Jsem obézní a stydím se u lékaře

Reaguji na mitternacht:
Pokud nejsi nějak extrémně obézní a pokud nemáš nějaké zdravotní problémy, tak by něco takového říct neměla. Ono se to povyšuje snadno.
Bohužel existujou i takoví.

Reaguji na izabel2011: Obézní jsem, extrémně určitě ne, zdravotní problémy nemám. Ale paní doktorka nejspíš nabyla dojmu, že když mě bude ponižovat, donutí mě zhubnout. Při vstupní prohlídce k ní mi dokonce okamžitě chtěla psát léky na hubnutí, které jsem razantně odmítla.

Měla by tě spíš nějak motivovat- doporučit nějaký vhodný sport, nebo stravu ... Takový druh jednání je otřesný.
Člověk, aby se pořád strachoval chodit k doktorce, aby si zas něco nevyslechl.

Reaguji na avanta, izabel2011: Kéž by takový přístup měli všichni.

Hmmm,u nás v rodině je obézní jeden člen a ten už je čekatelem na titanová kolena,takže doktorka ví co tě v budoucnu může čekat.

Jinak ale jasně je ten každý doktor pro službu pacientům a měl by se dle toho chovat.No někdy je dost těžké se nedotknout ega,když jde o obezitu.....ale zase měla doktorka snahu to nějak řešit,jsou i tací co neřeší nic.Člověk si nevybere.

Reaguji na Lenynek:
Těm doktorům je to vesměs jedno.Stres předem je zbytečný.

Já se na prev.prohlídce musím vždy svléknout do kalhotek a podprsenky, prohlídka těla vždy trvá skoro půlhodinu, protože doktor prohlíží snad úplně všechno kromě jistých partií... I když zase mohu být ráda, že nejsem chlap, jelikož těm zkoumá i ony partie.

Reaguji na Lenynek: Jak probíhala prohlídka posledně? Musela ses svlékat celá? Dalo by se předpokládat, že to bude podobné.

Reaguji na DragonLady: No každou preventivní jsem se svlékala do podprsenky a kalhotek, ale mám pocit, že čím jsem starší, tím je to horší. Pravdou zůstává, že kdybych měla postavu takovou, jakou bych chtěla, nebyl by problém se studem. Můžu s čistým svědomím říct, že pro změnu opravdu něco dělám, jen mám strach, že se na mě bude zase dívat stylem "další vyžraná" a já to budu mít dlouho v hlavě.

Reaguji na Lenynek:
hele, jdeš k tý doktorce naposled, ne? Tak buď v pohodě Vyber si dobře praktika pro dospělé a můžeš začít znovu (třeba tím, že požádáš o žádanku na diabetologii......)
BTW já měla strie i když jsem byla hubená - vznikají třeba i rychlým růstem....

tak když příjde doktorce devatenáctiletá holka s obezitou asi by to řešit měla, pokud ne tak mně to přijde divný. je to nemoc, kdyby jí přišla 35kg vážící holka, taky by si toho měla taky všimnout a řešit ne?
v devatenácti být obezní není normální (pokud nemáš nějaké zdravotní potíže, které ti to způsobily) což asi nemáš, jinak bys je zmínila a tvá doktorka by o nich věděla...

Když ani tohle není ten "impuls", co tě donutí s tím něco dělat, tak jsem zvědavá, na co čekáš

Jak psala Laky, je to o zdraví. Klouby a páteř hrozně trpí. V létě musí být šíleně a kdo se s tím má furt tahat :-/ Je ti 19 a nechceš být hezká? Vždyť by stačilo začít pravidelně méně jíst, hodně pít a začít se nějak hýbat - ze začátku chůze (alespoň několik km), atd....

A než někdo vytáhne zdravotní problémy, který to "určitě" způsobily, tak sama mám sníženou funkci štítné žlázy a 180cm/62kg a v jídle se nijak extra neomezuju, jen jsem začala v poslední době hodně cvičit kvůli hezké postavě.

Ta doktorka se chovala blbě, to je fakt. Když bude na mladou holku řvát tak ji teda nenamotivuje. Heleď, čekat, až tě začnou bolet kolena nebo kyčle, to nemá cenu. Taky je něco jinýho, jestli jsi obézní nebo opravdu tlustá. Jestli tlustá, tak začni chodit. Každý krok se počítá a alespoň nějaká patra bez výtahu. A holt ubrat jídlo, ne drasticky nebo nevydržíš. Když budeš přidávat chození a schody, tak to začneš shazovat a budeš mít radost. Třeba pozděj začneš i cvičit, ze začátku třeba doma. Budeš spokojená, uvidíš.

Holky, zrovna tohle bych nepsala, protože dost často bývá na vině málo jídla, případně v kombinaci s mlsáním. Jinak s pohybem a pitným režimem samozřejmě souhlasím.
Chyták ale není v tom ubrat množství jídla, ale naopak mít dostatek takového, které dá tělu co potřebuje, nikoliv jen zbytečné cukry a kalorie.

Však píšu, že pravidelně (=často) a menší porce. To je snad ta nejzákladnější zásada a dost pochybuju, že je v dnešní době někdo, kdo to neví - jen se holt nechce Je jasný, že když najednou bude 2x denně jíst kust mrkve s knackenbrotem, tak pak v 11 v noci vybílí lednici a bude to ještě horší....

Já se u doktora taky vždycky styděla. Od malička mám nadváhu a ještě k tomuj velká prsa. Praktická mi dělá i EKG, takže si musím sundat i podprsenku. Ale od doby, co jsem se v nemocnici před operací převlíkala v předsálí před asi dvěma sestrama a jedním bratrem nebo zřizencem, či co to bylo, tak už svlékaní před doktory neřeším. Přes půl roku moje prohlídky vypadaly: Dobrý den, svlékněte si kalhoty. Všichni to byli chlapi a moje nohy v té době nevypadaly moc koukatelně a všichni to přežili...

Já se taky vždycky styděla. Do té doby než jsem musela na kardiologii, kde mi dělali ultrazvuk srdce. Byla jsem tam asi hodinu, vůbec mi to jako hodina nepřišlo potom už byla i gynda v poho a zrovna hubená teda taky nejsem, ale pravidelně chodím na aktivní procházky se psem + ještě jednou týdně chodíme na cvičák trénovat agility a to je teprve něco, stíhat si pamatovat, kudy běžet, dávat povely, chválit a ještě stíhat dýchat. Pro mě jako astmatičku fakt něco, ale v rámci možností to zvládám. Baví mě to, má to pro mě smysl. Na jaře se chystám na běhání a v létě asi i na plavání, když se pesanovi bude chtít do vody Doktory nějak neřeším, protože lidí jako já už viděli spousty