Chci navázat vztah s bratrem svého přítele "2"

Reaguji na ILChazz:
Já jsem to nemyslela doslova tak, že vůbec nemyslím Ale taky nemám dojem, že "neštěstí druhých" způsobuju já, resp. to, že udělám něco, co se jim nemusí zamlouvat. Neštěstí není to, že někoho opustím, když cítím, že pro mě není ten pravý. Jestli on to tak chápe a začne se považovat za ublíženého, tak to je jeho problém. Je to jeho neštěstí... které ale souvisí hlavně s ním samotným, ne s tím, co mu kdy kdo udělá. Vždycky najdeš viníka svého trápení, pokud budeš chtít.
Jasně, chápu, že tady jde o to, že je ve hře jeho bratr. Ale takový je prostě život. Dějou se v něm věci, který by si člověk nevymyslel a který nemůže předvídat. Pokud by se přítel tvářil, že toto za žádnou cenu nezkousne, tak by on byl v situaci, kdy by mohl způsobit neštěstí jiným, kdy by on svými pocity vydíral ostatní a bral jim odhodlání k tomu, aby žili dle svého přesvědčení. On prostě nezapůsobil... Tak co chce někomu vyčítat? Šanci dostal, a jestli jí nevyužil... ? Provinil se něčím bratr, že udělal větší dojem? Provinila se A., když chce něco jiného, než co jí nabízí současný přítel?
A to je to, co jsem asi chtěla napsat: Rozum je sice pěkná věc, ale člověk by se na něj neměl spoléhat jenom jako na jedinou veličinu. Rozum by se měl užívat v harmonii se srdcem a city, ne aby na něj člověk kladl největší důraz. Intuice a cit jsou někdy důležitější. Nevím, proč si A. vlastně se svým současným partnerem začala, ale mám pocit, že právě taky moc používala jenom rozum na úkor toho ostatního. A vidíme, kam to vedlo...
Já, kdybych si byla jistá, že toho bratra opravdu, ale opravdu chci, tak bych se ho nevzdala. Otázka samozřejmě je, jestli za to stojí. Ale někdy má chvilkové štěstí větší váhu než dlouhodobě "uspokojivý" vztah. Jenže to je na každém, jak se rozhodne. Člověk by hlavně neměl ubližovat sám sobě... protože za životy ostatních a za to, jak si to zařídí, žádnou odpovědnost nenese. Někomu možná vyhovuje tvrdit, že jo, ale není to tak. Když se někdo rozhodne, že si zničí život, stejně mu nikdo nepomůže... a naopak je to stejné.

Reaguji na mau-mau:
tak jestli jsi ten typ, který by odpustil, kdyby ti přítel utekl za ségrou, mámou nebo nejlepší kámoškou, a nebrala bys to ani od jednoho jako kudlu do zad a nebyla z toho nešťastná, tak je to sice fajn, ale většina lidí takhle nadnesená na pozemské trápení není Neštěstí není, že někoho opustíš, ale že ho opustíš, nacpeš se mu do rodiny a pak mu v tom budeš máchat čumák pokaždé, když se rodina sejde na nedělní oběd, to už docela neštěstí je
Znova opakuji, je tolik nezadaných chlapů, kteří nejsou příbuzní přítele, že fakt není problém najít štěstí s někým jiným. S tím bráchou to žádná osudová láska nebyla, kdyby jo, vypadalo by to úplně jinak Spíš mi přijde, že zakladatelka chce vytlouct klín klínem a brácha je jediný po ruce, byli spolu koneckonců na pár večeřích, tak jakýpak copak

Napadlo mě to samé.
Zakladatelka si to vše moc maluje. Ten bratr ti výslovně řekl, že by tě stále chtěl, že jsi si tím tak jistá? Jako z pohledů a nějakých "náznaků" nemusí být vůbec nic, jen se můžou vytvářet v tvé hlavě A ani bych se nedivila, podle toho co píšeš mi přijde, že už máš naplánováno s přítelovým bratrem celou budoucnost, o které přítelův bratr nemá ani páru a evidentně o ní asi taky moc nestojí. Vykašli se na oba a hledej jinde. Uděláš líp..

Díky všem za odpověď, možná to, ale ještě upřesním a vysvětlím. Reaguji na mroskvicka: Celou dobu, co jsem na tom byla špatně mě navštěvoval, když jsem byla v nemocnici a stále měl zájem o mě, ovšem jeho rodina podporovala mého současného přítele, tak radši ustoupil a sám se do toho nechtěl míchat, je prostě takovej hodnej trouba. Přiznám: ani jeden nejsou zrovna extra sebevědomí a jsou, co se týče žen stydlivý. Jinak, ale bratr mého přítele má alespoň jiné vlastnosti, co žena ocení. Reaguji na Lady Flame: Nejsem naivní, mám své slabé chvilky, ale za naivní se rozhodně nepovažuji. Vím, co od toho můžu čekat, také vím, že to nemusí vůbec vyjít, ale kdo nic nezkusí, nic nezkazí. Rodina je sice trošku zvláštní, ale známe se dlouho a znají se hodně dlouho i s mojí rodinou, takže celkem předpokládám jaká by byla jejich reakce. Reaguji na mau-mau: A ano, opět máš pravdu, já si celou dobu nalhávala, že ten vztah s mým současným přítelem by se mohl spravit, ale je to blbost. Nepůjde to, já si myslím, že jeho to nenaplňuje stejně jako mě. Chci mu to říct popravdě, ale ohleduplně. Samozdřemě čekám, že reakce by mohla být jak psala Reaguji na Beetlejuice: , ale on to o mě a jeho bratrovi věděl a osobně myslím, že se i modlil, aby se tohle jednou nestalo. Reaguji na mroskvicka: Jo a na kluky opravdu není. Jinak deníček jsem založila, protože jsem chtěla znát názor nezasvěcené osoby, prostě někoho kdo nás nezná.
Jsem asi trochu blázen, ale kdo dneska není. Tyto typy mužů mě přitahují prostě stydlivý, ale zároveň´chci, aby byl alespoň vtipný. Mohu se po někom podívat i jinde ovšem, v tuto chvíli jdu tímto směrem. Včera jsem si zrovna s tím jeho bráchou mailovala a nahodila jsem toto téma a on mi řekl, že jestli se s bratrem rozcházíme, že jestli bych chtěla můžeme spolu klidně zajím na kafe. Takže nemyslím, že by neměl zájem. Chodím s jeho kolegou z práce hrát volejbal a ten říkal, že za posledních 6 let mě měl stejně v hlavě i když jsem byla s někým jiným. Myslím, že je celkem jedno jestli to je jeho bratr nebo někdo úplně cizí, ale když někoho máte rádi, jen tak se ho nevdáte.

Znie to strašne zložito ja nevidím do problematiky veci. Môžem ti povedať svoj názor ale myslím že riadiť vzťahy na základe názoru iného je divné. Je to tvoj život. Každý robí chyby a z nich sa učí. Ja mám pocit že sa motáš stále do kolečka. Možno ak to dáte do kopy tak sa vezmete budete mať kopu deti a budete šťastný do konca života a možno nie. Mne neprišlo pekné prenechať ta bratovi keď si bola chorá lebo ta nechcel stresovať. Ale veď práve vtedy si potrebovala oporu nie? Urob čo uznáš za vhodné a uvidíš. Prinajhoršom urobíš chybu na základe ktorej sa poučíš. Musíš žit svoj život a nenechať ho odžiť ostatným.

No podle mě je to tedy docela velký rozdíl... ale jak myslíš, evidentně jsi už rozhodnutá a žádnou radu stejně nechceš, tak hurá do toho. Jen nám pak tady nebreč, že to nedopadlo (což podle mě nedopadne).

pokud je to pravda, tak proč by se modlil?

já myslela, že s bratrem to máš jasne, že se tě miluje a ne že je to jen tvoje představa...

No v každem případě pokud přítele nemiluješ, rozchod je ok.

Já prostě pořád nechápu, když tě ten bratr tak chce (a i ty jeho), proč už DÁVNO nejste spolu.
To musím zopakovat, což už tu bylo stokrát řečeno: on tě zas tak moc nechce

Možná se mu líbíš, možná by si dal říct, ale že bys byla jeho osudovou ženou (na kterou 6 let nepřetržitě myslí), to se mi teda nezdá. Vždyť to by už konal a navíc by musel hrozně žárlit....jestli to spíš není tak, že on tu svou osudovou ženu teprve hledá a když stále nenachází, tak vzpomíná na tebe (ale není to tak silné, aby mu vadilo, že chodíš s jeho bratrem)

A tvůj přítel o té vaší lásce ví a taky nic nedělá a jen se modlí? To je dobrý masochista teda.

Dodatek: se divím, že tvůj přítel vůbec uvažuje o budoucnosti s tebou a není to on, kdo volí rozchod, když o všem ví + ty víš, že on ví + celá rodina to ví, že ho nemiluješ...

Reaguji na Beetlejuice:
Souhlas se vším.

Také myslím. Asi jen zbývá popřát zakladatelce hodně štěstí

Trochu mě rozčiluje, když se nás tady slečna ptá, jestli je něco ok (zde konkrétně sbalit přítelova bratra) a když dostane odpověď, že není, začne nás tu přesvědčovat, že to ok je. (Bratr ji miluje, přítel o všem ví, rodina to pochopí) Ale samozřejmě to není problém jen tohoto deníčku, vídám to tady často

No přesně tak - chlap, který ženskou chce, udělá první poslední pro to, aby s ní byl. I proto jsem předtím psala, že je zakladatelka dost naivní

Holka, kde ty žiješ? Bratr se tě vzdal, aby na žádost rodiny a taky z dobroty srdce uvolnil cestu svému neschopnému bratrovi. A zatím 6 let v koutě trpí a nemůže si najít ženskou, protože jeho osudovou láskou jsi ty. Ale samozřejmě přijde happy end, ty si uvědomíš, že přítele nemiluješ, on to pochopí (rodiče ovšem taky) a dá ti požehnání na společnou cestu životem s jeho bratrem. Pak budete všichni žít v lásce a míru až do smrti.
Tohle se stává jenom v telenovelách, buď trochu realistka.

A víš, že někdy se happyendy i dějí? Někdy je možná lepší být snílek, co věří ve zdánlivě nereálné věci.
Já bych udělala v první řadě to, že bych se rozešla se současným přítelem, pokud mě vztah s ním neuspokojuje. A pak by se vidělo, jak se k tomu případně bratr postaví a jak bude reagovat... Ale neupínala bych se na něj, brala bych to jako že se osvobodím od někoho, kdo pro mě vlastně byl přítěží. Jestli se bratr rozhoupe nebo ne, to bych nechala být a nezabývala se tím. Nějak to dopadne.
Čili Anastázie, soustřeď se na sebe a na to, co pro sebe považuješ za nejlepší. Nic jinýho ti nikdo poradit nemůže, stejně to zůstane na tobě. Jednej podle toho, co cítíš. Možná si nabiješ hubu, ale ta se ti časem zahojí a je to lepší než se dlouhoudobě trápit ve vztahu, který tě naneplňuje. Jednej podle svojí intuice a podle toho, co ta ti radí. Jak píšu, může tě to stát problémy, ale jednou bys asi víc litovala toho, žes to nezkusila a vzdala se někoho, o kom si myslíš, že je pro tebe ten pravý. (Teda jestli si to opravdu myslíš, ale to si přeber sama). Taky záleží na tom, na co si věříš, že jsi schopná případně ustát. (Takže takhle ber i moje "rady", které jsou od někoho, kdo by zvládl i zklamání. Jestli ty se na to necítíš, nedělej to. Konej jenom to, co je v souladu s tebou a s tvojí náturou. I když myslím, že to chápeme podobně )

Na druhou stranu bych tohle nebrala jako projev nějakého zvláštního zájmu. Já chodím na kafe apod. s přítelem své sestry běžně, hodně si rozumíme, protože máme podobné názory i zájmy, ale rozhodně po něm nijak netoužím a ani on po mně asi ne
Já jsem sice docela zastánce někdy radiálních řešení, ale chce to i opatrnost, aby se člověk zbytečně nezranil. Jak jsem psala výše, neupínej se na nic, abys pak nebyla zklamaná, když se věci vyvrbí jinak, než čekáš. Neopouštěj přítele kvůli bratrovi, opusť ho kdyžtak kvůli sobě, kvůli tomu, že s ním nejsi šťastná tak, jak by sis představovala. Jestli pak bratr převezme iniciativu, bude to jenom bonus. Ale neber to jako nutnost, která musí nastat a bez které se sesypeš. Nestav svoje štěstí na spojení s někým jiným.
Ty totiž zřejmě nejsi spokojená s tím, co máš teď. Možná pak vidíš bratra svého přítele v mnohem pozitivnějších barvách, než jakýma skutečně září. Tak na tohle si dej pozor - aby ses k němu neupla jako k nějakému světlu na konci tunelu... může to být tvoje Slunce, ale taky jenom obyčejná zářivka. Proto tím tunelem neběž kvůlli němu a kvůli představě, kterou o něm máš, ale kvůli sobě samotné. Zkrátka - bratra teď tolik neřeš, řeš vztah (nebo nevztah) se svým přítelem a to, jestli s ním chceš být nebo ne.

Reaguji na Siiri: S tím, že se modlil jsem to myslela spíš obrazně. Myslím, že takto uvažoval možná, tak před rokem nyní, ale ne. Nechci, aby jsme byli ve vztahu, který nemá budoucnost. Navíc jsem se svým přítelem o všem včera i mluvila, dost mě překvapilo, že o jeho bratrovi všechno ví, co ke mě cítí. Vůbec jsme se nehádali, prostě jsme si promluvili jako dva dospělí lidé. Naznačil mi, že i on sám by měl za mě nějakou "náhradu", já bych byla i za to celkem ráda.
Chápu řeknete si: přenechá svoji přítelkyni bratrovi jako by nic a ještě jim může přijít jednou na svatbu. On je opravdu velice hodnej a chápavej člověk, sám věří na takové "Happyendy" a nikdy by mi nepřál nic zlého a já jemu také ne. Teď bych byla ráda, kdyby si i on naše někoho jiného a byl šťastný. Reaguji na eM.X: Nemyslím si, že v životě půjde vše jako v telenovele. Můžu se jednou, kdybych s bratrem opravdu začala chodit, také rozejít, to nikdo neříká, že ne. Málo kdy je to láska "až do smrti". A, že 6 let trpí, to je jeho věc, jestli střídá partnerky nebo ne. On je prostě takovej člověk, co není nijak promiskuidní a extra sexu chtivý. Reaguji na mau-mau: Jistě chápu, že to, že když se mnou šel na kafe nemusí mě nutně milovat. Ovšem myslím, že žena pozná, když k ní muž něco cítí, jak se dívá, dotýká, červená. Sám mi navrhl další schůzku a to by asi kdyby neměl zájem neudělal.

Ahoj promiň že se připojoji k této diskuzi ,ale mám stejný problém jsem zamilovaná do bráchy přítele. S přítelem jsem pět let a jeho bráchu jsem předtím neznala. Poslední rok jsem se víc sblížíla s jeho bráchou a to do slova. Jsem také zmatená a myslim že ke me něco cítí( ale také se mohu mílit) ale své city neprojeví kvůli brachovi a ja se k vyznání také nemám.Příteli jsem to nedávno přiznala ze se mi líbí jeho bratr a první den to bral v pohodě smál se to mu a radil mi jak na něj ,ale druhý den byl smutný a snaží se o me je videt že me nechce nechat jeho brachovi. Takže to nijak nepomohl přiznání příteli . Držím ti palce ať to vyjde jak by jsi chtěla ja sem se kolikrát snažila aby to bylo z přítelem jako dřív ale nejde to miluji jeho brachu. Asi budu muset vztah s přítelem ukončit a nechat tomu volný průběh nebo význam lásku jeho bratrovi a uvidim jak na tom jsem. Je to nepříjemná situace vím že bych měla dát zpátečku , ale když miluješ tak je dobré jít za svým srdcem. Když tak se omlouvám že jsem tu napsala svůj příběh.