Jak usadit rádoby slečnu dokonalou

Nejlepší je si takové holky vůbec nevšímat. Pomluvy bych spláchla větou: ,,cokoliv o mě řekne tahle holčička, neberte prosim vázně,, Kdykoli by řekla nějakou totální hovadinu (v rámci její hloupé roztomilosti), tak bych si neodpustila poznámku o tom jak se věci ve skutečnosti mají (ať všichni vidí, jak je hloupoučká - to většinou bývají).

pussydeluxe
Tak to použít jedinně staré dobré naschvály
Když jsem chodila na střední, měly jsme tam taky jednu takovou nánu, která si zakládala na image apod. Spolužačce už přetekly nervy, tak jí do zimních bot nalila vodu (a to hodně). A jelikož mrzlo a bylo pod nulou, tak to byla docela sranda. Ta nána šla cestou ze školy jako počůraná
Uznávám, že moc hezké to nebylo, ale to jak ona ponižovala lidi, nebylo o nic hezčí.

Tak já měla na škole to samé, řešila jsem to absolutní ignorací, dívala jsem se skrz ní jako kdyby byla vzduch, dělala, že neexistuje. No po pár letech si na mě cestou do školy počkala a říkala, proč si jí nevšímám, že by se mnou chtěla být kamarádka. Tak jsem s ní tu cestu do školy přetrpěla. občas se s ní pozdravila a finito. Ale od té doby, co přilezla byl klid.

Aysel
Takovýhle naschvály by se pak mohli obrátit proti mě. Spíš bych ji chtěla usadit jinak, ale jak to zatím nevím. Pro začátek ji budu prostě ignorovat, jak radí holky.Doufám, že na ni dojde.

Já jsem se s ní do včerejška bavila normálně po icq apod. Jenže jsem byla nemocná a zjistila jsem co o mě roznesla. Když ji začnu zničehonic ignorovat, tak se bojím, že se tím ztrapním.

Ještě jsem si vzpoměla na svou bývalou nej kamarádku - zrádkyni, pomlouvala mě pořád, zesměšňovala, prášila na mě, měla problémového partnera, který mi slíbil práci a když ho hledala kriminálka a rodina, kterou vykradl, hodila vše na mě, že já s ním jsem v kontaktu, ona neví nic, zapírala, dokud jsem s pánem neusmlouvala, že se s ním tedy spojím a zjistím kde je pokud mi řekne, kdo mě označil za osobu, která má být ve středu toho sv-instva. Samozřejmě - ona. Bulela přede mnou, že to není pravda. Rodina mi vyhrožovala, že mě zabijou, jestli nezjistím, kde je, kriminálka zase, že pojedou za našima a ke mě do školy. Našla jsem jim ho, musela s nima pro něj jet skoro přes celou republiku, aby mě viděl a nedocvaklo mu, že je to léčka, zavřeli ho. Zhubla jsem 7kg. Byla u soudu. Časem jsem odpustila, bavila se s ní dál. A pomluvy začaly ve velkém. Každý týden jsem se o sobě dozvěděla novou perličku. Nasadila jsem stav ignorace, ale asi rok a půl mi chystala podpásovky.. Milionkrát jsem měla chuť jí rozbít tu její "pusu", nenáviděla jsem jí, vzkazovala po kámoších, že ještě slovo a zmlátím jí No byla asi o 20 cm větší a 30 kg těžší Pak jsem odstěhovala a mám klid.

Kiki20
Tak to je docela drsný. Buď ráda, že jsi to ve zdraví přežila. Tohle už je fakt extrém. Některý bejvalý kámošky na mě udělali dost podlostí, ale tohle je fakt hrozný. Musela si být statečná.

pussydeluxe
To znám! Holka, jako by jsi mi mluvila z duše! Já jsem to vždycky řešila tak, že jsem si za dotyčnou zašla a chtěla jsem, aby mi to řekla do očí. Když to může říkat jinde, aniž by tě znala, tak proč né tobě přímo do očí? Je jasné, že bude zapírat, protože pravděpodobně ani nebude vědět, co všechno o tobě navykládala v zoufalé snaze zviditelnit se. Jako tomu bylo kdysi u mě... Vím jen, že jsem tenkrát pronesla v tu chvíli něco ve smyslu, že její jednoduchost mi na tváři může vyloudit maximálně úsměv a že člověk jako ona, mi rozhodně žíly trhat nemůže. Řekla jsem jí to v ledovým klidu a o samotě, před nikým jsem jí neponižovala. A dál? Chovala jsem se k ní stejně falešně jako ona ke mně, jen jsem k tomu vždy přidala ten ironický úsměv. Jí to bylo jasné a mně se ulevilo. Ale záleží, jaký máš žaludek, musím přiznat, že mně tohle chování nesedělo a byla jsem kolikrát celkem v křeči. Netrvalo to ale dlouho a skončila škola a každá jsme si šla vlastní cestou... A teď? Když napíše, ze slušnosti třeba odepíšu. Ale je to tak falešnej a podlej člověk, že k ničemu "víc" se nikdy dopracovat nemůžu, prostě mi to nejde...

pussydeluxe
No nebylo to jen tohle, ale tohle mě ranilo nejvíc, navíc v té době jsem byla docela introvert a měla málo "kamarádů", o to to bylo horší. No potom začla pomlouvat i mé rodiče, vše co se týkalo mě, uplynulo pár let a dostali jsme se do stejné party kluků, ti ji naštěstí sami brzy prokoukli, když nebyli se mnou, byli s ní, pak se s ní přestávali stýkat, pak na ní už jen nadávali a zastávali se mě, no a začali ji pomlouvat v tom samém duchu jako ona mě.. To mi srdce plesalo ale já se nikdy nezúčastnila, jen se potutelně culila, nechtěla jsem být stejná jako ona..

Ony tyhle slečny nejsou zvyklé slyšet pravdu přímo do očí. Pokud se naučíš tuhle jednu jedinou věc, časem se sama zaplete do vlastních sítí a zneškodní se. Já takto do minulého měsíce bojovala také s jednou slečinkou.....po 3/4 roce se okolí, které mi nevěřilo její zákeřnost, postavilo na mou stranu a diví se jak jsem dokázala tak brzo rozeznat její pravou povahu.
Rozumní lidi se postaví na tvou stranu, protože tě znají, ti co nestojí o tebe, ať se přátelí s ní, ne?

S takovýma je nejlepší se vůbec nebavit, dát jim najevo, co si o nich myslíš. Měla jsem takovou "kámošku", nejdřív jsem si říkala jaká je super a vůbec, jenže pak mi to začlo docvakávat jaká je, když chtěla něco ona tak bylo samozřejmé, že to pro ni udělám, ale jak jsem chtěla něco já, tak to byl problém. Bylo to na střední,nechávala mě o přestávkách samotnou ve třídě a lítala s jinejma holkama, tak jsem si našla jiný kamarády a ona mě hned s těma svýma začla pomlouvat a už se to vezlo. Takovýhle slečny si většinou něco kompenzují, jinak by se tak nechovaly (tahle měla zrovna problémy v rodině). Já jsem taková, že dokážu vytipovat tu nejslabší stránku člověka a na to zaútočím, takže při hádkách se mnou celkem neměla šanci... ale taky mi takové chování není moc milé. Takže bych radila buď si nevšímat, anebo zaútočit - ač to není příjemné, u dost lidí to vzbouzí respekt

Takové slečny , aspoň podle mě, dokáží pořádně naštvat jen dvě věci: 1. když přestanou být středem pozornosti a 2. když je najednou někdo populárnější než ona. Zkus ji zcela ignorovat a snaž se být originál - tedy sama sebou. Takoví lidé mají opravdové přátele. Na jiné než opravdové neber zřetel a nekaž si náladu.

Ahojky, já bych jí řekla, jak mě zklamala, že ses dozvěděla, co o tobě povídá a že s ní končíš. A už bych jí neřešila. Kdo tě zná, ví, jaká jsi. Ať si škubne, nebudeš si přeci kvůli ní kazit náladu, držim palce

zde existuje snad jediná rada - nebýt v její blízkosti. Člověk, mající nezdravě závist a hloupost prostě nepředěláš ani neurazíš, jelikož to nechápou, bohužel.

Vlastně mě napadá ještě jedna alternativa obrany - převléknout se za Mikuláše a zmalovat dotyčné ústa.....

nachytat jí na svojí - tedy její - vlastní lži, a to pokud možno elegantně a předevšemi