Rozešla jsem se dlouholetým přítelem před několika měsíci. Jsem naprosto schopná se bavit, užít si den, párty s přáteli, seznamovat se apod. To, že se mi po něm někdy stýská, považuju za naprosto normální a i když se mi to nelíbí, neudělám s tím nic jiného, než se snažit smutek zaplašit, což se mi často podaří.
Co mě trápí je to, jak se mi o něm zdá. Jsou to neuvěřitelně živé sny, ze spaní pláču, protože jsou vždycky strašně ošklivé. No a taky pokaždé, když se ráno vzbudím, tak hned po otevření očí se mi vybaví myšlenka na něj. Je to strašlivě vyčerpávající a potom se cítím uplně vyšťavená, než se dám během příprav do práce do pořádku. Tohle přece musí přestat, ne?
Tudíž proto se ptám - Jak dlouho ještě? Případně dá se proti tomu nějak bojovat? Asi ne, možná spíš potřebuju takové "uklidnění a povzbuzení"
Děkuji za odpovědi.
Poslat SZ
Galerie obrázků
Jen jsem to tak potřebovala napsat. Ale zas na druhou stranu přece nestrávím něčím takovým tak dlouhou dobu! Jsem na sebe uplně naštvaná. To by taky mohlo trvat třeba 3 roky, než někoho potkám. A to se opravdu nejspíš zcvoknu....
už to trvá tak necelé dva roky od rozchodu. Už by mě to mohlo konečně pustit také sny