Co se svým životem?

Omlouvám se za chyby psala jsem na mobilu

a co ti chybí? Jsi na začátku života

Co po nás vlastně chceš? Tyhle pocity patří k dospívání, málo kdo ve Tvém věku má nalinkovanou budoucnost. Co se zaměřit třeba na pokračování studia na vysoké škole?

Na vysokou nepůjdu, znám svoje schopnosti. Takže jsou tyhle pocity normalni?

Neboj až se zamiluješ tak hned budeš vědět co a jak dál

Holka, vždyť tobě se teď otevírá nová životní etapa! Měla by ses radovat, že ti život něco nového přinese, přitom děláš, jako bys měla to nejlepší za sebou! Zkus to tak neřešit a nechat věcem volnej průběh.

Já jsem na tom byla podobě, když jsem měla před maturou. Měla jsem sice přítele a měli jsme se spolu stěhovat 300 km do jiného města na VŠ, ale něčeho jsem se bála a bylo to celkově divné období. Moc bych to neřešila, však ono se to nějak vyvrbí, najdeš si třeba i pořádnou práci, začneš si sama vydělávat a osamostatníš se. Nemusíš přece pakovat od rodičů hned po maturitě. Jinak zkus třeba nějaké nové koníčky, sport, výlety do přírody.. něco co tě bude bavit a čím se odreaguješ a nebudeš myslet na tohle

žij pro každý den a směřuj myšlenky na to, že do tvého života začnou přicházet samé krásné a naplňující věci a ony přijdou... , určitě máš nějaká přání, představy a hlavně!!zapomeň na zbytečné podceňování se..to pošli někam úplně pryč,věř si.. V 19-20 jsem také měla schízu a ani jsem pořádně nevěděla z čeho, naštěstí to čas vše srovnal..., držim palce..., smysl se dá najít ve všem, už jen v tom, že jsme tady, ač to zní trochu fádně, je to tak.. držím palce

Děkuju holky. Přítele bych chtěla, ale nemůžu se do nikoho zamilovat i když bych chtěla ale cim vic chci, tim vic nemůžu nikoho najit. A ani nevím kde se s někým novým seznámím když jdu ze školy domu a o víkendu na brigádu.asi musím na nekoho. Náhodou narazit. Tak snad budu pak stastna! Dekuju moc za příspěvky ještě jednou

Jinal přátele mam ale tam vztah nehrozí