Omlazující kosmetika slavných panovnic

Boj se stářím ve stínu pyramid

Ranní toaleta královny Kawit

Ve starověkém Egyptě věnovali příslušníci aristokratických vrstev péči o tělo mnoho času. Znali deodoranty, vonné masti, líčidla, pravidelně se koupali. A bojovali se stárnutím. Co asi používala královna 11. královské dynastie Kawit? K udržení hydratované, pružné a vláčné kůže ji její otroci masírovali mastmi z tuku hrochů či krokodýlů, nebo z oleje rostlin. V suchém podnebí Egypta byla tato péče nezbytná i velmi příjemná. Dávky oleje k potírání těla se dokonce staly součástí mzdy královských řemeslníků. Když začaly královně Šeš, matce krále Tetiho, věkem padat vlasy, používala tento dochovaný recept ke zvýšení jejich růstu: končetina fenky chrta, pecka datle a oslí kopyto se řádně uvaří v oleji v hrnci džadža, vzniklou směsí se hojně maže hlava. Pokud tedy máte hrnec džadža a ostatní ingredience, můžete po tisíci letech vyzkoušet jeho účinnost. Dalším doporučovaným prostředkem proti padání vlasů byl lví tuk. Pokud začaly vlasy šedivět, krev černého dobytka svařená v oleji, tuk černých hadů a obsah havraních vajec jim navrátil jejich požadovanou černou barvu. Proti vráskám se užíval olej ze semen pískavice řecké seno. Dochovaly se i složitější kosmetické recepty. Jeden začíná sebevědomým úvodem: „začátek knihy pro předělání starého na mladého“. Spolehlivě prý z obličeje odstraní vrásky následující směs, pokud se denně jemně natírá na obličej: pryskyřice z terebinového stromu, vosk, čerstvý olej behen, kyperská tráva, to vše smícháno se slizem rostlin.

Zázračné oslí mléko

Skutečná podoba královny Kleopatry zůstane zřejmě navždy tajemstvím.

Dodnes není jisté, zda-li pověsti o legendární kráse egyptské královny Kleopatry jsou pravdivé, či zda byla ve skutečnosti malá, obtloustlá a obyčejná. O tom, že o svůj zevnějšek dbala s velkou pečlivostí, ovšem není pochyb. Má se za to, že Kleopatra používala jako tajnou složku přípravků proti vráskám kadidlo. Kadidlo skutečně působí na pleť regeneračně, má i schopnost vyhladit první jemné linky a vrásky. Mnohem známější je ovšem pověst o koupelích v oslím mléce, kterým se Kleopatra oddávala, aby si udržela mladou a zářivou pleť. Legenda praví, že na denní koupel pro Kleopatru bylo třeba mléko od 700 oslic. Nebyla jedinou významnou ženou, která podlehla údajným blahodárným účinkům takové koupele. Plinius Starší zaznamenal případ Popei Sabiny, druhé ženy římského císaře Nera. V Římě se věřilo, že oslí mléko vyhlazuje vrásky, zanechává pleť jemnější a bělostnější. Plinius popisuje, že Popea si jím sedmkrát denně potírala obličej, a kromě toho se oddávala sedací mléčné lázni. Aby se mohla v mléce koupat i mimo své sídlo, provázelo ji na cestách stádo oslic. 

Jsou zázračné účinky oslího mléka skutečně pravdivé? Alespoň částečně ano. Mléko obsahuje velké množství proteinů, fosfolipidů a ceramidů, mastných kyselin, vitamíny A, B1, B2, B6, C, D i E. Je velmi výživné, proto se doporučuje zejména na suchou pleť, a při péči proti vráskám. Vyrábí se i speciální kosmetické řady s oslím mlékem - např. Donkey Milk Cosmetics. Pro účely kosmetických firem existují zvláštní oslí mléčné farmy. Zajímavé je, že oslí mléko je svým složením ze všech savců nejpodobnější lidskému mateřskému mléku.

Ve starověku oslí mléko sloužilo jako lék. Hippokrates, nazývaný otcem lékařství, jej předepisoval na onemocnění jater, infekční onemocnění, horečku, krvácení z nosu, otravy a léčení ran. Také Plinius Starší jej radil používat proti otravě olovem či sírou, jedům, vráskám, horečce, při krvácení v ústní dutině a mnoha jiným problémům.

Péče o pleť u vídeňského císařského dvora

Zvětšit

Alžběta se pro svou touhu po kráse a věčném mládí stala otrokem vlastního těla.

Císařovna Alžběta Bavorská, zvaná Sisi, byla svým vzhledem až chorobně posedlá. Obávala se tloušťky, neatraktivity a stáří. Držela diety, denně cvičila a několik hodin trávila péčí o vlasy. Stejnou péči věnovala také své pleti. Kosmetiku císařovně připravovala dvorní lékárna. Známý je tzv. Créme Céleste, vyrobený z bílého vosku, vorvaního tuku, mandlí a růžové vody. Další krém, který císařovna pravidelně užívala, a kterého si cenily také mnohé dámy u dvora, se nazýval „studený krém“. Obsahoval mandlový olej, kokosové máslo, včelí vosk a růžovou vodu. Svůj název získal pro chladivé a osvěžující působení na pleti (voda v olejové emulzi se rychle vypařovala a tím ochlazovala pleť). Při silnějším slunečním záření používala Sisi masky z vyčištěného medu či tvarohu, které nechala dvě hodiny působit. S oblibou používala pleťové vody - růžové, heřmánkové nebo levandulové. Zkoušela ale i výstřednější prostředky: masku z drcených jahod nebo syrového telecího masa, které přikládala na obličej na noc pod speciální koženou masku. Často také spala se šátky namočenými v octě a přiloženými na stehna, což mělo podpořit její štíhlost. K tomuto účelu používala speciální fialkový ocet, vyrobený z květů fialek, octa, fialkového pudru a destilované vody. Pro zachování vláčné pleti se koupala v teplém olivovém oleji. Trápila své tělo nejen zevně, ale i vnitřně - pro krásu byla ochotná pít směs několik vaječných bílků se solí, či dokonce litry šťávy ze syrového masa.