Jsem pořád dítě?

Já bych tvému příteli odpověděla: A tobě je snad 60? Na blbou otázku blbá odpověď. Mě je 24 let a spím s plyšáky a vůbec mi to nepřijde divné, neřeším to. Kdyby měl někdo blbé kecy, tak ho pošlu do háje zeleného Navíc je to pro mě i praktické, spím tak "divně", že se těmi plyšáky i podpírám... chudáci malí

Je mi skoro dvacet a už od dětství mi zůstala "úchylka" na Krtečka. Sice došlo k omezení (každý rok dostávám stolní kalendář s ním, jednoho půlmetrového mám v pokoji jako "dekoraci" a pak mám takovej plyšovej krtečkovskej batůžek, kterej nosím občas do hospody, aby mi nenasmrádla normální kabelka, občas kouknu na DVD), ale stejně tam ta úchylka je. Moje okolí si zvyklo, pořád na to v dobrém vtipkujou, krteček je náš maskot..

Ještě nikdy jsem se nesetkala s tím, že by to někomu vadilo (ani příteli).

Každej máme něco, tvůj přítel je *****, pokud tohle řekl. Ano, *****, tím spíš, že plyšáka chceš kvůli tomu pejskovi

Vůbec si s tím nedělej hlavu, minulý rok jsem dostala na vánoce velkého plyšáka (bernského salašnického psa) a skoro jsem radostí brečela, protože po tom pejskovi toužím, ale nemůžu ho teď mít. Zapomněla jsem dodat, že mi je 21

Takže podle mého žádné dítě nejsi, naopak vzhledem k tvojí ztrátě je to pochopitelné.

Reaguji na Majduš:

To je hezké Krteček je super.

Ahoj, vím jak ti je, je to přesně týden, co mě také opustila ve věku 13let moje nejmilovanější boxerka a také kvůli tomu co noc brečím(také jsem byla zvyklá usínat za jejího pochrupkávání). Přítel je bezcitný pit.omec, měl by mít aspoň trochu taktu.. A pokud by ti plyšák udělal radost, měl sklapnout pusu a jít ti ho koupit, můj by to udělal, kdyby mi to nějak pomohlo. Obecně si s plyšáky hlavu nelam, já mám 2 ovce, víc asi nechci, ale kdyby ano(a nemělo by jich být třeba 50), tak by to problém nebyl

Tento sice není pejsek a nechrupká, ale aspoň zahřeje

Tak tohle bylo od přítele pěkně hloupé a říct to v takové situaci někdo mně, tak se na něj hodně naštvu.
Jinak mně bude 21 a plyšáky vlastním taky, akorát s nimi teda nespím, mám ráda prostor Ale zase mám třeba pořád celkem rozsáhlou plakátovou výzdobu svojí oblíbený skupiny, za kterou se před návštěvou ve svym věku už taky trochu červenám Na druhou stranu si ale řikám, že hlavní je, jak se ve svém pokoji cítím JÁ.

Můj přítel vozil plyšáčka ode mě i v autě a do školy.. ) A mý mamce je padesát a taky pořád miluje plyšáky a panenky! Nevidím v tom problém. I dospělí si hrají.. I když je to třeba smartphone nebo místo modelů autíček velký auto..

No hele mě je 23, plyšáku mám 148 přesně.. Velké malé všeljaké.. Teď jsem se stěhovala s přítelem a všechny sem si je vzala sebou (proto vím kolik jich je ).. Přítel se nad tím sice usmívá ale bere to, protože já je prostě zbožňuju.. Mám tam plyšáka kterého dokonce dostala moje mamka na 18tiny takže má už nějakých 20let a je jak nový Chystám se do ložnice udělat poličky kde budou sedět a koukat.. Úplně normální to asi nebude ale za dítě se teda nepovažuju.. Když o tom člověk neví tak by ho to ani nenapadlo, že mám takovou sbírku doma
Takže dítě rozhodně nejsi Přítel je trouba

přítele bych asi hned vyměnila, je to necitlivý a netaktní hulvát. Ten ti v životě nebude žádnou oporou!

Nejsi malé dítě. Mi je 28, v posteli, kromě přítele, mám 2 velké plyšáky+1 střední +2 menší. Mám je na kraji postele, ale kolikrát si je v noci přitáhnu a muchluju se s nimi, přítel už se nad tím ani nepozastavuje. Krom toho s námi teda ještě spí kocourek, ještě, že máme velkou postel . Tvého pejska je mi moc líto (taky jsem museli před měsícem nechat utratit kočičku, tak vím, jaké to je), takže se drž, mysli na to hezké, co jsi s ním zažila a věř, že je mu teď dobře.

Mě to teda nepřijde,že by si měla být malé dítě Každý je zvyklý na svoje Já sice žádného plyšáka nemám,mám je poschovávaný,ale když mi je smutno,tak si vezmu na spaní plyšáka nevidím na tom nic špatného btw minulý týden jsem si koupila kalendář Hello Kitty,tak ho tu mám na stole Některým to může přijít dětinské,ale proč by mělo? mě se to líbí

Já jsem zase ujetá na Ijáčka Mám jednoho velkýho, se kterým taky spím v posteli a to mi je 26 A přítel na to neříká nic, občas když si čte, tak má na něm položenou knížku, nebo na něm leží A nikdy mu to nepřišlo nějak divný, když jsem se k němu stěhovala, tak se automaticky stěhoval i osel. A každej rok dostávám adventní kalendář s Ijáčkem. Takže buď v klidu, jsi úplně normální a tvůj přítel je netaktní pitomec

Já bych to nebrala zase tak tragicky, ale je pravda, že to od přítele bylo hloupé!