Ahoj všem. Po čtyřech letech jsme se s přítelem rozešli, byla bych velmi ráda za vaše rady a názory, co dělat dál, aby člověk "nezešílel"
Před necelým rokem nám začala opravdu ošklivá krize ve vztahu - tzv. krize po třech letech. Po hodně hádkách, problémech a v podstatě i několikadenním rozchodu, jsme se k sobě vrátili s tím, že to překonáme...a zdálo se, že se nám to úspěšně daří. Byly dny, kdy jsme byli zamilovaní jako na začátku, z toho naopak i dny, kdy jsem litovala, že jsme se nerozešli. Každopádně se vše zdálo, že bude nakonec dobré. Plánovali jsme společné aktivity, výlety a podobně, ale pak se něco změnilo. A znovu jsme řešili to stejné, jako během naší krize. Zase začaly pravidelné hádky a spory a po všech těch slzách jsme se rozešli. V dobrém, což je asi to nejhorší, protože nemám vztek ani nenávist... Pořád ho miluji, ale v tomto případě to prostě nestačí.
Takže se ptám, co dělat, aby to člověk rychle překonal? Máme společný privát, kde nám končí koncem června smlouva... Ten je plný našich společných věcí a vzpomínek, jsem v něm teď sama a je mi smutno. Zároveň jsem rozchodem přišla o druhou rodinu, protože ta jeho je skvělá a mám je všechny moc ráda. Jenže nejde někoho nutit, aby ho miloval, když to druhý necítí na 100%. Je mezi vámi taky nějaká smutná duše, se kterou bych mohla nadávat na celý svět?



Poslat SZ
). Ale poučila jsem se ze svých chyb, tak doufám, že to tentokrát vyjde lépe