Jak přistupovat k partnerově sociální fobii

Zdravím, všechny, moc bych Vás chtěla poprosit o názory. Na omlazení jsem se dočetla mnoha příspěvků od holek, které se doznávají k sociální fobii. Setkala jsem se s ní i já, ale právě prostřednictvím svého přítele, který jí trpí - o čemž mi roky neřekl. Chtěla jsem se zeptat tedy těch, které ji zažívají na vlastní kůži, jaký přístup by od svého partnera uvítaly? Jak se k příteli chovat? Snažit se ho exponovat různým sociálním situacích, aby se s tím postupně vyrovnával, nebo naopak chápat veškeré jeho iracionální obavy a nechat ho žít v jeho "ulitě"?
Popravdě jsem z toho hodně zmatená. Jsem velmi společenský člověk, který se rád obklopuje svými přáteli a vyráží na diskotéky, plesy, akce, koncerty (na které mě samozřejmě přítel z x výmluv doposud nikdy nedoprovodil) - prostě mezi lidi. Já jsem opravdu ten opačný případ, který to vyhledává, rád poznává poznává nové lidi a je mu jedno, co si lidi o mě myslí. V podstatě se neumím moc vžít do přítelovy situace, ale i tak bych ho chtěla podpořit a pomoct mu to překonat.
Uvítám jakékoliv rady, zkušenosti, příběhy...