce jsem přemýšlela, že bych si nějakého pořídila, i jako parťáka na běhání. Jenže představa, že společně vyběhneme a na náš se řítí ty smečky kolem asi by mě kleplo...takže zůstanu radši bez psa.Takže rozhodně v tom nejsi sama

Já bydlím na konci města v baráku, ale mám husinu, když jdu třeba z autobusu domů, aby někdo nenechal pootevřená vrátka. A zrovna soused si jednoho neposlušného pořídil a sem uplně hotová, když mám jít ven z domu nebo naopak

To sem ráda, že nejsem jediná. V mém okolí asi nikoho jako já neznám, atak si přijdu trochu divná...

Nedivím se ti a nic divnýho to není. Pes ve městě mezi lidma nemá na volno co dělat a je jedno jestli to je dobrman nebo čivava a jestli je vycepovanej nebo rostl jako dříví v lese. Sama mám velkýho psa, ale neexistuje, že by běhal mezi lidma a autama. Zrovna včera jsem míjela urostlýho piťáčka, co pobíhal kolem dětskýho hřiště na volno a páníček telefonoval a kouřil asi o sto metrů dál. Taky jsem se necítila úplně v pohodě. A přesně tihle blbouni se zasluhujou o negativní postoje vůči psům - takže fakt není divu že jsi nejistá, hlavně pokud jsi zažila útok

Já nemám ráda cizí psy ani toho, co mají rodiče doma. Je mi to protivné, když se ke mě lísá, mám pak všude chlupy, ještě mě třeba oslintá atd. Určitě nejsi divná, někdo prostě na zvířata moc není.