Smazat

Jak mám bojovat s emocionální přecitlivělostí?

Ahoj holky, jde o to, že jsem odjakživa hodně emocionální, ale teď jsem už ve věku, kdy bych s tím něco měla dělat, dát víc na rozum a nějak se zapřít a odmítat tolik podléhat emocím.

Teď se stala jedna věc, která mi to opět připomněla a já bych potřebovala poradit, jak s tím bojovat. Před týdnem mi nečekaně zemřel bratranec a doteď mě přepadají chvíle, kdy si na něj vzpomenu a rozbrečím se. V sobotu jdeme s přítelem na jednu akci a bojím se, že když tam bude hrát něco, co mi ho připomene, že se zase rozbrečím. Vím, že v týhle situaci je to asi normální...jako malí jsme se hodně vídali, posledních pár let už moc ne, ale já to nesu těžce. Když to srovnám s ostatními příbuznými, kteří se s ním vídali třeba i častěji, tak oni zvládnou udržet emoce na uzdě, prostě mi přijde, že to snáší líp než já, nebo se tím nenechají tak ovlivnit. Už je to týden a já na něj pořád myslím a pořád je mi do breku. Přitom mi bude už třicet, chtěla bych to prostě rozumově přijmout, že se to stalo, už to nevrátím, pobrečela jsem si, tak to uzavřít a jít dál. Prostě to teď už brát z té rozumové stránky. Naši z toho taky byli zničený, ale teď už jsou v pohodě. Ale já na něj musím pořád myslet a pořád je mi smutno. Chtěla bych získat větší emocionální rovnováhu, ale nevím, jak na to. Myslíte, že by mi pomohl psycholog? Vím, že to má člověk asi vrozené, ale dělá mi to život těžší. Nechci být bezcitná chladná mrcha, ale chci se naučit přijmout věci, se kterými nic neudělám a neprodlužovat si trápení....




 
arrow
profile_image
loveshoes
od 20. 8. 2013
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Ahoj, to co tě potkalo je hrozné a máš pravdu, že se k tomu každý staví jinak a jinak to zvládá. Já jsem zřejmě podobný případ jako ty. Nedokážu jen tak zapomenout a lehce se přes těžké chvíle přenést a jít dál. Zase ale to, že to někdo dokáže, ještě neznamená, že je bezcitný. Psycholog Ti zřejmě pomůže, ale pokud chceš možná by ses z toho mohla vypsat - psát bratranci "dopisy" do nějakého bloku....tohle taky pomáhá. Jinak držím place.

arrow
0%
0    0
Nebyla hodnocena

Tak já jsem na tom podobně.. Když mi zemřel děda (se kterým jsem mimochodem uplně nevycházela) tak jsem se z toho dostávala přes měsíc.. Prostě to byl člověk, na kterém mi i přes všechno špatné záleželo.. Já se třeba občas rozbrečím jenom při představě, že mi zemře druhý děda, se kterým mám opravdu nádherný vztah.. Říkám si, jak to zvládnu až odejde on, když jsem se málem zhroutila nad smrtí toho prvního..
Je to vždycky těžký, když ti odejde někdo blízký a je jedno jestli ti je 18, 30 nebo 50..
Psycholog ti pravděpodobně pomůže, tak bych se jeho pomoci nebála..
Možná by ti ale pomohlo to co mě.. Je pravda, že to asi není uplně ideální způsob, tak nevím jestli si nenaběhnu když ti to tady poradím..
Ale mě pomáhá jedna věc.. Vždycky když se mi derou slzy do očí před lidma, tak se zhluboka nadechnu a říkám si, že pláč je slabost, že nesmím lidem kolem sebe ukázat, jak slábá jsem.. Když uvidí že jsem slabá, tak využijí mojí zranitelnosti a dokážou ublížit mnohem víc..
Není to asi uplně v pohodě, vím, že pláč ve skutečnosti slabost není, ale mě to pomáhá.. Možná to tak cítím jelikož se mi na základce vždycky posmívali. Kyž jsem byla smutná ze špatné známky tak mi říkali "ubulánek", tak mě to možná trochu poznamenalo, kdo ví..
Každopádně ti přeju hodně sil, nikdy není lehké odpoutat se od osob, které ti byly blízké

arrow
Neprodává v Bazaru

Přitom mi bude už třicet, chtěla bych to prostě rozumově přijmout, že se to stalo, už to nevrátím, pobrečela jsem si, tak to uzavřít a jít dál. Prostě to teď už brát z té rozumové stránky. Naši z toho taky byli zničený, ale teď už jsou v pohodě. Ale já na něj musím pořád myslet a pořád je mi smutno. Chtěla bych získat větší emocionální rovnováhu, ale nevím, jak na to. Myslíte, že by mi pomohl psycholog?

Myslím,že je jedno jaký máš věk,pokud jsi cíťa,cíťou asi zůstaneš.Nevím,zda se to dá léčit,ale osobně mě to ani nenapadlo a jsem na tom stejně jako ty.Už jako dítě,jsem byla moc přecitlivělá a stářím se to u mě zhoršuje.Nedávno jsem jako malá holka brečela jen kvůli tomu,že někdo vyslovil jméno mého pejska,který před 5 lety zemřel...rozlítostní mě mraky věcí a i cizí neštěstí a bohužel to neumím vypustit.
Já osobně se se smrtí kohokoliv z mého okolí vyrovnat neumím a i když to je x let,stále si zapláču.

Pokud s tím ale chceš něco dělat a ničí tě to,určitě pomoc vyhledej,není na tom nic špatného,naopak a i závidím,že s tím něco dělat chceš,já jsem strašná a a psychologa....odmítám.

arrow
profile_image
mikkýsek
od 29. 11. 2008
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Oplakávání zemřelých,stesk a smutek je zcela přirozená emoce člověka v jakémkoliv věku, takže nic nenormálního. Nic v sobě nepotlačuj a nech tomu volný průběh . Pláč je nejlepší cesta k uzdravení a vyrovnání se ztrátou. Myslím, že na to psychiatra nepotřebuješ časem to odezní samo. A to, že vaši se přesto přenesli a ty ne nenaznačuje vůbec nic, někdo se s tím vyrovná dříve někdo později, každý to má holt jinak

arrow
profile_image
Sheenny
od 3. 1. 2014
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Díky holky...asi na sebe budu must být tvrdá a zakázat si už jakýkoliv vzpomínání, aspoň na nějakou dobu a když to přijde, hned se něčím jiným rozptýlit. Snad se časem ta moje povaha zmírní...

arrow
profile_image
Rebarbora
od 28. 4. 2011
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

0%
0    0
Nebyla hodnocena

Mně týden přijde jako hrozně krátká doba a přišlo by mi divné pokud by ti po týdnu připomenutí nevehnalo do oka slzu.. Jinak četla jsem knihu "Cesta" od Brandon Bays a tam naopak píše, že aby mohla emoce odejít, je potřeba jí prožít. Tzn. nechat jí plně pocítit a klidně se vybrečet jak želva. (A že žádná emoce netrvá dýl jak týden pokud si jí dovolíme prožít)

arrow
profile_image
Sheenny
od 3. 1. 2014
Poslat SZ
Nemá galerii obrázků

Neprodává v Bazaru

Díky holky. Včera příteli umřel děda, tak jdeme ve čtvrtek na pohřeb, ještě jsem se nevzpamatovala z bratrance a další rána...tenhle rok teda začíná

 

Váš příspěvek

Jak mám bojovat s emocionální přecitlivělostí?

:-) ;) ;) ;) :-( :-)   text tučně text kurzívou podtržený text pěkný odkaz YouTube video   Přidat obrázky 

Nápověda 

Jak vložit obrázek Vkládání obrázků do příspěvku Klikněte na tlačítko Přidat obrázky a v dialogovém okně si ve svém počítači vyberte obrázek, který chcete poslat. Neměl by být příliš velký, neupravený obrázek z digitálního fotoaparátu se vám odeslat nepodaří. Do jednoho příspěvku můžete najednou odeslat až tři obrázky. Ke každému obrázku připište popis. Nezapomeňte také něco napsat do samotného příspěvku, jenom obrázky bez textu příspěvku odeslat nelze.

Jak vložit video Vkládání videa do příspěvku 1. Nejprve si zjistěte adresu videa 2. Tvar adresy videa pro YouTube je tento:https://www.youtube.com/watch?v=1aVLdeIKZuM 2. Adresu si zkopírujte např. pomocí Ctrl-C a vraťte se do Omlazení.cz 3. Nad formulářem (tím velkým bílým obdélníkem) pro psaní příspěvku klikněte na ikonu YouTube YouTube video a adresu videa vložte do okénka. 4. Kliknutím na OK se vám video vloží do příspěvku.

Jak vytvořit pěkný odkaz Vkládání pěkných odkazů 1. Zatím neklikejte na žádné tlačítko 2. Napište větu, která má obsahovat pěkný odkaz 3. Jděte na cílovou stránku a z adresního řádku prohlížeče si naberte (Ctrl-C) její adresu. 4. Vraťte se ke svému rozepsanému příspěvku a část věty, ze které se má stát odkaz, označte myší. 5. Teprve nyní klikněte na tlačítko pro vkládání pěkných odkazů: pěkný odkaz 6. Otevře se dialogové okénko - vložte do něj adresu cílové stránky (Ctrl-V). 7. Okénko zavřete a je to. 8. Nelekněte se toho dlouhého kódu, který se vám vložil do příspěvku. Poznámka Odkazy můžete také jednoduše napsat (stačí začít www…) a budou funkční (jen nebudu tak "pěkné"…)

Závazná pravidla Omlazení.cz

Pravidla Bazaru

Toto téma jsem založil/a, mohu ho tedy uzavřít.
Své téma uzavírejte vždy (!) po úspěšném prodeji v Bazaru. Děkujeme!
Příspěvky
| smazat označené