Raw strava aneb život bez sporáku
Co si představit pod živou stravou?
Raw food, raw strava nebo jednoduše syrová „živá“ strava neprošla tepelným zpracováním (zahřátím nad 42 °C), díky čemuž si zachovala vysoký podíl aktivních enzymů, minerálů, vitamínů a kvalitních živin, které se při běžné tepelné úpravě potravin z velké části nebo úplně vytratí. Součást jídelníčku vitariánů – lidí, kteří se stravují výhradně živou stravou – tvoří zejména čerstvé ovoce a zelenina, bylinky, nejrůznější semínka a oříšky, mořské řasy a různé druhy fazolí. Stejně jako u veganů u nich nenajdete žádné živočišné produkty (výjimečně med). S nadsázkou by se dalo říct, že vitariánství je další „vyšší“ level veganství, na druhou stranu pro mnohé představuje vitariánství spíše cestu k vlastnímu zdraví, etické důvody jsou až druhotné, ale to je značně individuální a diskutabilní.
Proč jíst potraviny s vysokým čistým ziskem?
Klíčem ke zdravějšímu životu je výživa s vysokým čistým ziskem, kterou syrová strava bezpochyby nabízí. Zajímavý pohled na věc nabízí profesionální triatlonista na ironmanské trati, ultramaratonec a výživový poradce Brendan Brazier, podle kterého čistý zisk z potravin představuje energii a výživnou hodnotu, kterou tělo získává po strávení a vstřebání jídla. Brazier říká, že tělo těží energii z potravin prostřednictvím živin. Čím víc energie musí organismus vynaložit na strávení, vstřebání a využití výživných látek z jídla, které mu dodáme, tím méně energie mu zůstane. Z toho vyplývá, že pokud maximalizujeme efektivitu trávení a vstřebávání živin pomocí konzumace potravin s čistým ziskem, v zásadě tělu ulehčíme od přílišné práce.
Věděli jste, že pro vstřebání většiny potravin ve stravě průměrného člověka je zapotřebí skoro stejné množství energie, kolik obsahuje samotná potravina? Stravujeme se jídlem s extrémně nízkým čistým ziskem a naše tělo musí vynakládat extrémně velké množství energie jen k samotnému trávení, a tak není divu, že je spousta z nás bez energie a zhoršuje se nám zdravotní stav.
Jak ušetřit velké množství energie?
Na tuto otázku jsme si odpověděli už výše – ušetřit velké množství energie, a tím zároveň i omezit stres v těle, můžeme konzumací snáz vstřebatelných jídel, tedy potravin v přírodním stavu. Potraviny v přírodním stavu mají vysoký podíl živin, lze je strávit a vstřebat s menším energetickým výdejem než průmyslově zpracovaná, rafinovaná jídla. Navíc když svůj jídelníček obohatíme o více potravin v přírodním stavu, které jsou bohaté na živiny, tělo nemusí přijímat tolik potravy, jako kdyby dostávalo méně výživná jídla. Zmizí nutkavá potřeba stále něco pojídat a chutě na sladké potraviny plné rafinované cukru. Mimo jiné se díky potravinám s vysokým obsahem živin značně zrychlí proces regenerace, což ocení každý aktivní sportovec.
S jakými protiargumenty přichází kritici?
Vitariánství stejně jako například i veganství a další (specifické) druhy stravování mají své odpůrce, kteří mají připravenou celou řadu protiargumentů. Přiznám se, že nejsem odborník, přesto se pokusím na některé z nejčastějších protiargumentů reagovat. Budu vycházet z vědomostí, které jsem získala během doby, kdy se sama aktivně zajímám o zdravé stravování a sport.
Protiargument 1 – nedostatek vitamínu B12
Vitamín B12 je důležitý pro fungování nervové soustavy – podílí se na koordinaci a plynulém pohybu svalů, mimo jiné hraje důležitou roli při produkci červených krvinek a přeměně potravy ve využitelnou energii. Na rozdíl od jiných vitamínů B se v potravě tolik nevyskytuje, nejvíce ho najdeme v mase. Jenže živočišné produkty vitariáni, vegani ani vegetariáni nekonzumují, což ale neznamená, že nemohou vitamín B12 čerpat z jiných zdrojů. Nejlepšími rostlinnými zdroji vitamínu B12 jsou chlorela, miso, lahůdkové droždí. Rich Roll – kterého časopis Men's Fitness označil za jednoho z 25 mužů světa s nejlepší kondicí – říká, že k pokrytí celodenní potřeby vitamínu B12 stačí vypít dva hrnky kokosového mléka. Další možností je čerpat z potravinových doplňků.
Protiargument 2 – nedostatek vitamínu D
Vitamín D umožňuje tělu efektivně vstřebávat vápník, což je důležité pro správnou tvorbu kostí, stejně jako pro plynulost svalových kontrakcí. Inu, v tomto případě mohu doporučit jediné – vyrazte ven. Tělo si vyrábí vlastní vitamín D, když se vystaví mírnému slunci. Stačí čtvrt hodinka na slunci a s vitamínem D si nemusíme dělat starosti. Co když slunce nesvítí? Pak je nejlepší doplnit vitamín D z mandlí, mandlového či kokosového mléko, ovocných šťáv nebo lahůdkového droždí.
Protiargument 3 – nedostatek vápníku
Snížené množství vápníku se může projevit v podobě osteoporózy sice až za několik let, přesto lze jeho úbytek zaznamenat již dříve, například v podobě svalových křečí. Pokud sportujete, měli byste příjem vápníku navýšit, jelikož vápník je přítomný v krevním oběhu a ztrácí se pocením a svalovými kontrakcemi. Zvyšte konzumaci listové zeleniny, jezte neloupaná sezamová semínka nebo sezamovou pastu zvanou tahini, díky těmto potravinám se nemusíte nedostatku vápníku bát.
Protiargument 4 – nedostatek železa
Množství železa hraje pro fyzicky aktivního člověka významnou roli. Železo zajišťuje, že je tělo schopné dopravit krev bohatou na kyslík do pracujících končetin, a tím maximalizuje efektivitu. Mimo to se železo využívá k výstavbě krevních bílkovin potřebných k metabolismu potravy, trávení a oběhu krve. Kritici rostlinného stravování tvrdí, že vegani a vitariáni trpí chudokrevností, přitom žádná studie nedokazuje, že chudokrevnost je u veganů či vitariánů vyšší než u běžné populace. Odkud železo čerpat? Z dýňových a sezamových semínek, sušených rajčat a meruněk, čočky, špenátu, quinoi, tempehu, černých fazolí, fazolí a fazolí pinto, brambor, švestkové šťávy a rozinek. Pro lepší vstřebávání rostlinné formy železa se doporučuje dodávat železo společně s potravinami s vysokým obsahem vitamínu C (citróny, pomeranče, grepy, červená paprika). Tímto způsobem si zajistíte dostatečný přísun železa.
Protiargument 5 – nedostatek omega-3
Esenciální mastné kyseliny omega-3 i omega-6 jsou důležitým výživovým faktorem celkového zdraví, podporují zdravé fungování kardiovaskulárního, imunitního a nervového systému, a také se přímo podílejí na zdraví buněk. Rovnováha omega-3 a omega-6 je rovněž klíčová pro zdravou kůži. Podle některých kritiků vitariánství a veganství se mastné kyseliny omega-3 nevyskytují v rostlinných produktech a dají se čerpat zejména z rybího tuku. Tohle tvrzení je mylné. Omega-3 se vyskytuje v mnoha rostlinných potravinách, nejbohatším zdrojem je olej ze semen lnu, nicméně okolo něj je stále ještě spousta tabu (například je spojován s rizikem nádoru prostaty), proto doporučuji čerpat z jiných zdrojů, jako jsou para ořechy, vlašské ořechy, semínka chia, dýně, semínka kiwi, konopí či semínka sezamu, olivový olej extra virgin, konopný olej nebo olej z pšeničných klíčků, pšeničné klíčky, avokádo, tempeh, natto a miso, bílé fazole, červené fazole, kapusta, špenát, brokolice, spirulina nebo mořské řasy.
Protiargument 6 – nedostatek bílkovin
S tímto argumentem přicházejí nejčastěji návštěvníci fitness centrech, podle kterých není možné budovat kvalitní svalovou hmotu pouze na základě rostlin. Ale nejsou to jen „svalovci“ a sportovci, podle kterých jsou živočišné bílkoviny nezbytné k budování svalů a zdravému životu. Tento názor je zakořeněn v celé naší kultuře, přitom není správný. Ano, bílkoviny jsou klíčovou složkou potravy, která je nutná k tvorbě a regeneraci svalů, k udržování základních funkcí těla v chodu, včetně zachování kosterní stavby, imunitního systému a předcházení únavě, ale není pravda, že proteiny musí pocházet ze zvířat. Existuje obrovské množství potravin rostlinného původu s vysokým obsahem proteinů, přičemž některé zapadají do konceptu vitariánství – spirulina, listová zelenina, brokolice, luštěniny (naklíčené luštěniny), konopná semínka, mandle (nejlépe namočené), burákové máslo, jiné už se hodí spíše pro vegany, jelikož se tepelně upravují – tempeh, seitan, vařená čočka, quinoa, hnědá rýže, vařený špenát, pečená brambora, celozrnný chléb a další.
Řekněte sbohem rafinovaným výrobkům
Změnit od základu stravování představuje zásadní krok. Pokud se rozhodnete ze dne na den stát veganem nebo dokonce vitariánem, pravděpodobně se setkáte s neúspěchem. Změna by měla být pozvolná a člověk by měl ke svému rozhodnutí dospět, nikoliv se do něj nechat zatlačit. Pro někoho – s největší pravděpodobností pro většinu lidí – to může být dokonce nepředstavitelné, zvláště když nemají o veganství či živém stravování dostatečné informace. Vzdát se veškerých živočišných výrobků, včetně sýrů a vajec? Či dokonce jíst tepelně neupravené potraviny?
Váš jídelníček se nemusí skládat pouze z tepelně neupravených potravin, nicméně chcete-li pro své zdraví přeci jen něco udělat, přestaňte se cpát rafinovanými výrobky od rána do večera, začněte stavět základy na tepelně neupravených, zásadotvorných potravinách s neporušenými enzymy. Jako hlavní zdroj sacharidů přijímejte čerstvé ovoce a zeleninu, k tomu se snažte jíst ve větším množství divokou rýži, quinou, pohanku, amarant. Konzumujte luštěniny všeho druhu, semínka, klíčky a kvalitní tuky. Pokuste se být více otevření k „alternativním“ možnostem stravování a odhoďte předsudky. Netrvejte jen na své pravdě, ta vás v mnoha směrech omezuje.
Komentáře
Zde se můžete Zaregistrovat, případně Přihlásit