Dítě v 5 letech řádně nemluví

Vian pokud si vzpomínám, naše pražská logopedka řekla o mé dcerce, že má dysfázii, nezopakovala po ní větu tak, jak jí řekla....přitom to uměla, doma zopakovala všechno...problém byl ten, že ta paní byla tak arogantní a afektovaná, že lezla na nervy nejenom mně, ale asi i holce...ani jsem se jí nedivila..konzultovala jsem postup logopedky s jinými odborníky a řekli mi, že je to na odebrání licence..takže je velmi důležité, kdo se dítěte ujme, jak bude vystupovat, jak ho to dítě přijme, nemusí klient natrefit na toho správného odborníka hned a pak se jen ztrácí čas...a tady u toho chlapečka asi čas hraje velkou roli....

Lara7
Laro opravdu byl dobře vyšetřen? To co popisuješ mám vpodstatě doma. Takto se syn choval ve 3 letech. Má těžkou sluchovou vadu a se sluchadly je to už o moc lepší,tedy až na to chování.Je hyperaktivní a to jak popisuješ jeho hraní,tak v tom jsou asi nastejno.Má sadistické sklony co se týká hraček až jsem už z toho na mrtvici,jak dokáže vše rozebrat,ale na druhou stranu postaví všechna auta od největšího do nejmenšího a má to všechno v lajnách.Velice dobře odezíral a proto jsem do jeho tří let vůbec netušila ,že skoro neslyší

Naty, ano, souhlasím. Nesprávnou péčí se ztrácí čas a rodina a dítě ztrácí nervy. Věř mi, znám to z vlastní zkušenosti. A tvoje holčička je teď v pořádku, pokud jsem to pochopila dobře, ne? To jsem moc ráda. Ještě že jsi měla tolik soudnosti a šla ses poradit i jinam. Logopedie je dost věda a myslím, že komu není dáno, v apatyce nekoupí, jak se říká. Neříkám tím, že já mám patent na rozum.

Vian Takže taky jsi měla problém s dítětem?....My jsme měli problém s tím r a ř...tak jsme navštívili odbornici, autorku jedné publikace, nechci psát jméno...paní byla hodně nepříjemná, drzá i ke mně, její chování bylo dost kruté, moje holka nevěděla, čí je...byla mi podezřelá hned po první návštěvě, na druhé mne nazlobila ještě víc, když jsem tam byla na třetí návštěvě, tak jsem už věděla, že příště nepřijdu, nebo bych jí musela jednu střihnout...paní mluvila jinak přede mnou a jinak před mužem, toho se asi bála...její názorové spektrum na vývoj naší dcerky bylo velmi široké, jedno konstatování vyvracela druhým...můj muž řekl, že dcera je nadprůměrně inteligentní, že problém je spíše s odbornicí a já mu dala za pravdu, měla jsem stejný názor...naše dcera byla v pořádku, což se záhy potvrdilo..ve škole naopak byla před ostatními dětmi, šlo jí vše samo, nikde problém, i když dcera je trochu LMD, už jen proto, že neuměla r....je ve druhé třídě, neučí se vůbec, všechno hned chápe a rozhodně na tom není tak strašlivě špatně, jak prohlásila paní logopedka z Prahy...ještě, že jsem zasáhla, jinak bych možná potřebovala odbornou péči sama a nebo by se mnou bylo vedeno přestupkové řízení za facku...člověk se nemá obávat změnit lékaře, když vidí, že vše je špatně...

Naty, u mě to je na dlouhé povídání, jednak jsem z oboru a jednak i mám problémy s dítětem. Nevím, o kom mluvíš, napadlo mě jméno Škodová, paní osobně neznám, ale vím, že působí v Praze a publikuje, ale to je jen to první, co mě napadlo. Ale v každém případě je s podivem, že mluvila jinak s manželem a s tebou. Nevím, jestli se jednalo o lékařku a nebo o logopedku (Mgr.), ale lékař s tímto postojem není vyjímka - bohužel.

Vian to mne mrzí, že jsi měla problémy...u nás to byly problémy malé a vyřešily se jednak mou péčí, ne nějak vyostřenou, ale zaměřila jsem na procvičování obou hemisfér, jistě víš, jaká cvičení jsem dělala a trochu se vyřešily vývojem samy...paní byla logopedka, moje poslední věta mohla vést k tomu, že se jednalo o lékařku, omlouvám se, ale poslední větička byla míněna obecně....

Má 3-letého brášku a ten taky nemluví, jen opakuje, ale ten nedělá takové ty divné věci jako ten starší.

Já nevím přesně, na jakém to sluchovém vyšetření byl a jak bylo zevrubné, ale když mu řekneš: Řeknit tohle či tamto, tak to zopakuje (i když nemá možnost odezírat ze rtů), tak i dle toho usuzuju, že slyšet by měl dobře.

.

Udržování čistoty OK, je v tom dost samostatný, na záchod jde sám, nikdy si neřekne. Jednou jsme byli v parku všichni společně a on si bez problémů hrál na druhém konci a po rodičích se vůbec nekoukal (jak to třeba dělají jiné děti, že se pořád ujištují, že tam matka pořád je). On spolupracuje u takových žádostí, které se denně opakují. Když ho požádám o něco nového, tak prostě neví, která bije. Spolu máme vztah hezký, přijde i sám se pomazlit.
Co jsem si ještě vzpomněla, tak ještě před rokem míval dost záchvaty vzteku (klasicky lehnout na zem, kopat nohama, řvát jak na lesy, no prostě jak dvouleté děcko), ale ten poslední rok, co začal chodit do školy už to nědělá A taky má takový svůj ručník a s tím i spí a mazlí se a když se to hodí do pračky a on to vidí, tak to je strašný řev.

Těhotenství i porod bez problémů

Laro, ohledně udržování čistoty - nevíš, jak dlouho měl pleny? I když ve VB...no... tam se to moc neřeší...Snese třeba čištění zubů? Snese nové oblečení? A co jídlo? Neodmítá třeba ze zásady nějakou barvu nebo konzistenci jídla? Oslovuje tě jménem? zaujalo mě to s tím ručníkem - děti obecně bývají fixované na nějakou oblíbenou věc (často hračka, pochopitelně, ale děti s autismem si často oblíbí nějaký předmět - v literatuře např. zmínka o dítku, které chodilo všude s dopravním kuželem), ale v pěti letech ručník a až tak,že když ho vidí v pračce, tak brečí... No, to by opravdu mohlo být vodítko k diagnoze VFA. Vysokofunkční autismus. To probůh není tak, že ho diagnostikuju, jen přemýšlím "nahlas". Předpokládám, že má problémy pochopit, když mu chceš něco vysvětlit. Např. jdete z venku a on chce jíst a ty mu řekneš, že jíst bude, ale až si umyje ruce. Následuje hysterický záchvat, že chce jíst, protože nechápe, co se po něm chce a co bude následovat. Možná to píšu nesrozumitelně, omlouvám se, prostě jen se snažím hodit myšlenky do psané formy.
Nevíš, jak se k němu staví učitelky? Shledávají ho výrazně jiným, než jsou ostatní děti?

Ještě dotaz - jak se chová k bráškovi? Bere na vědomí jeho přítomnost? Hraje si s ním? Ubližuje mu? Oslovuje ho?

Vian
Ty pleny měl asi do 2,5-3let, zuby si čistí sám a většinou poměrně dlouhou dobu, jí všechno. Jménem mě neoslovuje, někdy vykřikuje: Lauro, podívej (ale ani ne tak že by mi opravdu chtěl něco ukázat, začal to říkat po tom, co mi jeho maminka asi 10x za večer řekla Lauro, podívej. Že to má ted prostě jako jen takovou naučenou frázi, kterou používá). Ale třeba přijít a říct Lauro, ahoj, chci papu (nebo i něco podobného, prostě docela snadného), tak to ne.

Chápu, chápu. Když mu řeknu: Umyj si ruce, tak jde a umyje si je (většinou teda ještě namířím prstem směrem ke koupelně). Ale kdybch to udělala tak, jak jsi popsala, že mu řeknu, že jídlo dostane, až si ty ruce umeje, tak nebude chápat a rozčílí se, i když bude asi jen fňukat, ty hysterické záchvaty už nemívá.

Mi přijde hlavně divné, že rodičům nějak nenaznačí, že to není normální, když pětileté dítě nemluví. Vždyž by mohl chodit do speciální školy, kde by mu jistě víc pomohli. Taky nechápu, jak mohou dítě, které nemluví, přijmout do školy namísto odložení školní docházky. No ale tady jsou ty školy takové zvláštní, přinejmenším

To je mi líto, docela si umím představit, čím jste si museli projít. Určitě je to teď lepší, když se dokážete spolu lépe domluvit. Ale anabáze všech těch pochybností, vyšetření... hrozně vysilující.

To by sedělo dost na VFA. Ale opravdu nemůžu s jistotou říct, když jsem ho neviděla a možná ani pak bych nevěděla. Nejsem psycholog. Opravdu bych doporučila psychologické vyšetření, kdyby žil tady, věděla bych přímo, kam se obrátit, v Británii nevím a systém jejich péče je jiný, než u nás.
Jejich normy jsou podle mě i dost širší než naše, takže nám se může zdát už mimo normu a podle nich je ještě vše v pořádku. Mám přesně ten názor, jako ty, že při speciální péči by se mohl lépe rozvíjet, takhle se možná jen problém odsouvá na pozdější dobu, kdy bude jeho řešení vyžadovat mnohem víc času a úsilí. Ale já jsem poměrně dost "radikální" ve smyslu, že raději chci vyloučit závažnější problém, abych nevěnovala zbytečně čas a energii používáním metod a výchovných postupů, které by v tom případě stejně neměly efekt.
A s tím školským systémem mi ani nemluv... tam je to trochu postavené na hlavu. Já jsem se starala v rodině rok o tři děti, nejstarší bylo devět, chvílemi mi taky připadala jako mimoň, někdy naprosto duchem nepřítomná, počůravala se téměř každou noc, chvíli přemoudřelá a chytrá jak rádio (myslím "pseudochytrá") a chvíli mentálně na nižší úrovni než její šestiletá sestra. No a když jsem s nimi párkrát dělala úkoly, už jsem pochopila, proč takřka všechny pětileté děti tu školu zvládají. co čeští prvňáci zvládli během první třídy, to oni dělají tři roky. Nevím, jak to je teď, je to už dlouho, ale nedoneslo se mi, že by britské školství prošlo nějakou reformou...

Něco podobného mám doma. A taky řeším, co s ní... Takže diagnozu ještě nemáme. Není na tom "tak špatně" jako "tvůj" chlapeček, ona mluví už poměrně dost, ale prostě to není ono. Špatně rozumí instrukcím, když následují dvě za sebou, nebo podmínkám - Až uděláš to a to, dostaneš to a to.. Nebo Když budeš hodná.../Pokud budeš zlobit.../Když nebudeš zlobit, tak ti to koupím... Tohle naprosto nechápe. Je to boj. Autistická taky není. IQ má v pořádku, sluch taky. No, bojujeme.

Ahoj, pracovala jsem jeden čas s podobnými dětmi a připadá mi to jako aspergerův syndrom

Jedna známá má 2 děti, chlapeček bude mít na podzim 4 a holčička na podzim 5, ani jeden pořádně nemluví, jen tou dětskou hatlamatinou + slovo jako máma, maminka, táta, teta, kolo, hačí, apí (napít), hají, kluk, chlap, baba, holka apod. a holčička opakuje slova, která má naučené-barvy, zvířata apod., ale celou větu neřekne, ani jednoduchý rozhovor, jinak chápou všechno a celkově prospívají. Doktorka je poslal k logopedičce a ta jim dala nějaké nakopírované papíry podle kterých se mají učit mluvit-typu obrázek a pod ním je napsané co je na obrázku. Já nevím, ale nemyslím si, že je to úplně v pořádku, vždyť ta holčička by měla jít od září do předškoláků ve školce a takto půjde opět do třídy s nejmenšími dětmi...