Jsem pořád dítě?

Taky je mi 22 a plyšáky miluju a mám je v posteli, když je přítel pryč, tak spím s velkým medvědem A k Vánocům bych chtěla zajíce v klobouku, viděla jsem je v jednom katalogu a i mluví! Ale teď přemýšlím spíš nad tou ovečkou, co sem vložila darig Zkrátka si nemyslím, že jsi dětinská, láska k plyšáčkům zůstala spoustě holkám i v dospělosti (a znám i jednoho kluka)

¨Je to moula ten tvůj přítel. Já plyšáky sbírám. Mám jich něco kolem 500 a toho nejmilejšího mam v posteli. A je mi opravdu uplně jedno jestli si někdo myslí že jsem malá a nedej bože aby mi to přítel nějak vyčetl já se mu taky neangažuju do jeho sběratelských vášní. Navíc když to chceš z takového důvodu tak by ti měl vyjít vstříc a nechat si poznámky od cesty..

Já usínám vedle třech plyšáčků - 2 medvídci a jeden pejsek, medvídky jsem dokonce dostala od přítele ...nikdy nic nerikal a pry me maji chranit kdyz neni zrovna se mnou...

jo a děti jsme asi tak trošku pořád . . . strašně jsem chtěla dceru a teď se jen koukám po panenkách (a začínám tušit, že až ji nějakou koupím, tak si s ní semtam budu hrát - učešu ji a tak . . .)

Reaguji na kivus:

nemyslím si, že to myslel přítel špatně...
každopádně já už od malička nesnášela plyšáky..asi do deseti jsem je dostávala a všichni ukončili svůj jednodenní pobyt na půdě ..ale kamarádce je 22 a té neudělá radost nic víc než plyšák

Já tedy nevím, ale mně to moc normální nepřijde A přijde mi to i nevkusný, když se dospělá žena vyžívá v nějakých takových věcech - třeba když na VŠ holka vytáhla sešit s hello kitty, tak jsem dost koukala.

No proti gustu.... mně to ale přijde dost divné.

No já dala do manželské postele taky plyšáka a takový plyšový polštářky a manžela by v životě nenapadlo to takto blbě komentovat.

Reaguji na Patty: Mně to divný nepřijde. Je to lepší, než když si hraje na primadonu a na tu nejdospělejší pod sluncem. Znám pár takových.

Ukamenujte mě, ale já s Patty naprosto souhlasím. Nic se nemá přehánět

Co tu to tak pročítám, připadám si jako šílenec. Je mi patnáct a s plyšáky nespím a ani to neplánuju zavést a vracet se do doby školka/první stupeň, i když jsem pořád ještě dítě a vím to - tak mě tu všichni neukamenujte. Nepřijde mi to normální, je to podle mně nevyspělý a mít jako dospělá ženská zálibu ve sbírání plyšáku už přijde úplně mimo, ale nechci nikoho dotknout a už vůbec ne ze sebe dělat nějakou strašně "vyspělou".

Nevím kde je napsáno, že plyšáky mají rády děti do 5. třídy a pak už je to divné.

A co tedy sbírat, aby byl člověk "vyspělý"?

Každý má zálibu v něčem a o nevyspělost značí jiné věci než to, že má někdo plnou postel plyšáků.

Já taky.

Porovnávám to se sebou, jak jsem to měla já.

Nevím, proč by měl někdo něco sbírat proto, aby byl "vyspělý". Já třeba nesbírám nic.

Chtěla jsem jen říct, že to co člověk sbírá se vůbec nemusí vztahovat k jeho věku, asi jsem to špatně formulovala. Sbírky jsou většinou tak trochu "mimo" a "nepotřebné", takže jestli plyšáky a nebo např. porcelánové kočky, to už je jedno