Co děláte v depresi? Jak se jí zbavit?

amanda1

Já vím, jsi hodná, že se staráš, musí to být asi náročné a dotyčná má velké štěstí ....

Siso oono je to asi taky jinak.čtla jsem že jsou depky u kterých se ví co je příčina a pak ty kde je příčina nejasná.taky míváš depky? někdy si myslim že já osobně zblbnu.AM

Pumkin
myslim si jak to čtu že Amanda chce pomoct asi tobě ne????a co tě trápí pokud si to ty?čtla jsem vaše příspěvky a myslim že jsem na to správně kápla.za stav myšlení se nemusí nikdo stydět.víc názorů víc rad.holky tě v tom nenechají.Teda pokud se jedná o tebe.pokud ne tak pardon.Prášky jsou taky řešení ale asi jen na krátko ptž je hned závislost.mě napsal kdysdi doktor diazepam.to bylo po rozvodu s prvním mužem.no a přešlo.AM

AnnaMarie
Ahoj, máš i nemáš pravdu. Amanda mi již pomohla a pomáhá. Měla jsem takové chmury (depka by bylo příliš silné slovo, ale lidově se těmto stavům "depka" říká, ale vím, že opravdová deprese je mnohem závažnější), ale už je to mnohem lepší a hlavně, nebyla jsem "na prášky." Kdybych měla opravdu hluboký problém, vím, že by mi tady spoustu lidí pomohlo, přesně, jak píšeš: <div class="quote"><div class="quoting">AnnaMarie</div>za stav myšlení se nemusí nikdo stydět.víc názorů víc rad.holky tě v tom nenechají</div>
Nevidím důvod, aby se kdokoli styděl za pocity potažmo deprese. Stydíme se snad za bolest v krku nebo hemoroidy ?

Petrůů

Myslela jsem to jako nadsázku, protože na fóru se občas skutečně veřejně řeší velmi intimní témata

Petruu; To s tou tvou kamoskou je smutne. Nikdy by me nenapadlo ze by se neco takoveho mohlo prihodit.Amanda

AnaMarie; Ne ne ,neni to Pumpkin; Pokud jsi pozorne precetla ma temata, pisu o osobe me blizke. Kdyby to byla Pumpkin napisu PROSIM o pomoc pro Pumpkin.

????? Nechápu, co já tobě provedla.ptž se mi nic nevylíhlo co by to bylo.můžeš osvětlit?AM

seš hodná ptž některý jen koukají na to jak uškodit a bavit se cizím neštěstím. a mají radost z hádek a smutku a pláče.AM

Siso nemocná budeš ty ptž já aspoň makam u tý kasy.a že píšeš zlé věci mě taky překvapilo.Seš si jistá že nejseš v nějaký srandě?jako že si z nás někdo střílí?docela mě to mrzí cos psala.já vim totiž že tě tady ženský nesnášení.převážně teda, a mě takyNEEEEE.Vždycky napíšu co si myslim a je zle!tak asi poznaly že si rozumíme a to je štve.prosim tě ověř si všecko.najisto nevim o co jde.Pokud si z nás vystřlily,tak se tedˇbavějí. Hurá(( asi sme skočily obě na špeka
mrzí mě to ptž sme se spolu dost nasmály. mě se to líbilo a byla to švanda Dudák. AM

Ahojky! Já mám dotaz. Je mi 14 let. A poslední dobou mám pořád takový divný pocit. Typu: jaký je vůbec smysl života... Nikdy jsem nebyla zamilovaná a mám pocit, že ani nechci. Když se na mě usměje nějaký hezký kluk, nic to se mnou nedělá. Pořád musím myslet na to jestli náhodou nejsem lesbička... Myslíte, že je to v mém věku normální? Způsobeno třeba hormonama nebo tak...

Puntikatej
ahoj,
podívej, otázky... Jaký je vůbec smysl života...si budeš pokládat pořád s věkem to nesouvisí...že tě to teď napadá, to je proto, že hledáš sama sebe! Možná to nějakou dobu ještě potrvá než se najdeš, někdo se třeba hledá celý svůj pozemský život.
Svou sexuální orientaci odhalíš, jestli to bude dřív nebo až později to ví jen...
Budou tě v tomhle věku napadat různé otázky, moc nad nimi nepřemýšlej jestli je to normální? a co je dneska normální

Puntikatej
Jsi ve věku, pro který je příznačné pokládat si otázky "kdo jsem, proč tady jsem, jaká bych chtěla být, proč taková nejsem, jsem normální..." Říká se tomu hledání identity, jak píše Ses, hledání sebe sama.
Samozřejmě že u Tebe probíhá také pohlavní dozrávání a je známé, že hormální nerovnováha může být příčinou rozladění, smutku nebo i nejrůznějších konfliktů s druhými. Takže to může být jeden z důvodů, proč se necítíš v pohodě.

Velice časté v tomto věku je i to, že je člověk k sobě zvýšeně kritický, hledá na sobě spíše nedostatky, pochybuje o sobě, z toho může také pramenit nespokojenost a pocit nedostačivosti a naštvanosti na sebe i celý svět. Z toho pak vycházejí i různé hádky s dospěláky a vzpoura proti autoritám.

Po období určitého klidu se o slovo hlásí i sexuální potřeby, je to čas experimentování a získávání sexuálních zkušeností. Ano, může být spojený i s pochybnostmi o vlastní sexuální orientaci, a nebo s postupným odhalením její odlišnosti.

To, co prožíváš, patří tedy k Tvému věku. Nedělej si starosti s tím, že jsi ještě nebyla zamilovaná, ani s tím, jestli nejsi lesbička. To první přijde, až se objeví někdo, kdo bude v sobě mít ten kousek kouzla, který je potřeba k tomu, aby člověk pochopil, že se děje něco moc hezkého. To druhé neovlivníš vůlí, sexuální orientaci si člověk nevybírá. A dnes to již není vnímáno jako něco špatného.

Pusť ty starosti z hlavy, dělej věci, které Tě baví, nacházej smysl v tom, co má pro Tebe nějaký význam. A uvidíš. No a vydrž. Dospívání je pěkná dřina. Šťastný rok 09.

když mám depku tak si udělám den pro sebe, zajdu si něco koupit, doma si dám vanu a relaxuju, zalezu do postele a je to, nebo jdu na kafe s kámoškou

Jak bylo psáno, je rozdíl depka a opravdová deprese.
Když už jsem byla ve stavu, kdy jsem se bála zazvonění telefonu, ruce se třásly, nespavost, neschopnost něco dělat, úzkosti, nervozita ,... nechala jsem si napsat příslušné prášky. Je to dlouhodobější, protože se jedná o prášky, ovlivnující tvorbu serotoninu, začnou fungovat až po pár týdnech. Ale fakt super.

Jinak na klasickou depku :

Nebo vypadnout ze stereotypního domácího prostředí, lyžování, sport,.... ten sport asi na tohle u mě funguje nejlíp.