V pátek jsem vyhodila plnou krabičku do koše. Vykouřila jsem akorát jedno cígo, abych uzavřela jednu velkou kapitolu svého života. Vím, že to bude boj, ale věřím, že to teď zvládnu.
Má cenu zkusit vztah s kamarádem, který je povahově takový, jakého jsem vždycky hledala, ale vzhledově se mi líbí jiný typ mužů, jestli je nutná fyzická přitažlivost nebo to jde i bez ní?
Ahoj, potřebovala bych pomoc. Už víc jak dva roky jsem zamilovaná do jednoho kluka. Když jsme se poznali, dost to mezi náma "jiskřilo", ale já si toho moc nevšímala. Na vztah jsem nebyla připravená a bala jsem se toho. A tak si našel jinou. Pak mi najednou začal psát a stali se z nás moc dobří kamarádi. Psali jsme si každý den od rána do večera, mluvili o všem. Občas se mnou dokonce flirtoval a žárlil na kluky, se kterýma jsem i jen mluvila. O své přítelkyni nikdy moc nemluvil a když ano, rychle hned změnil téma. Dokonce mi psal, i když byl s ní. Už v tu dobu jsem do něj byla zamilovaná, ale vypadal šťastně, tak jsem mu nechtěla ničit vztah. Asi před půl rokem z ničeho nic přestal odepisovat a když jsme se potkali, sotva pozdravil. Myslím, ze přítelkyně zjistila, o čem si píšeme. Od té doby kolem sebe jen chodime, občas si popovídáme. Nikdy jsem nezjišťovala důvod toho "nezájmu", ale vidím, ze mu na mě pořád záleží. Když se vidíme, pořád na mě kouká. Za pár dní budu mít asi poslední šanci mu říct o svých citech. Mám to udělat a nechá ho rozhodnout se mezi mnou a jeho přítelkyní? Nebo mu to radši říkat nemám? Budu moc ráda za Váš názor. Diky
Už delší dobu pozoruji, že se tu často objevuje téma - Hledám kamarádku. Myslím si, že v dnešní době elektronických komunikací to není nic neobvyklého. Jakmile přestanete chodit do školy, sníží se i frekvence návštěvnosti v barech, diskoték, a tím se samozřejmě snižuje i pravděpodobnost seznámení. Myslím si, že v kamarádství to mají ženy mnohem více složitější než muži. Pokud si neudržíte kamarádku ze školních let, už proto, že jste třeba odešli na jinou školu, nebo se odstěhovali do jiného města ( můj případ), těžko se hledá kamarádka nová. Nejsem typ člověka, který by někoho oslovil na ulici, většinu času trávím v práci, takže šance najít kamarádku někde jinde ( cvičení, samoobsluha, kadeřnice) je mizivá. Navíc si myslím, že ani jedno z těchto prostředí neumožní poznat toho druhého do hloubky a nemůže se tak vytvořit vzájemná důvěra. Proto jsem se rozhodla, že bych touhle cestou mohla získat šanci najít kamarádku, s kterou bych si rozuměla:) Pravdou je, že už jsem jednou zkoušela najít kamarádku přes internet, ale bohužel to nedopadlo. A tak zkouším své štěstí zase ;)
je mi 25 let a jsem v posledním ročníku na VŠ. Ten učitel, do kterého jsem se zamilovala, je muj vedoucí diplomové práce. Je mu 34 a jsem z něj uplně na větvi. Ani nevím, jak se to vůbec stalo.
Na internetu (nešlo o seznamku) jsem se seznámila s mužem, se kterým jsme si začali psát ohledně našich zájmů a rozumněli jsme si. Po nějaké době psaní jsme se osobně setkali a od té doby jsme se párkrát viděli, ale vůbec se v něm nevyznám a nevím, na čem jsem.
je mi 16 jsem holka,Od mala jsem spíš introvert, v neznámé společnosti se necítím dobře, jsem uzavřená. Ale o to nejde. Jde o to, že se poslední dobou cítím tak nějak divně, sama.
Ahoj holky, chtěla bych se podělit o svoji bolestivou zkušenost a ráda bych slyšela váš názor na věc (či radu, co s tím...?)... Nechat ho plavat nebo bojovat?
Jsem svobodná a bezdětná, je mi 36,5 let a ukončila jsem "vážný" vztah. Bojím se, že mi ujíždí vlak, že zůstanu sama bez manžela i bez dětí. Poradíte?
Ahoj holky dufam že toto nebude dlhý denníček skusim to napisat čo najstručnejšie. Mala som priatela 4 roky, bol to prve 3 roky krasny vztah. Neskor sa priatel začal prejavovat ako agresivnejší typ, hlavne ked mal v sebe alkohol. Inak bol strašne moc žiarlivy...čo sa prejavilo vo vztahu až neskor ako píšem. Pred 2 mesiacmi,sme sa rozišli, rozchod prišiel z mojej strany.