Chodím oblékaná jen v černém oblečení a jinak se stydím
Chodím oblékaná jen v černém oblečení a jinak se stydím
No ono je černé oblečení a černé oblečení. Mně obliba v černé přetrvala z metalového období a i když jsem si postupně šatník doplnila, v černé si nijak fádně nebo smutně nepřipadám, ale zase to nemám tak, že bych se do černé schovávala. Zeptala bych se - nosíš i jiné druhy oblečení než trička a kalhoty? Třeba šaty, tuniky, cokoli "ženského" nebo máš tendenci svoji postavu prostě do té černé zahalit a schovat?
Cituji Gixxie: Zeptala bych se - nosíš i jiné druhy oblečení než trička a kalhoty? Třeba šaty, tuniky, cokoli "ženského" nebo máš tendenci svoji postavu prostě do té černé zahalit a schovat?
Ne, nenosím. Šaty nemám žádné a sukně mám dvě ( černé ) ale nenosím je vůbec, tuniky a halenky jsem si nakoupila ( v černé barvě) , ale také je nenosím. Nenosím ani trička, která jsou jakkoliv nařasená, připadám si v tom jak selka. Prostě nosím jen ty obyčjná a trika polo s límečkem.
Já jsem jednu dobu nosila vesměs jen šedou barvu. Ostatní si mysleli, že je šedá má oblíbená barva, ale tak to nebylo. Vzdycky, kdyz kolem prosla holka hezky barevne sladen, tak jsem se za ní otočila a povzdechla jsem si, proč se tak neumím oblékat já. To období mě přešlo a teď mám radost z barev. Myslím si, že tvůj problém by mohl pomaloučku psycholog odstranit, abys se i ty mohla radovat z barev, kombinovat a cítit se dobře, ti to sluší 
Cituji AlenaK5: Ne, nenosím. Šaty nemám žádné a sukně mám dvě ( černé ) ale nenosím je vůbec, tuniky a halenky jsem si nakoupila ( v černé barvě) , ale také je nenosím. Nenosím ani trička, která jsou jakkoliv nařasená, připadám si v tom jak selka. Prostě nosím jen ty obyčjná a trika polo s límečkem.
A neměl někdy někdo narážky na tvoji postavu nebo tak, že by ses pak třeba podvědomě zakuklila do té černé, o které se říká, že opticky zužuje a stal se z toho zvyk, který se těžko opouští? Mně se například doma z legrace smáli, že mám velký zadek a tak jsem celou pubertu nosila takové ty pytlovité dlouhé svetry, abych zadek zakryla a přitom jsem byla spíš hubeňour a bylo to jenom v hlavě. A co tedy zkusit nějaké doplňky, jak radí holky? Přeci jenom ve 38 letech je ještě brzo chodit oblíkaná jako mafiánská babička 
Cituji AlenaK5: Ne, nenosím. Šaty nemám žádné a sukně mám dvě ( černé ) ale nenosím je vůbec, tuniky a halenky jsem si nakoupila ( v černé barvě) , ale také je nenosím. Nenosím ani trička, která jsou jakkoliv nařasená, připadám si v tom jak selka. Prostě nosím jen ty obyčjná a trika polo s límečkem.
No v tomhle bych viděla mnohem větší problém, než v té černé barvě. Myslím že to je škoda, v sukni nebo šatech bys určitě vypadala více žensky a víc by ti to slušelo. Takže bych určitě tačla tím, že bys začala nosit takovéhle věci, když už je máš navíc doma 
Mám ten samý problém.Nedám na sebe jinou barvu než černou.Mám to tak už od školy.Připadnu si v ní v pohodě,protože jsem navíc silná a barvy nebo nedej bože nějaké pestré vzory mě rozšiřují a přijdu si v tom jak nějaká šesesátnice.Jinak vlasy mám blond.
Mám ráda přiléhavé oblečení,halenky s výstřihem,kalhoty do zvonu,lodičky na vysokých podpatcích ovšem vše pouze v černé.
Když jsem si na sebe zkoušela brát modrou,tak jsem si připadla jak popelář nebo nádražák,červená,bílá,žlutá mi přidává hromadu kilo navíc a zelená,šedá,hnědá,béžová se mi vůbec nelíbí.No a takové ty pestrobarevné květované nebo vzorované halenky nebo šaty nosí moje babička která má 70 let.
Od černé mě neodradí nic.
Jednou když jsem přišla do práce,tak mi kolegyně místo pozdravu řekla:"Černá Máry-hup do jámy" ale bylo to ze srandy,protože paní Věruška je bezva ženská a je s ní sranda.Další den došla taky celá v černém-též blondýna a moc jí to slušelo
Cituji Padlý Anděl: Od černé mě neodradí nic.
já ji taky miluju.
Mám plný šatník všeho možného, ale nejvíc nosím tmavé věci. Černou, tmavěji modrou apod. Tmavé oblečení rozrazím nějakým doplňkem a je to...
Nebo celkově tmavé oblečení má barevný lem, nápis a to mi stačí... (jednou se přítel dokonce divil, že vlastně nemám ráda růžovou barvu, když mám růžově olemovanou mikinu
). 
Plavky mám ale barevné, protože málokdy jsem tak opálená, aby mé většinou světlé tělo nekontrastovalo v černých plavkách.
Asi se nedá generalizovat, že se do černé (tmavé) barvy člověk skrývá. Mne třeba přijde kombinace blond vlasů a černého oblečení skvělá. Světlé vlasy září už samy o sobě, hlavně když jsou rozpuštěné a delší.
Cituji AlenaK5: Ne, nenosím. Šaty nemám žádné a sukně mám dvě ( černé ) ale nenosím je vůbec, tuniky a halenky jsem si nakoupila ( v černé barvě) , ale také je nenosím. Nenosím ani trička, která jsou jakkoliv nařasená, připadám si v tom jak selka. Prostě nosím jen ty obyčjná a trika polo s límečkem.
to vypadá, že je to opravdu trochu reakce na to tehdejší přibrání jak jsi psala. Když se vyhýbáš i nařasení apod. Ovšem stále i to mi přijde lepší než být nesoudná a soukat se do něčeho, v čem se necítíš.
Pokud ve svém životě nevíš o konkrétním problému (případně proběhnutých nevhodných komentářů od okolí na Tvou postavu...), tak bych jen zkusila postupně přidávat barvy. Ale opravdu postupně, protože když si nakoupíš něco v extra jasných barvách, tak to stejně nosit nebudeš. Tmavé oblečení je i o zvyku a ten můžeš trochu zlomit barevnými doplňky - tak se přestaneš barev bát. Zkus to. Když to nepůjde ani takhle postupně a bude Tě pořád trápit, že chodíš v černé, tak pak bych vyhledala pomoc zvenčí. Jinak asi ani ne...