Kamarádce zemřel tatínek

Reaguji na karkulkaR:
Ty budeš asi hodně cynická, jinak by si snad ani tohle nemohla vypusit z pusy.
Promiň, že teďka rýpu, není to mým zvykem, ale nechat si platit od tatínka drahé liposukce, to ano, to je v pořádku, však je to taťka, ne? Ale když umře a za předpokladu, že by to byla nehoda, tak bys ten den, dva pobřečela, ale kdyby byl starý,tak se vlastně nic nestalo, však byl starý..
Já mám starší rodiče a bojím se o ně hodně, nedovedu si představit, že by se jim něco stalo, takže Tvojí kamarádky je mi moc líto.
Ozvi se jí, řekni jí, že seš tady pro ni a uvidíš, co sama bude chtít, pokud jen s rodinou, tak ji nechej, bude vědět, že seš tady pro ni a až bude připravená, myslím, že se ozve sama..

Reaguji na Bajca111:
já neříkám jen že jsem drsnák jen je mi jasný že žádnýmu člověku by neudělalo radost kdyby po jeho smrti byl někdo smutný a truchlil já bych za toto vraždila naopak sem všem řekola at to jdou zajíst a pohřeb taky nechci sama bych na žádnej nešla už jen proto že kdybych viděla někoho brečet už je nechcu vidět je mi z toho zle a bojím s ebrečících lidí sama když mám depku občas tak bych se zabila že marním krátký život blbou náladou když smích je tak krásný a skvělý... ale neponesu já dokážu tak nenávidět že se mě smrtí určitého člověka kterýho jsem odepsala spíš uleví, ale to bys o tom musela něco vědět nebo aspon pokud jsi proti týrání postižených dětí, nacož je moje "matka " odborník
Reaguji na imoen: zatím jen 3 2 prababičky a ex ale s tím jsem byla není rok to jsem jen čuměla jak puk ale emoce žádný no a s jednou prababičkou jsem strávila celé léto na chatě a začátkem září umřela a taky jen jsem přečetla sms řekla jsem si " škoda byla s ní sranda" a hotovo páč já su na toto připravená bylo jí 88 takže vydržela docela dlouho))Reaguji na Erinka:

jo no já mám ve všem opačné názory)) nejdu s davem to co dělají všichni já neudělám udělám pravý opak nacož se chystám např. v sobotu

oo liposukce koukám že je tu hodně zoufalek co marní život u počítače a nemají na to dělat něco jiného než zkoumat lidi jako já zajímavé takovými lidmi se bavím.. taky jsem narušená a sedím u pc snad 8 hodin denně)

Děvče, tebe by neměly zkoumat holky z Omlazení, ale odborníci....

Reaguji na hyena 02:
pravda se těžko poslouchá že? málokdo přizná jsem narušený protože jsem podlehl kybernetice, ale já to přiznám už na zákaldce když někdo řekl ty seš ale pí.. jsem řekla já vím jsem k sama k sobě i k ostatním holt upřímná

souhlasím, sms bych jí neposílala, stejně má nespíš mobil vypnutý. Pokud bydlíš někde v jejím okolí, šla bych se za ní podívat, ale až zítra nebo pozítří, myslím, že ten den by měla být se svoji mamkou. Hlavně se neděs, pokud tě třeba nepustí dál nebo ti bude vyčítat, že si přišla, to je totiž docela možné. Člověk v takové situaci je naštvaný na celý svět, je to takovéto "Proč zrovna..."

Reaguji na karkulkaR:
Takže ty založíš téma na liposukci, píšeš co vše máš odsáté a co bys chtěla odstát a jak Ti to tatínek zaplatí, chceš, aby lidi vkládali fotky a pak píšeš, že to jsou zoufalci, protože to téma od Tebe založené čtou a reagují? Takže seš teda zoufalec, že téma zakládáš a prispíváš do něho, chápu to správně?

Jinak se omlouvám, že v takovém smutném tématu jsem takto zareagovala, je mi to líto, ale to se už prostě nedalo mlčet..

Reaguji na karkulkaR: To si děláš srandu že Chápu, že pro tebe znamenají víc zvířata než lidi, ale vlastní rodiče? Nevím, co by mi museli rodiče udělat, aby pro mě jejich smrt byla "pohodička". Taky nerada brečím a když mi zemřela prababička nebo děda, tak jsem si říkala, že je to dobře, že už se netrápí, nic je nebolí a že zemřeli s vědomím, že je všichni milujeme, oba totiž umírali na ošklivou nemoc, ale nikdy to pro mě nebyla "pohodička". Mít takové dítě jako ty je za trest!

Takže to neděláš, protože bys chtěla, ale abys náhodou nešla s davem...

Předpokládám, že bys byla v pohodě, i kdyby ti umřel přítel.
Je fajn, že si uvědomuješ, že jsi narušená, jen by s tím chtělo něco dělat.

Reaguji na karkulkaR:

Kristepane.
To není cynismus nebo žádná tvrdost, ty jsi obyčejně hloupá a nevidíš si do pusy.

Reaguji na Slivanka:
jo přesně tak)) já dokážu přiznat že jsem špína celkově ale plno lidí to neodkáže naopak si myslí že bez nich by se svět rozpadl)
Reaguji na Bugsbunny: ano se psama jsem 24 hodin denně no spíš 20h 4 hodiny jsou chudáčci občas sami doma takže na ně fixovaná zatímco členy rodiny vídám jednou za měsíc za dva za tři jak koho tak to vnímám jinak.. smutek je mi prostě odpornej no já mám v povaze radost a srandu a tak mi to vyhovuje trápení je na nic
Reaguji na Erinka: hm přítel nad tím jsem nepřemýšlela to by bylo horší to bych mohla život hodit za hlavu kdyby umřel to už bych byla jen troska v léčebně těžko říct... holt nejsou všichni citlivky jako vy.. lidi jsou bohužel fiyovaní na druhý lidi a nedokážou žít sami já žiju sama 3 roky když nepočítám občasné víkendy s přítelem a nevadí mi to nevadí mi samota kdežto znám lidi co mají ze samoty hrůzu a furt se někoho musí držet to já ne to mám po tátovi oba jsme samotáři samotným je nám dobře... a to že nejdu s davem jsem podědila asi po té pí+i co mě porodila ta taky nenáviděla všechno co všichni lidi dělali jen z jiných důvodů jen s tím rozdílem že mě nevadí počítače televize a elektronika jen vím že lidi co nemůžou být bez počítače a každý den na něm musí být a nemají co dělat a tak píšou do takovýchto stupidních diskuzí jsou na tom špatně( což jsem i já já nejsem normální) ale upřímně kdo dneska normální je že? hloupá jsem protože jsem tady to máš pravdu)) chytří lidi by se diskuzema nezaobírali

Karkulka je evidentně ještě hodně mladá rádoby rebelka - drsnák. Ale možná že je opravdu jedna z mála tzv. "emočně plochých" lidí... co neumí požít lásku a asi ani nebude mít děti...díky bohu protože tito lidé by děti mít neměli. Pokud ale nebude lidem ubližovat a bude žit sama v koutku s pejskama..těm dá lásku a tím pádem bude pro společnost taky užitečná..tak proč ne..jen asi není vhodné aby se vyjadřovala k tomuto tématu, protože se tím může pozustalých dotknout

Mě v létě taky zemřel přítel. Když mi někdo projevoval upřímnou soustrast, tak mě to taky jen nakoplo pláči. Pomohla mi rodina a kamarádky. Každý den něco naplánovali, abych neseděla doma a nemyslela na to. Když mi někdo napsal, že když budu cokoliv potřebovat, povykládat si mám se ozvat. Až když jsem o tom byla schopna trochu mluvit tak jsem se sama ozvala.
Co jediný vím, že se s tím už v životě nesmířím. Není dne, abych na něj nemyslela, často brečím, ale snažím se jít dál
Určitě nabídkou k tomu, že může kdykoliv přijít, povykládat si, uděláš dobře a nic nezkažíš. Vem ji na procházku nebo do kina pokud bude chtít.

Samotné mi před 4 lety najednou zemřel tatínek, měl prostě nehodu. Byl to obrovský šok, zrovna jsme byli s bratry u babičky a najednou si nás babička zavolala do pokoje a řekla,že tatínek je mrtvý a že musíme jet za maminkou domů.

Jsem moc vděčná svým kamarádům za to, že v tak těžké chvíli sebrali všechny síly, protože i je některé smrt mého tatínka velmi zasáhla (byl pro ně odmalička jako strejda) aže to vše zvládli. Rozhodně mně neutěšovali, nevrhali na mně soucitné pohledy. prostě se střídali v tom, abych každý den byla s někým z nich, vymýšleli různé výlety, soutěže, akční odpoledne, hlavně něco, aby člověk na ztrátu blízké osoby nemyslel. Moc mi to pomohlo, dnes už i o smrti tatínka dokážu mluvit a můžu jen říct, že obdivuju všechny kamarády lidí, kterým zemřou rodiče, protože ani nevíme, jak je těžké se v takové situaci zachovat statečně a druhého podržet.

Když se tohle stalo mně, chtěla jsem být sama..

Nevím proč, ale jak tu pročítám ty smutné příběhy. Představila jsem si, jak by na mě působila smrt přítele, nebo rodičů, sourozenců. Bylo by to strašné. Byl by to boj.
Pak jsem si ale vybavila, jak jsem šla před pár dny přes přechod a málem mě srazila dodávka, která ujížděla před policií. Ten den jsem málem skončila.
Smrt je hrozně blízko každého z nás. Proto važme slova, když se o "ní" mluví. Není to legrace.