Dobrý den,
studuji na vysoké škole, a ted je zkouškové období, mám celkem 6 zkoušek, 4 jsem udělala a jedna mě čeká v pondělí, a další opravný termín na matiku až v dubnu. jinak v pohodě. Vím měla bych být ráda, že jsem to zvládla v pohodě. sice jsem ale trápí mě jedna věc. a to je samota . když jsem ve škole, je to v pohodě, mám tam pár kámošek se kterýma vycházím, a je sranda atd.ale ted přes zkouškové jsem si uvědomila, že nemám moc přátel (kromě školy), se kterýma bych někde zašla, na facebooku mám sice 140 přátel ale je to o ničem . a když se mi na zdi ukazují různé statusy typu: to byl zas fajná akce s tím a tím. je mi do breku protože jsem takových věcí moc nezažila. abych pravdu řekla.byla jsem na akcích asi 2x. asi si budete myslet, že jsem divná, když chci chodit na akce a koukat na ty ožralce atd. tak to není pravda. já prostě chci získat partu lidí, se kterýma bych o víkendu, neříkám pravidelně, chodila na různé párty, akce, do čajovny třeba, na kafe atd. prostě mi chybí lidé na častější akce. Neříkám , že vůbec nikam s nikým nechodím, ale to je tak jednou dvakrát za půlroku. a když vidím, co zažili ostatní (zážitky atd) a co jsem zažila já (většinu času sedím doma,a to jen proto, že nemám s kým, když třeba napíšu někomu jestli nechce někam zajít tak napíše , že už něco má, a že se ozve příště. ale toho už se nedočkám a málokdy napíše jestli nechci něco podniknout, takových ,,opravovějších kamarádek,, mám asi 7, ale stejně nemají čas,své zajmy atd.a ostatní mají své přátelé, vztah atd. jen já pořád sedím doma,kdybych aspon měla nějakého přítele. mám s toho deprese. místo toho, abych se učila na zkoušku v pondělí, tak je mi v tomhle ohledu do breku vím, že když budu furt doma sedět tak nikoho nepoznám, nic nezažiju atd. ale uznejte sami,že je lepší jít někam ve dvou, než sama . to mi pak akorát v hlavě se honí myšlenka, proč ostatní mají s kým zajít tam a tam, jen já ne ( a navíc, když jsem na jedné stránce četla, že najít přátelé ve starším věku (bude mi 20) tak mě to ubijí ještě víc, s pocitem, že to tak snadné nebude a někoho nájdu až za dlouhou dobu (až mi bude 25 let ) do té doby budu sama furt na to musím myslet. co mám dělat prosím poradte. jak jste si našli své přátelé vy ? a je tu někdo z vás na tom stejně jako já ? děkuji za všechny komentáře (omlouvám se ze rozsáhlost ale potřebovala jsem se vypsat )