Jak se vyrovnat s nevlastním dítětem v domácnosti

Ta důslednost je asi nejdůležitější, ani to nemusí být rázné, jen prostě když nastavím pravidlo, tak důsledně trvat na jeho dodržování.
Pokud mu dáte nějaký pevný řád a nenecháte se z něj vychýlit ani hysterickými telefonáty jeho matky a ničím jiným, tak ono se to časem může srovnat.
Nejhorší je asi ukazovat tomu dítěti, že váš řád má skulinky a trhlinky, to to pak bude zkoušet pořád.

Příklad - když třeba zahlásíš muži, že je nepořádný, tak hned k tomu malému říct, pojď jdeš si teď uklidit ... něco nevím co... a třeba jít s ním, ukázat mu, co se od něj chce, např. že má dávat věci na místo.

Pokud ho naučíš některé ty hygienické návyky, vlastní matka by měla být jen ráda.

Uznávám ale, že je to práce, může být často nevděčná, a chápu, že spousta holek tu napíše, že by jim tu za to nestálo, to už ale musíš vědět Ty, jestli ti to za to stojí.

To nebude fungovat. Žena, která by se k němu hodila by měla nejlíp už své vlastní děti nebo velmi kladný vztah k dětem. Ty jsi ještě takové telátko, které vyžaduje od chlapa spoustu pozornosti a nedochází mu, že dětem je skutečně potřeba se věnovat 24 hodin denně. S dítětem povětšinou romantické večery ve dvou končí, pokud nemáte babičky na hlídání. To, že je ten kluk nevychovaný je už i tvůj problém, pokud chceš s tím mužem žít. Svést na jeho matku, že mu nebyla schopná vštípit nějaké hygienické základy je jednoduché. Ale na výchovu nebyla jenom maminka, ale i ten tvůj dokonalý tatínek. Takže bych nebyla tak zaslepená láskou. Ono i tatínek se má na těchto věcech podílet, kor když spolu tráví tolik času jak tady píšeš. Ty se ale nechováš jako macecha (v dobrém slova smyslu), ale jako puberťačka, která se přetahuje o pozornost se sedmiletým klukem. Lepší by bylo kdyby sis našla nějakého muže se kterým založíš svou vlastní rodinu a prožiješ si všechno od začátku. K cizím nemáš vztah a u vlastního by se ti noční nálety do postele kvůli nočním můrám chápaly lépe. A to, že si nezvládne sám utřít zadek, tomu se mi nějak nechce věřit.

Tak mě napadá, že maminka to vlastně udělala přímo ukázkově (nic pro tobě). Chlap má doma mladou holku a ona je sama a na krku má jeho syna. Proč by měla ta druhá slíznout smetánku, jen ať se taky stará. Dítě je záležitost obou. Promiń, ale s tímhle jsi přeci musela počítat, když jsi šla do vztahu se ženatým.

Tak tomu já věřím,neboť osobně znám také takové dítko a rodičům to přijde normální,až bude chtít bude vše dělat sám a buduje si osobnost,takže tohle je zcela reálné,bohužel.

Je to její problém?A můžeš poradit co dělat,pokud otec partnerce výchovu nedovolí,neboť na jeho dítě se nesmí zvýšit hlas a nic po něm vyžadovat,pokud dítě nechce?

To je pravda,pokud se o dítě střídají.

No to bych se přelaKdyž opět vmetu mou zkušenost,telátko nejsem,děti mám moc ráda a rozhodně chápu,.že když jdu do vztahu s dítětem,tak tam prostě jsme tři a normální ženská si opravdu skoro všechnu pozornost pro sebe brát nebude.

ne vždy,jsou i naprosto funkční vztahy a žádná dohra být nemusí

Reaguji na Elisabi: s tímto se celkem ztotožňuju

ještě bych dodala, že bys měla začít u sebe, tvůj přístup taky není na jedničku s hvězdičkou...přitom mi přijde, že vidíš chybu jenom u ostatních...chybí ti zkušenosti s dětmi a tolerance, pokus bys měla ty zkušenosti, nikdy bys neřešela, jestli ti dítě dovolí mít svatbu nebo další dítě...já jako malá taky chvíli trucovala, když jsem měla mít sourozence, ale nemyslím, že by z toho rodiče měli těžkou hlavu, no a pokud bys byla trochu víc tolerantní, tak bys nikdy nemohla napsat, třeba že ti vadí, že malý chodí za Vámi spát, když má noční můry...teď jste rodiče oba a tvůj přítel a jeho syn jsou jeden celek, který musíš akceptovat celý nebo vůbec

musíš být důraznější, myslím, že kdyby se uv Vás doma zavedl nějaký řád počínaje třeba večerkou pro malého v nějakou "rozumnou" dobu, spousta věcí by se vyřešila..a z agresivních telefonátů matky kluka si nic nedělej, já tě spíš obdivuju, že ji to nepoložíš, já bych to asi nevydržela

ale tady je velký rozdíl v tom,že ty si žila ve vlastní funkční rodině.Já bych toto taky neřešila,jelikož děti prostě většinou žárlí jak na partnerku tak natož na přírůstek do rodiny.

aha,takže jen matky mohou mít momentálně zdravý pohled na tento problém?Byla si někdy v situaci,kterou tu popsala zakladatelka?
Pravdou je,že tolerance je potřeba ,bez ní vztahy nefungují a natož když je tam nevlastní dítě.

No,slečna nikdy pravý rodič nebude a bohužel to tam je tak nastavené od začátku,v tom právě potřebuji oporu a pomoc toho partnera-otce dítěte,dokud toto nebude,nikdy to nemůže fungovat.

Ona se může postavit na hlavu,pokud nenastolí řád rázně otec a neukáže děcku,že i partnerka toto může,tak to dítě sií udělá co chce,jelikož tatínek povolí...a souhlas s tím,že toto bych taky nevydržela a už bych byla v trapu.

Je mu sedm. Ve škole mu zadek utírá paní učitelka?

Rozejít se. Normální chlap, který svoji partnerku respektuje by si toto nedovolil. Pokud vycházíme z toho, že chlap nemá ženskou jenom na to jedno, ale mají se rádi a mají nějaké společné názory (tím pádem i společné názory na výchovu, které se v 80% nerozcházejí). Pokud vztah bere člověk vážně a respektuje člověka, se kterým žije, nechá ho i vychovávat své děti. No a ten malý kluk může být rozmazelný, ale svalovat to jen na maminku? A čertit se, že si přijde lehnout do ložnice k nim? Tak to dělá plno dětí. A každá opravdová maminka by to pochopila. Autorka ne, neb nemá vlastní děti a do této role se nehodí, není na ni možná ani zralá. Pokud klukova mamka vyhrožuje že si ho odveze, tak ať se tatínek obrátí na soud. Krom toho ten malý prý pořád u maminky brečí, že chce za tatínkem, takže si myslím, že mamka by si stěhování dost dlouho rozmýšlela. Když už teď u ní děcko není tak často, nevěřím, že by ho chtěla mít na krku 24 hodin denně. Taťka by si s ní měl udělat pořádek. Ono je jedna věc chovat se slušně k matce svého dítěte a druhá věc být chlap bačkora, kterého budou týrat vlastní dítě s exmanželkou.

A z toho co autorka píše mi přijde, že je to mladá holka, která se chce jen bavit a ze vztahu brát. Já ji chápu v tom, že mně by se taky nechtělo vychovávat cizí dítě. Proto bych se od chlapů s dítětem držela dál.Teď už je to u nich těžké, když tam jsou city a láska. To už může prostě vyřešit jen ten tatínek - bačkora.

Ano krásně napsáno a to je to,co celou dobu říkám,musí chtít oba a ne jen jeden

To je taky má jediná rada

bohužel,hodně chlapů jsou ty bačkory.

No to ne,ale zeptat se,jak vypadají jeho slipy po přichodu domů se mě nechce

Jsou i normální taťkovéjá bych se až tak nebála,jen neměla štěstí.

To si netroufám říctale já bych to,že nechce vychovávat cizí dítě nechápala,jelikož do vztahu s tím šla--to že to nejde je věc jiná

Co je opravdová maminka?Tohle mě vždy drtí...i ženská,která není biologická matka,může mít cit a cizí dítě milovat..a chápat vše co ta "opravdová maminka" !Ženská kvůli tomu nemusí mítř vlastní děti,ale opět ji matky budou podsouvat,že to tak není,ale VY matky nemůžete vědět,jak a co cítí žena,která své vlastní děti nemá.Se omlouvám,ale nemám ráda toto podsouvání-obecně.To zda to nezvládá zakladatelka je asi fakt,ale nebude to mít moc lehké.
A souhlasím s tím,že svalovat vinu jen na matku toho chlapečka není fér,je to velká chyba i otce.

Ale slečna se tak nechová, takže je jasné, že opravdová maminka je v tomhle případě ta biologická

To není odpověď na to,na co reaguji,ona se tak chovat ani nemůže,neb nedostala šanci,teda tak to na mne celé působí.Ano zde je maminka ta biologická a vždy bude,myslím to úplně jinak.

Proto tam píšu "v tomhle případě" na mě to působí, že ona ani moc nechce, ale tak to je asi věc názoru.

Těžko říct,neznám je a můžeš mít pravdu.
Já na toto téma reaguji z toho důvodu,že jsem si toto prožila taky a věř,že jsem se dlouho snažila,ale šance mě dána nebyla..proto asi chápu to,co zde psala.
Rozhodně jsem chlapa nechtěla pro sebe a nic jsem si nevynucovala,naopak já se snažila,aby to fungovalo,ale zkrátka on to spíš bojkotoval,ač mě malej často štval,jemu jsem to najevo nedávala,věděla jsem,že to není chyba jeho,ale jeho tatínka.
Ono je totiž lehké říkat,že se ta ženská málo snaží ,že to dítě nechce přijmout atd...ale tohle se musí opravdu zažít,jelikož to je peklo.

To potom chápu. Ale přeci jen, podle toho, co bylo napsáno zde, vidím rozdíl mezi Tebou a zakladatelkou. Nebo je to možná tím, že mě naprosto vykolejilo, že někomu může vadit, když za ním v noci přijde dítě, že se mu zdají ošklivé sny.

Pravda,tohle je zvláštní,jelikož já mám zlé sny i dnes a jsem ráda,že v tu chvíli je v posteli ještě někdo vedle mě

Já nevim,mám pořád pocit,že zakladatelka je zoufalá a není až taková,že by chlapa chtěla vlastnit sama.Třeba se pletu,třeba ne,jen se snažím ukázat,že opravdu to někdy nejde,dokud nefunguje ten chlap tak,jak má a partnerce pomůže a je její oporou a nepodkopne její autoritu před dítětem.

Reaguji na SOLU:
Ať je to jak chce, tohle Už jsme mluvili o tom,že by mohl trávit část času se mnou a část s klukem bude v dlouhodobém vztahu vždycky špatné řešení