Cítím, že to není navždy

Rozejít se? Nevím, jak moc plánuješ svou budoucnost, ale není partnerství právě o tom, že chceš, aby to bylo na vždy? Ale neboj, já to taky několikrát zažila...ale vždy to skončilo rozchodem...chvíli to bolí, ale nakonec si přeci řekneš, že je to asi dobře...obzvlášť, když tě ta představa toho NA POŘÁD, tak moc děsí...

No můžeš řešit třeba takové ty praktické věci: kdybychom šli od sebe, kde bych bydlela, jestli mám našetřeno na kauci na nájem...

Ano, také jsem to tak měla. Pořád jsem daného člověka neviděla ve své budoucnosti. 6 let vztahu, z toho tak 4 roky těchto pocitů, pak jsem to ukončila v jedně minutě a druhý den jsem najednou mohla dýchat. 😀Také jsem se bála, že otěhotním. Cítila jsem, že bych to dítě chtěla, ale ne s ním....i kdybych se rozhodla vychovávat dítě sama, stejně už toho člověka budeš mít do smrti za zadkem. Samozřejmě to bylo nefér vúči němu,, mohla jsem se rozejít mnohem dříve a on by měl více prostoru na hledání někoho, kdo ho ocení. Takhle by ses na to měla dívat i ty. Pro něj i tebe určitě čeká někdo vhodnější.
Já chvílema litovala.....byl to víceméně fajn člověk ...a ty případy se kterýma jsem potom randila? Škoda mluvit. A pak jsem potkala někoho, koho se nebojím nazvat první velkou láskou(je mi26 ) 😀....po dvou letech a na místě, kde bych to čekala nejméně. Takže za mě : rozchod a užívat života 😀.

Tím, že v takovém vztahu setrváváš ubližuješ sobě ale i svému partnerovi - když to tak řeknu, tak on s Tebou jen "ztrácí čas" a ani o tom chudák neví. Nalej mu čistého vína, seber odvahu a prostě to ukonči. Tohle je trápení pro Vás pro oba, přitom už byste nějakou dobu klidně mohli být ve vztazích, které by budoucnost měly......
Vím,ž e je tot ěžké ukončit vztah, který jede ze setrvačnosti, ale v dlouhodobém horizontu je to ta nejlepší varianta.

Myslím, že by bylo dobré si promluvit a říct mu, co ty od vztahu a od partnera očekáváš. I mu dát prostor, aby to udělal a vyplnil ty přání. Třeba i toužíte po tom samém, ale jen vázne komunikace. A nebo se společně shodnete, že se neshodnete. Každopádně neřešením ničemu nepomůžeš..

Partnerství určitě není o myšlenkách , aby to bylo navždy.
.
Navždy není nic , vztahy jsou různé některé krátkodobé jiné delší.Od toho je chození či společné bydlení , je to o vzájemném poznávání. Takže 2 roky ti daly odpověď. Být s někým jenom proto, že když už s ním teda chodím tak si ho i vezmu je tak trošku mimo. Takže pokud máš takové myšlenky a pocity je čas udělat za vztahem tečku a hledat dál.

V takovém vztahu podle mě nemůžeš zůstat. Pokud to tak cítíš, dusíš tím sebe, ale i jeho. Musíš mu dát šanci, aby si našel někoho, kdo s ním bude chtít být napořád a tak samo dej šanci sobě, aby si to tak s někým cítila. Tento pocit nezmizí, bude narůstat a jednoho dne se prostě sebereš a půjdeš. Udělej to hned, někde tam na tebe čeká ....chlap, kterého budeš milovat a budeš s ním chtít být pořád a hlavně ...napořád.