Chci být ve vztahu nad věcí, ne ufňukaná chudinka, co pořád vyznává lásku a stýská se jí a doléza, protože je jí smutno a chce se vidět a nechci být až moc hodná.
Jak má být žena spokojená totálně, když jí nedokáže přítel uspokojit v posteli? Aneb rady, které mohou pomoci hned několika párům... za vše budu velice vděčná :-)
Hledám ženský pohled na věc. Je mi třicet let. Dosud nemám za sebou žádné vztahy ani sexuální zkušenosti. Nikdy jsem neměl ani to, co by se dalo nazvat rande. Nikdy jsem nebyl aktivní v hledání holek. Teď přemýšlím jak dál a co vlastně chci.
Jak se s tím po letech vyrovnat ? Jak mu ,,odpustit,, ? Nebo ho kontaktovat ? Ale s čím ? S hnusným dopisem, kde to ze sebe dostanu, nebo to nechat být úplně ?
Co dělat, když partnera milujete a chcete, aby vztah vydržel, ale máte pocit, že už nevíte, jak dál? Co když se partner dlouhou dobu chová tak, že Vám s ním je čím dál hůř?
Pravidelný režim! To je to, co v životě potřebuju. Když jsem ještě bydlela s rodiči, musela jsem ho dodržovat. Musela jsem každý den chodit do školy a byla tak hezky vytížená. Když jsem pak náhodou mohla zůstat doma, byl víkend nebo prázdniny, dokázala jsem si to volno užít. Četla jsem cvičila, vyšívala, háčkovala, dělala věci do školy a mělo to smysl. Byla jsem šťastná..
S přítelem máme delší dobu krizi, já prozřela, více věcí mi vadí, přítel nadměrně kouří marihuanu a dle mého je moc mladý na vážný vztah, jenže si to nechce připustit a ani já ne, chtěla bych slyšet objektivní názory od vás zkušenějších
Rozchod, problémy v práci, nemám kamarády. Já vím, že si tím prošel každý ale potřebuji se vypovídat, svěřit se. Nebaví mě žít a nevím co s tím ......
Už odmalička mám problém s rozhodováním. Pořád dokola přemýšlím, jak se rozhodnout a když už si nějakou variantu vyberu, tak si říkám, jestli jsem neudělala hloupost a jestli ta druhá varianta nebyla lepší. Sama sebe štvu :-) Poradíte mi, jak se toho zbavit?