Nesnáším větu "užívej si těhotenství" Kdo to kdy vymyslel? Můj poslední deníček byl o tom jak počít. Řešila jsem jak dát do kupy můj systém a aby tělo začalo normálně fungovat. Takže jsem cca 5 měsíců čekala na první menstruaci, té se dočkala a ouha další už nepřišla..bylo mi jasné, že se to chce čas. Jenže to jsem netušila, že jsem už těhotná. Nastal šok..vůbec jsem to nečekala. Možná si myslíte, že jsem naivka ale když kolem sebe máte všechny ve svém věku marně bojující počít, tak Vás ani nenapadne, že na to jednou vlítnete a je hotovo
No přeskočme do současnosti..jsem v 21.týdnu, půlka zamnou, pomalu se kulatím a je mi děsně. Ne jenom pocitově ale hlavně tělesně. Pořád mě něco pobolívá, chodím jak šnek, tvrdne mi břicho, mám neustálý průjem a jsem utahaná jak kotě. Nechce se mi vůbec nic..vybírat kočár, kupovat oblečky..vlastně tu nemám zatím jedinou věc co by poukazovala na to, že budu mít dítě. Má to tak ještě někdo? Jediné na co se těším je, až porodím, ale zároveň se děsím toho jak to zvládnu.



Poslat SZ
Galerie obrázků
A jak to přežít - no, hraběcí rady stranou, prostě to budeš muset nějak zvládnout. Chodíš do práce? Hodně spi, dobře jez, už máš před sebou tu menší půlku, tak už to nějak doklepeš. Mně bylo blbě první trimestr, nízký tlak, žaludek na vodě, nechutenství, neustálá únava. Teď na konci 4. měsíce se ta fyzická stránka dala naštěstí dohromady. Co se týče nákupů výbavičky, tak na to je opravdu ještě čas, já mám přebalovací pult, který mi dala kámoška, jinak nic a neplánuju nic kupovat příští dva měsíce. Budoucí matky, které s prvními vynechanými krámy vykoupí Mothercare, moc nechápu. A až se to narodí, tak to zvládneš báječně. Protože ti nic jiného nezbyde 