Jak znova začít věřit?

Reaguji na Mrs_Kiwi: Kiwi, nevím, jestli ještě čteš tuhle dikusi, protože některé názory o nepevnosti tvojí víry tě mohly odradit. Ale přispěju při čtení jsem si vzpomněla na pár věci, které ti by ti mohl pomoct. Kdysi jsem slyšela vysvětlení těch špatných věci z úst evangelického kněze, vyprávěl historku nějakého svého přítele (nebo učitele), ke kterému přišla otřesené žena. Ta žena byla celý život věřící, ale její její vírou otřásla smrt dcery. Ten kněz jí dovedl před jeden z gobelínů, co visel v konstele a nechal jí chvilku dívat na výjev, co na něm byl vyobrazen, potom gobelín otočil a ukázal ženě druhou stranu, plnou uzlíků a nití a spojů,... My jsme ti lidé, co vidí přední stranu gobelínu, vidíme jen výjev, ale zadní strana: důvody, proč se věci dějí, nám skryty a zná je pouze Bůh, možná nám jednou umožní nahlédnot a možná ne.
Jinak, já nejsem křesťanka, mám svoji vlastní víru a věřím, že jsme na světě, abychom se učili. Viděla jsem rozhovor s amazonským šamanem, který tvrdil, že lidé jsou v zásadě nesmrtelní, ale chtěli si získat zkušenost smrti, proto umírají. To je i moje filozofie, lidem se dějí špatně věci, protože potřebují (chtějí) získat tu zkušenost z nich. Spousta lidi, se na mě oboří, že oni přece nechtěji mít rakovinu, nechtějí přijít o ruku, nechtějí být bez práce,... Podle mě si nemusíme vědomě vědět, že tuto zkušenost potřebujeme (chceme), ale dokážeme to ovlivnit. V tom je důvod, proč nědokážu být křesťankou, vadí mi myšleka na přijímaní plánu, který pro mě někdo připravil a zařídil, nejsem figurka na šachovnici, můj život je sled událostí, kterými jsem se rozhodla projít a neříkám, že potřebuju jen kladně zkušenosti, můj život zatím nebyl pohádka.

Vysmívat se Kiwi, že jí zasáhla smrt hokejisty je nehorázné, toho člověka znala, měla k němu citový vztah a má právo pro něj truchlit. Stejně tak, každý věřící má právo svojí víru přehodnotit, proto máme vlastní rozum a Bůh je milosrdný k pochybovačům (aspoň takhle se to říkalo, když jsem ještě chodila do kostela), pokud vím, tak se nikdy nemluvilo o tom, že na věčnosti se budou rozdávat medaile a diplomy těm, co nepochybovali.

Reaguji na mle:
Hezký příspěvek, naprosto s ním souhlasím.

nejsem věřící, ale nechápu, proč by měl někdo mít patent na rozum a říkat, jak správně věřit...

Navíc chápu, že některým lidem vadí ten mediální humbuk okolo té nehody, nicméně pořád je to smrt a tragédie. No a chudáčkama dětičkama v africe bychom mohli argumentovat na jakýkoli problém, který člověka zasáhne, od banálních problémů jako stresy ve škole, práci, hádka s partnerem přes finanční krize, psychické problémy po smrt blízkého člověka. Na všechno by člověk mohl říct toho. Myslím, že lidské psychice je přirozené mít své "idoly" a ať se to komu líbí nebo ne, pro většinu čechů jsou repre hokejisti něco jako národní hrdinové, a to, že jim bylo uspořádáno rozloučení s fanoušky mi přišlo dojemné, ale zas ne tak nevhodné, aby kvůli tomu chytráci na blog.idnes museli psát svá moudra kterak objevili amériku

Je to víc jak rok a půl co mi zemřel strýc, bylo mu přes 40, mladý člověk. Silně věřící, stejně jako jeho žena, moje teta. Ta to okomentovala tak, že Bůh si k sobě povolává ty, kteří jsou mu milí.
Pamatuji si na příběh. Mladí lidé se vraceli autem s křesťanské pouti z Czenstochové (Polsko). Tam šli pěšky, několik stovek kilometrů, několik týdnů. Vraceli se autem a měli nehodu. Všichni mrtví. Je to smutné, stejně jako smrt hokejistů, stejně jako spousta dalších věcí, které se dějí ....

Reaguji na Mrs_Kiwi:
Myslím, že tahle otázka Proč napadne člověka, jak věřícího, tak nevěřícího.
Vždyť se smrt týká každého, bez ohledu, na jeho přesvědčení a vždycky zůstane něčím negativním. Zvlášť pro ty, co zůstali bez těch, které milovali.
Zlobit se (na Boha), nechápat, hledat, klást otázky... i tohle všechno spadá do víry člověka.

Mě v souvislosti s vírou vždycky zajímalo tohle: když je někdo křesťan, věří, že se dostane po smrti do nebe, muslim věří, že dostane za odměnu 40 panen, budhista věři, že bude v přístím životě třeba brouk, ten co věří v duchy zas věři, že z něj bude zombie, nebo se jako duch vrátí a bude komunikovat se svými blízkými... a jako ateista věřím, že po smrti budu hnít v hrobě.
Jenže jak je to doopravdy? Co když křesťan celý život věří v nebe a nakonec se reinkarnuje v brouka? Můžeme vírou ovlivnit to, co se stane pak?

Smrt patří k životu aneb, jak říká moje máma, tak to má za sebou a na nás ostatní to ještě čeká. A nespravedlnost? Záleží z jakého úhlu se na to díváš. Není smrt jako smrt: Tento člověk nečekaně a v relativně rychlém časovém úseku zemřel a je posmrtně opěvovaný, glorifikovaný. Existence tohoto člověka se zapíše přinejmenším do sportovních dějin. Zanechal za sebou zabezpečenou mladou ženu a malého syna. Z evolučního hlediska by se dalo říct, že geny byly dále zachovány a s trochou nadsázky, že svoji chlapskou, životní úlohu splnil na jedničku - nespravedlnost, dle mého, vypadá poněkud jinak.
Nechápu, truchlení očisťuje, tak si poplač, ale zamysli se nad tím zbytečným nánosem patosu, co se kolem této události tvoří!

jasně, máš pravdu, to je přesně to, co jsem se celou dobu snažila říct, tedy že nikdo neví nic, takže otázky typu "jak mohl bůh něco dopustit" jsou prostě totálně mimo, protože všechno jsou to jen různé podoby víry v něco, co nechápe a nemůže chápat nikdo...prostě to, že v něco věřím, vůbec neznamená, že znám pravdu (právě proto je to víra a ne poznání)

jj, proto mi vadí, když mě někdo přesvědčuje o své pravdě, protože si myslí, že to tak prostě je: Bůh je, všechno vidí a ty příjdeš do pekla, protože nevěřit je hřích!
Pokud je nebe (nebo duchové, reinkarnace), tak na to stejně příjdeme až po smrti.

Pokud narážíš na tu leteckou nehodu, tak je to samozdřejmě neštěstí, ale takový hnus jak se k tomu postavila veřejnost..nikdo je neznal téměř se o ně nezajímal a najednou černé prapory a svíčky na Staromáku jako kdyby to byli hrdinové, co zachránili svět. Trošku nefér oproti ostatním lidem, kteří umírají naprosto běžně a hokej bohůžel nehrají, ale zase lidstvu pomáhají jinými prostředky. V tom je i ta víra v boha. Já věřím, ale pokud ty také věříš, tak za to nemůžeš vinit boha

Myslím si, že nikdo nedokáže odpovedět. Je to pravidlo, že nejhorší věci se dějou slušným lidem. Neznám onoho hokejistu, jen bych řekla, že není věřit jako "věřit". My těžko víme jak on to měl. Co se týče našeho Boha, tak je to možná zkouška, nebo možná i Ďáblovi sítě. My to těžko posoudíme. Ale docela mě zaráží, že takováhle událost, Tě dokáže vykolejit natolik, že by to ohrozilo Tvou víru? Ano, je to strašné, že umřel, je to strašné, že umřeli všichni at věřili nebo ne.