Jak se vyrovnat se lží?

Také nemám potřebu lhát. Proč. Max. neřeknu nic, abych lhát nemusela.

Překvapuje mě kolik slečen tady píše, že to lháři nakonec obrátí proti nim a ony jsou ještě ty špatné...tohle nesnáším ještě více než samotné lhání...takový člověk je fakt na ránu, lže a ještě rozbrečí přítelkyni tím že to hodí na ni, aby nemusel přiznat pravdu, nevím jak takový člověk pak může sám se sebou vydržet...

Znovu bych ale chtěla nadhodit úvodní otázku...co se dá dělat jiného kromě toho dát tomu čas když Vám lže někdo blízký (odmítá to třeba přiznat) ale vy mu to chcete odpustit?

Mě spíš překvapuje, že některé slečny s takovými lháři stále zůstávají. Copak se nemají vůbec rády?

Btw. zkuste knížku Ženy, které milují příliš - Robin Norwoodová. Není sice o lhaní, ale možná vám může něčím přispět.

A co se týče mého pohledu na to, jak se vyrovnat se lží: pokud vám zalže někdo blízký, asi snažit se pochopit (ale opravdu pochopit, ne si jen vytvořit vlastní unáhlený pohled), co ho k tomu vedlo, pak se s tím snad dokážete o něco lépe srovnat, nebo najít lepší řešení. Pokud vám ale někdo lže neustále, a vy nechcete nebo nedokážete zareagovat nějakým radikálním způsobem, asi nezbývá nic jiného než se s tím naučit žít, otázka ale je, co je to pak za život

Ahoj holky, docela mě mrzí, že do tohoto závažného téma jste přestaly přispívat, protože bylo velmi zajímavé a mnohé mi připomíná můj současný vztah z partnerem. Tak Vám zkusím ve zkratce napsat, co a jak. Seznámila jsen se s ním před půl rokem, záhy jsem zjistila, že nejsem jeho jediná, ale s dotyčnou to asi po 2 měsících, co jsem s ním byla ukončil, takže jsem odpustila. Dověděla jsem se to až po rozchodu s ní. Pak jsme měli jet na dovolenou, ale ztratil doklady, tak se nikam nejelo. Bohužel mi to ale nedalo a koukla mu na vydání údajně nových dokladů, byly 3 roky starý. A pak ještě jedna možná absurdita, psal si s jednou holkou po netu a plánovali společné setkání, ale to už také skončilo, ještě než se setkali. Tak a teď mi napište svoje názory, jestli já nejsem absolutní ....., že s ním pořád jsem. Jinak je to super chlap, který se hodně snaží, abych byla šťastná. Ale tyto jeho křivdy mě štvou a pořád na ně myslím, jestli to byly jen úlety na začátku vztahu, nebo jestli takový prostě je.

Odeslala jsem to 2x

Reaguji na Vernara:
Já taky měla notorického lháře a už teda nikdy víc! Setkávání s holkama z internetu u nás proběhlo několikrát, já jsem se o tom dověděla až od jeho kamaráda, kterýho si vzal na to "rande na slepo" s sebou. (Podotýkám že v té době mu bylo 31 let, takže žádný puberťák). Když jsem se ho ptala proč mi lhal, že jde s klukama na pivo a schází se zatím s cizíma holkama, řekl mi "kdybys jí viděla jak byla tlustá, ani bys nežárlila" A byla jsem samozřejmě za hysterku, která řeší malichernosti, když se vlastně nic nestalo a on s ní jen seděl v hospodě. No mohla bych pokračovat do nekonečna. Radím ti prchej To se nezmění.

Toto také není žádný puberťák je mu 38

Reaguji na Vernara: Taky hezký