Je mi 22 a už si připadám stará

Misinkass
Gratuluji, tobě se život zřejmě doposud povedl.... jo a jsem vodnář

Miabella
Joo ale zase výjimky potvrzují pravidlo a mámy je mi líto, nemá to jednoduché...

Misinkass
máme dost společného

Radull
No to si piš, že nám by to neprošlo, nám by řekla paní úřednice:ale paní, jaktože nepracujete, ruce máte zdravý, tak pěkně šupky dupky do práce, stát Vás živit nebude....

Monaa
no právě ale já to neřeším, já bych nechtěla žít jak oni

umřela bych nudou

Radull
To já taky nee, ale občas dát nožky nahoru, přestat se honit, být v klidu a vědět, že ti ty peníze někdo obstará, jééééé..A kdo řiká, že by si mu to občas nelíbilo, tak teda pěěěkněě kecá..

Ano, občas... ale sedět doma na zadnici a nic nedělat to je ke zblbnutí... jooo v každé doácnosti se najde úklid atp. ale to nemyslím... určo víš co myslím...

kamculenka
Dyť píšu občas, hodit starosti za hlavu a vědět, že je o tebe a tvojí rodinu a tvojí hypotéku postaráno...

Monaa
Přesně to si taky říkám...... jestli jsem se té bezstarostnosti nevzdala příliš brzo. Odstěhovala jsem se za přítelem ve 20-ti a o dva roky později jsme se vzali, teď je mi 23. Ale člověk chce vždycky to co nemá, když jsem u nich ještě bydlela tak jsem se nemohla dočkat až se odstěhuju a osamostatnim....... taky občas přemýšlím co kdyby.......

Kamcí ale tak i tobě přeji vše nej, preventivně

Radullko, to mě moc hřeje, že vím, že je na tom někdo podobně.. já se naučila nelitovat a nestěžovat si, páč nemám komu.. všechny mé spolužačky, známé atd.. jsou někde jinde, nemůžu říct za mnou, to by nebylo hezký.. já jen jdu rychleji dopředu a ony zůstaly vzadu.. težko se nám spolu udržuje kontakt, když ony chodí dopoledne na kafe, studentky.. večer na pařby.. já nemůžu.. a když si to i uvědomím, nechci.. už nějak nezapadám sice se někdy urvu.. a zajdu s nima na pivo a zelenou ( nejlevnější ), jako kdysi na střední ..ale, už je stokrát méně času.. ony nechápou, jak já můžu tak brzo toužit po rodině.. a já nerozumím, co je láká na tom dělat si čárky do zápisníčku "úlety"... ale to neznamená, že jsme se úplně odcizily..to ne.. jen někdy, potřebovala bych někoho, s kým si můžu promluvit o jiných věcech.. o opravdových mužích, o plánované stavbě domu, o bud. tchýni jak je milá.. o tom, jak si pomoct ze srabu, když klesá výroba a nejsou zakázky... prostě o věcech mně blízkých

já se nějak rozněžňuju dneska nezlobte se na mně dlouho jsem se taky nevykecala..

Peťulda111
Možná jo, možná nee, my bydlíme s přítelem 4 roky, ale svatbu ještě neplánujeme..to já se taky nemohla dočkat, ale teď je mi občas z tý samostatnosti pěkně šoufl

Monaa
No však jo by to chtělo tak jednou měsíčně co??

Misinkass
Neřeš ( to něžnění) u mě je to stejně. Kámošky odpluly za prací do prahy. Tam se mají možná ještě hůř než by se měly tady. Takže pokecat není s kým. Další kámoška VŠ v Praze. Taky nic. A kámoška od dětství? Jakmile jsem si našla první zaměstnání přestala se se mnou bavit. Prostě úplně finito. Protože já jsem si dovolila být ta první v práci. Asi to nebyla pravá kamarádka. Ale taky si nemám s kým pokecat a podrbat a poklábosit. Všichni utekli do tý blbý prahy.

Nekdy mam taky trochu depku z toho, ze uz nemuzu jit na diskoteku a tancovat tam jako shakira...na druhou stranu je spousta jinych veci co ted muzu a driv jsem nemohla a tech je nastessti vice